Medicína strana 3 z 5

Konzumace zpracovaného nebo červeného masa zvyšuje riziko cukrovky, přičemž pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko tohoto onemocnění o patnáct procent. Na základě rozsáhlé studie, které se účastnily na dva miliony lidí po celém světě, to uvádí vědecký tým vedený výzkumníky z Cambridgeské univerzity.

Onemocnění mpox není novým covidem, ať už se jedná o jeho novou, nebo starší variantu, zdůraznil v úterý regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Hlavní rozdíl spočívá podle něj v tom, že se dobře ví, jak šíření nemoci kontrolovat.

Parazité mají obrovský dopad na zdraví lidí i zvířat. Vědci však možná našli způsob, jak z pacientů s mozkovými onemocněními a běžného parazita, který tento orgán napadá, udělat „přátele“.

Lék, který se požívá proti nemoci mpox (dříve opičí neštovice), ve skutečnosti nemá účinnost vyšší než placebo. Ukázala to studie, která současně potvrdila, že je toto léčivo alespoň bezpečné a nemá vážnější vedlejší účinky.

Významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům, udělali vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Navrhli s pomocí počítačové simulace speciální peptidy, které jsou schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru. Výsledky jejich výzkumu jsou zároveň příslibem pro alternativní léčbu rakovinotvorných onemocnění.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

Čeští vědci vyvíjejí nové povrchy, které zabraňují mikroorganismům k přilnutí. Pracují na laserových technologiích, které dokáží na mikroskopické a nanometrové úrovni povrch vhodně upravit. Výzkum má potenciál zvýšit hygienické standardy ve zdravotnictví a zabránit tak například šíření nebezpečných bakterií odolných proti antibiotikům, protože povrchová společenstva, zvaná biofilmy, často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení.

Bohaté země trpí „pandemií“ osamělosti. Důkazů o tom je spousta, ale chybí detailnější výzkum tohoto fenoménu. Zejména pak jeho dopady na lidské zdraví. Nový výzkum se teď podíval na důsledky osamělosti na kvalitu spánku.

Obyvatelé Sevilly a dalších měst v jihošpanělském regionu Andalusie se obávají šíření západonilské horečky, napsal deník El País. V Seville a okolí v souvislosti s touto nemocí zemřeli v červenci dva lidé a místní se obávají, že by se západonilská horečka mohla začít v této oblasti nekontrolovaně šířit. Za přísnější opatření a účinnější prevenci vyšlo v pondělí do ulic demonstrovat na dva tisíce lidí.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu více než loni za stejné období, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ upozornil, že letošních více než devatenáct set případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proto doporučují očkování.

Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zapojili do špičkového mezinárodního výzkumu, který chce vyvinout co nejlepší systém pro testování vakcín proti leishmanióze, zákeřnému parazitárnímu onemocnění.

Čím dál více ukrajinských lékařů, zubařů a farmaceutů může v České republice léčit, ministerstvo zdravotnictví jim uznalo vzdělání. Za poslední rok jejich počet přesáhl dvě stovky. Aby mohli pracovat v Česku, musí složit aprobační zkoušku. Trvá minimálně rok a půl – zahrnuje test, ústní část i praxi.

Po zhruba devíti letech se v Česku opět objevila vzteklina u netopýra. Státní veterinární správa ČR (SVS) ji odhalila u netopýra, který při odchytu pokousal zoologa v Ostravě, napsal server Tn.cz. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale serveru řekl, že kvůli nakaženému netopýrovi Česko nepřijde o status země bez vztekliny, který si drží už dvacet let.

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

V kanceláři, doma, v autě nebo veřejné dopravě – většina lidí je zvyklá každý den sedět. Převážně sedavý způsob života ale může například kvůli hrozícím cévním poruchám zvýšit riziko závažných zdravotních potíží, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka.

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Agresivní lachtani v Jižní Africe v posledních měsících napadli několik lidí, tři surfaře dokonce pokousali. Když vědci hledali příčinu této změny chování, zjistili, že celá řada těchto mořských tvorů je nakažená vzteklinou.

Vědci ze švédského Karolinska Institutet vyvinuli nanoroboty, kteří likvidují rakovinné buňky u myší. Okem neviditelný stroj je vybavený zbraní uloženou v jeho struktuře a aktivuje se jen v mikroprostředí nádoru, čímž šetří zdravé buňky.

Na první pohled působí jen jako velká únava, přitom může jít o život. Onemocnění myasthenia gravis se projevuje svalovou slabostí, při které lidé přestanou ovládat část těla. Pacienti v akutním stavu třeba nesmí dostat některé léky – a lékaři proto volají po větší informovanosti.

Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.