Jeho endoskop ukázal hlubiny mozku. Český vědec Čižmár za to dostal prestižní cenu

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vypadá trochu jako mušketýr, věnuje se paraglidingu, ale nepřestává být excelentním vědcem. Tomáš Čižmár, který je vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně Leibnitzova ústavu fotoniky v Jeně, se ponořil do výzkumu fotoniky – tedy vědy, která se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Jeho práce překročila hranice jedné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. A stal se v tom jedním z nejlepších přinejmenším v Evropě.

Tomáš Čižmár
Zdroj: AV ČR/Jana Plavec

Právě tato takzvaná multimodální optická vlákna pak využil pro zobrazování, čímž nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Tím, jak během své kariéry posouval hranice možného, přispěl Tomáš Čižmár zásadně k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony – in vivo, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, jako je například demence. Na poli vývoje holografické endomikroskopie se svým týmem teď překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat.

Chronický experiment je experiment nebo výzkum, který probíhá po dlouhou dobu, mnohdy i několik měsíců, nikoli jen „akutně“, tedy během jedné experimentální intervence.

Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat může pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres.

Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho v pondělí ocenila Evropská mikroskopická společnost během Evropského mikroskopického kongresu v Kodani.

Ocenění European Microscopy Award se uděluje jenom jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. Až doposud se ji nepodařilo získat žádnému českému vědci. S cenou je spojena finanční odměna ve výši tří tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 10 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...