Samice delfínů se věnují sexu pro potěšení, prokazuje nový výzkum

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní a podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Vyplývá to ze zkoumání klitorisů u samic delfínů skákavých, které ukázalo, že tento orgán je u nich plně funkční.

„Mnoho lidí se domnívá, že lidé jsou jedineční v tom, že mají sex pro potěšení. Tento výzkum ale takový postoj nahlodává,“ komentuje studii zveřejněnou v odborném magazínu Current Biology evoluční bioložka Justa Heinenová-Kayová. „Dříve panoval názor, že samičí genitálie jsou jednoduché a nezajímavé. Ale čím víc je vědci zkoumají, tím častěji zjišťují, že to tak vůbec není,“ dodává.

O tom, jak si zvířata „užívají“, se zatím ví poměrně málo. Většinou je u nich sexualita spojená s pudovým chováním, ale některé druhy prokazatelně provozují sex i jako činnost relaxační či dokonce socializující. Zajímavé je, že jde především o druhy známé svou inteligencí, extrémně sexuálními tvory jsou například šimpanzi bonobo.

O sexualitě inteligentních mořských savců se toho ale vzhledem ke způsobu jejich života vědělo až doposud mnohem méně.

Delfíni skákaví se věnují sexuální aktivitě i několikrát denně. Páření zpravidla trvá jen několik vteřin, ale sexuální aktivity prováděné pro utužení vztahů ve společenství jsou mnohem delší, častější a různorodější – jak v heterosexuálních, tak v homosexuálních párech.

Důkazy o radosti ze sexu

Dvě z autorek nové studie, Patricia Brennanová a Dara Orbachová, se na klitoris zaměřily, když zkoumaly anatomii delfíní vaginy. Už tehdy zjistily mnoho překvapivých informací, například to, že samice delfínů mohou zadržet sperma od několika samců a samy si vybrat, které z nich bude moci oplodnit vajíčko. Tentokrát se zaměřily na tkáň klitorisu, kterou analyzovaly pomocí počítačové tomografie.

Jde o první větší výzkum, který se tomuto orgánu u delfínů věnoval. Podle autorů má delfíní klitoris značné množství nervových zakončení, což svědčí o jeho citlivosti, a proto jeho stimulace může samicím přinášet potěšení. Mohlo by to tedy vysvětlovat, proč je u nich sexualita tak častá a radostná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 30 mminutami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 2 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 3 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 21 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...