Medicína strana 5 z 5

Další země rozhodla, že lék montelukast musí být opatřený výrazným varováním před možnými vedlejšími účinky. Přistoupila k tomu Velká Británie poté, co úřady zveřejnily informace o potenciálně negativně zasažených dětech. Přípravek se používá i v Česku, i když podle všeho ne příliš často. Na možná rizika medikamentu upozorňuje i tuzemský lékový regulátor.

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

Extrémní únava, bolesti kloubů a svalů, oslabení imunity i neurologické potíže mohou být příznaky takzvaného postcovidového syndromu. Podle nové studie českých lékařů se rozvinul nejméně u osmi procent lidí, kteří kvůli těžkému covidu museli do nemocnice. Dlouhodobé komplikace se ale nevyhýbají ani pacientům s mírnějším průběhem nemoci.

U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků a může mít zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Včasnou léčbou lze výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta a roli hraje každý týden, kdy nemoc není léčená, naznačila nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Podle studie provedené na Kalifornské univerzitě v Riverside mají středně velcí psi vyšší riziko vzniku rakoviny než největší a nejmenší plemena.

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.

Nová léčiva, která se začala využívat proti cukrovce a také proti obezitě, mohou mít i další vedlejší účinky. Analytici zveřejnili, že lidé, kteří se jimi léčí, mění rychle a často mnoho nezdravých návyků.

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Američané středního věku jsou osamělejší než jejich evropské protějšky. To je hlavní výsledek nedávné studie, která vyšla v časopise American Psychologist.

Česko za dvacet let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Charakteristickými jsou podle výzkumníků zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Vpády saharského prachu do střední Evropy přinášejí nejen zhoršenou viditelnost a malebné západy slunce, ale mohou také zhoršovat zdravotní stav lidí, zejména astmatiků. Oproti znečištění z průmyslu je ale riziko jen malé.

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Případů černého kašle bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce března 5297. Z dat zdravotnických ročenek vyplývá, že více případů za celý rok bylo jen ve třech letech těsně po zahájení očkování v roce 1958, v roce 1960 jich bylo 5568.

Nová léčba popálenin pomáhá malé dívce z Ukrajiny. Tým specialistů z Vinohradské nemocnice o ni pečuje od března 2022. Julie se teď do Česka vrátila, aby podstoupila další unikátní zákrok. Čeští lékaři ve spolupráci s ukrajinskými kolegy při péči použili moderní umělou kůži.

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

V texaském Houstonu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Amalgámové plomby se používají bezmála dvě stě let. Přestože neexistují silné důkazy, že by přímo škodily, jejich používání se omezuje.