Samice delfínů se věnují sexu pro potěšení, prokazuje nový výzkum

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní a podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Vyplývá to ze zkoumání klitorisů u samic delfínů skákavých, které ukázalo, že tento orgán je u nich plně funkční.

„Mnoho lidí se domnívá, že lidé jsou jedineční v tom, že mají sex pro potěšení. Tento výzkum ale takový postoj nahlodává,“ komentuje studii zveřejněnou v odborném magazínu Current Biology evoluční bioložka Justa Heinenová-Kayová. „Dříve panoval názor, že samičí genitálie jsou jednoduché a nezajímavé. Ale čím víc je vědci zkoumají, tím častěji zjišťují, že to tak vůbec není,“ dodává.

O tom, jak si zvířata „užívají“, se zatím ví poměrně málo. Většinou je u nich sexualita spojená s pudovým chováním, ale některé druhy prokazatelně provozují sex i jako činnost relaxační či dokonce socializující. Zajímavé je, že jde především o druhy známé svou inteligencí, extrémně sexuálními tvory jsou například šimpanzi bonobo.

O sexualitě inteligentních mořských savců se toho ale vzhledem ke způsobu jejich života vědělo až doposud mnohem méně.

Delfíni skákaví se věnují sexuální aktivitě i několikrát denně. Páření zpravidla trvá jen několik vteřin, ale sexuální aktivity prováděné pro utužení vztahů ve společenství jsou mnohem delší, častější a různorodější – jak v heterosexuálních, tak v homosexuálních párech.

Důkazy o radosti ze sexu

Dvě z autorek nové studie, Patricia Brennanová a Dara Orbachová, se na klitoris zaměřily, když zkoumaly anatomii delfíní vaginy. Už tehdy zjistily mnoho překvapivých informací, například to, že samice delfínů mohou zadržet sperma od několika samců a samy si vybrat, které z nich bude moci oplodnit vajíčko. Tentokrát se zaměřily na tkáň klitorisu, kterou analyzovaly pomocí počítačové tomografie.

Jde o první větší výzkum, který se tomuto orgánu u delfínů věnoval. Podle autorů má delfíní klitoris značné množství nervových zakončení, což svědčí o jeho citlivosti, a proto jeho stimulace může samicím přinášet potěšení. Mohlo by to tedy vysvětlovat, proč je u nich sexualita tak častá a radostná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...