Medicína strana 3 z 5

Vědci pomocí forenzních metod analyzovali slavný obraz Potopa. Je na něm totiž postava ženy, které diagnostikovali smrtelnou chorobu. Otevírá to podle nich rovnou několik dalších rovin výkladu tohoto výjimečného výtvarného díla.

Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě, konkrétně v Británii, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Oba nakažení variantou označovanou jako clade Ib sdílí domácnost s pacientem, jemuž byl mpox potvrzen po návratu z Afriky. Je to první zdokumentovaný případ přenosu mimo Afriku.

Pokud děti v prvních tisíci dnech svého života jedí méně cukru, může to u nich snížit riziko vzniku závažných onemocnění v dospělosti. Naznačuje to výzkum, o kterém na svých internetových stránkách informuje britská stanice BBC. Jeho autoři zkoumali dopady, jaké mělo v Británii ukončení přídělů na cukr v letech po druhé světové válce.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Náhlé noční probuzení způsobené bolestivou křečí v nohách je časté hlavně u seniorů. Nejde sice o život ohrožující problém, ale může výrazně snižovat kvalitu života. Protože není snadné ho léčit, snaží se vědci přijít na to, jak mu předcházet.

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve spolupráci s Mikrobiologickým a Biotechnologickým ústavem. Podařilo se jim popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin.

Tuberkulóza (TBC) byla loni nově diagnostikována asi 8,2 milionu lidí na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde podle ní o nejvyšší počet od roku 1995, kdy začala s globálním monitoringem tohoto bakteriálního onemocnění.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Nadledviny jsou sice nenápadné, ale velmi důležité žlázy produkující životně nezbytné hormony. I když jsou nádory v této části těla spíše vzácné, jejich počet stoupá. Lékaři si to vysvětlují zejména pokročilou medicínou – provedených vyšetření je více a používají se moderní metody.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vytvořili látky, které dokáží aktivovat takzvané proléčivo a navíc i zlepšit jeho efektivitu v těle. Díky tomu bude možné lépe cílit například na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit léčbu rakoviny.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

Nový průlom v boji proti trichomoniáze, sexuálně přenosné infekci způsobené parazitem Trichomonas vaginalis, přinesli čeští vědci společně s americkými kolegy. Dokáží vytvořit uměle enzym, na kterém zkoumají, jak parazita v těle zničit. Nemoc, která zvyšuje riziko nákazy HIV, se v posledních letech stává čím dál odolnější vůči běžné léčbě, což vyvolalo potřebu vyvinout účinnější léky.

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se stali Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její roli v regulaci genů.

Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg, ve čtvrtek se u nich ale onemocnění nepotvrdilo. Kvůli podezření bylo ve středu několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží, píšou německá média. Podle hamburského sociálního úřadu pracovala jedna z vyšetřovaných osob nedávno ve Rwandě v nemocnici, v níž se léčili lidé nakažení právě tímto virem, uvedla agentura DPA.

Spolupráce vědců z Olomouce, Ostravy a Číny otevřela cestu k antibiotikům nové generace. Ta v testech prokázala, že jsou účinná i proti těm bakteriím, jež nejvíc odolávají současným běžným antibiotikům.

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.