Jeho endoskop ukázal hlubiny mozku. Český vědec Čižmár za to dostal prestižní cenu

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vypadá trochu jako mušketýr, věnuje se paraglidingu, ale nepřestává být excelentním vědcem. Tomáš Čižmár, který je vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně Leibnitzova ústavu fotoniky v Jeně, se ponořil do výzkumu fotoniky – tedy vědy, která se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Jeho práce překročila hranice jedné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. A stal se v tom jedním z nejlepších přinejmenším v Evropě.

Tomáš Čižmár
Zdroj: AV ČR/Jana Plavec

Právě tato takzvaná multimodální optická vlákna pak využil pro zobrazování, čímž nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Tím, jak během své kariéry posouval hranice možného, přispěl Tomáš Čižmár zásadně k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony – in vivo, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, jako je například demence. Na poli vývoje holografické endomikroskopie se svým týmem teď překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat.

Chronický experiment je experiment nebo výzkum, který probíhá po dlouhou dobu, mnohdy i několik měsíců, nikoli jen „akutně“, tedy během jedné experimentální intervence.

Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat může pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres.

Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho v pondělí ocenila Evropská mikroskopická společnost během Evropského mikroskopického kongresu v Kodani.

Ocenění European Microscopy Award se uděluje jenom jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. Až doposud se ji nepodařilo získat žádnému českému vědci. S cenou je spojena finanční odměna ve výši tří tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 21 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...