Čeští vědci pracují na ozařování vstoje, může ulevit pacientům

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Běžně při takzvané radiační terapii pacient leží, zatímco paprsek je vedený kolem jeho těla, což umožňuje nasměrování na cíl v těle z jakékoliv úhlu. Podle odborníků ale 80 procent pacientů s rakovinou na světě žije v zemích, které mají přístup jen k pěti procentům kapacity těchto velkých přístrojů v ceně desítek milionů korun.

„Vzpřímená poloha pacienta může pomoci překlenout tuto mezeru a zpřístupnit moderní onkologickou péči více pacientům po celém světě. Navíc by léčba ve vzpřímené poloze mohla zlepšit pohodlí a poskytnout anatomické a fyziologické výhody, jako je omezení pohybu těla při dýchání,“ vysvětlila vedoucí výzkumné skupiny fakulty Petra Trnková.

Fakulta se v projektu zaměřuje na vývoj metod pro kontrolu přesnosti léčby, ověření správné polohy a vytvoření klinických doporučení pro zajištění kvality terapie. To vše po schválení přístroje pro provoz umožní vytvořit klinické doporučené postupy, kterými se budou lékaři při léčbě moci řídit.

Projekt UPLIFT je financovaný čtyřmi miliony eur (zhruba sto milionů korun) z evropského programu Skłodowska-Curie Actions (MSCA) Doctoral Networks a 600 tisíci eury (asi 15 miliony korun) prostřednictvím Švýcarského státního sekretariátu pro vzdělávání, výzkum a inovace (SERI). Zapojena jsou do něj pracoviště z Německa, Velké Británie, Francie, Polska, Švédska, Slovinska či Švýcarska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...