Jeho endoskop ukázal hlubiny mozku. Český vědec Čižmár za to dostal prestižní cenu

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vypadá trochu jako mušketýr, věnuje se paraglidingu, ale nepřestává být excelentním vědcem. Tomáš Čižmár, který je vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně Leibnitzova ústavu fotoniky v Jeně, se ponořil do výzkumu fotoniky – tedy vědy, která se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Jeho práce překročila hranice jedné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. A stal se v tom jedním z nejlepších přinejmenším v Evropě.

Tomáš Čižmár
Zdroj: AV ČR/Jana Plavec

Právě tato takzvaná multimodální optická vlákna pak využil pro zobrazování, čímž nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Tím, jak během své kariéry posouval hranice možného, přispěl Tomáš Čižmár zásadně k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony – in vivo, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, jako je například demence. Na poli vývoje holografické endomikroskopie se svým týmem teď překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat.

Chronický experiment je experiment nebo výzkum, který probíhá po dlouhou dobu, mnohdy i několik měsíců, nikoli jen „akutně“, tedy během jedné experimentální intervence.

Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat může pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres.

Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho v pondělí ocenila Evropská mikroskopická společnost během Evropského mikroskopického kongresu v Kodani.

Ocenění European Microscopy Award se uděluje jenom jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. Až doposud se ji nepodařilo získat žádnému českému vědci. S cenou je spojena finanční odměna ve výši tří tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...