Čeští vědci pracují na ozařování vstoje, může ulevit pacientům

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Běžně při takzvané radiační terapii pacient leží, zatímco paprsek je vedený kolem jeho těla, což umožňuje nasměrování na cíl v těle z jakékoliv úhlu. Podle odborníků ale 80 procent pacientů s rakovinou na světě žije v zemích, které mají přístup jen k pěti procentům kapacity těchto velkých přístrojů v ceně desítek milionů korun.

„Vzpřímená poloha pacienta může pomoci překlenout tuto mezeru a zpřístupnit moderní onkologickou péči více pacientům po celém světě. Navíc by léčba ve vzpřímené poloze mohla zlepšit pohodlí a poskytnout anatomické a fyziologické výhody, jako je omezení pohybu těla při dýchání,“ vysvětlila vedoucí výzkumné skupiny fakulty Petra Trnková.

Fakulta se v projektu zaměřuje na vývoj metod pro kontrolu přesnosti léčby, ověření správné polohy a vytvoření klinických doporučení pro zajištění kvality terapie. To vše po schválení přístroje pro provoz umožní vytvořit klinické doporučené postupy, kterými se budou lékaři při léčbě moci řídit.

Projekt UPLIFT je financovaný čtyřmi miliony eur (zhruba sto milionů korun) z evropského programu Skłodowska-Curie Actions (MSCA) Doctoral Networks a 600 tisíci eury (asi 15 miliony korun) prostřednictvím Švýcarského státního sekretariátu pro vzdělávání, výzkum a inovace (SERI). Zapojena jsou do něj pracoviště z Německa, Velké Británie, Francie, Polska, Švédska, Slovinska či Švýcarska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 1 hhodinou

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...