Medicína strana 3 z 5

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší dlouhodobě kritizuje očkování. A právě vůči vakcínám se vymezuje i ve své funkci – a to jak verbálně, tak i prvními praktickými kroky.

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.

Na začátku února vydala americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) několik zpráv. Jedna z nich se věnovala ptačí chřipce a obsahovala informace o případech, kdy došlo k přenosu mezi kočkami a lidmi, respektive opačně. Organizace ale téměř okamžitě tuto zprávu stáhla.

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Jen za letošní leden se v americkém Kansas City objevilo 67 aktivních případů tuberkulózy (TBC) a dalších 79 latentních, uvedlo kansaské ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí (KDHE). V Kansas City tak má jít aktuálně o největší zdokumentované ohnisko TBC ve Spojených státech.

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.

Žena z amerického státu Alabama se stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. S novou ledvinou žije Towana Looneyová už 61 dní a je zdravá a plná energie, napsala agentura AP. Lékaři odhadují, že geneticky upravený zvířecí orgán by jí mohl sloužit ještě dlouho.

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).

Francouzka nakažená HIV se viru zbavila poté, co podstoupila transplantaci kostní dřeně. Na operaci šla kvůli akutní leukémii. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení lékařského týmu, který ženu na jihu Francie léčil.

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Problémy s infuzními roztoky mohou pokračovat v prvním, možná i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Nemocnice musí počítat s menšími zásobami, než na jaké byly zvyklé, dodávky ale budou stabilní, prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Výrobci na tiskové konferenci avizovali navýšení dodávek, firma Baxter až o dvacet procent.

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.

Podle studie zveřejněné v časopisu Neurology může nedávno schválený lék pro prevenci migrény začít účinkovat okamžitě. Jde o lék s názvem atogepant a k léčbě migrény se již předepisuje.

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.