Mladí Evropané používají stále méně kondomy, varuje WHO

Úřad Světové zdravotnické organizace pro Evropu ve čtvrtek kritizoval pokles používání kondomů mladistvými v posledních letech. Varoval před důsledky: jednak rizikem nakažlivých pohlavně přenosných nemocí, ale také před hrozbou neplánovaného těhotenství.

WHO varuje před nedostatečným používáním kondomů mladými lidmi v nejnovější zprávě pro Evropu. Popisuje v ní chování dětí školního věku na základě průzkumů provedených v letech 2014 a 2022 u téměř čtvrt milionu patnáctiletých ve 42 zemích – evropských, středoasijských a v Kanadě.

„Výsledky v jednotlivých zemích a regionech se sice značně lišily, ale nejdůležitějším pozorovaným trendem je pokles používání kondomů mezi sexuálně aktivními patnáctiletými v některých zemích a regionech,“ uvedl v úvodu zprávy regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.

Podle něj jsou výsledky, které zkoumaly také užívání antikoncepčních pilulek, „znepokojivé“, ale „nikoli překvapivé“. Daly se očekávat s ohledem na zanedbanou sexuální výchovu v mnoha zemích. WHO proto vyzvala lékařské autority, aby se zasadily o zlepšení. Podle WHO ale tyto snahy nebudou snadné, komplikují je totiž politické zásahy.

V zemích, kde je k dispozici „věkově přiměřená“ sexuální výchova, „je v posledních letech stále častěji napadána na základě falešného předpokladu, že podporuje sexuální chování,“ vysvětlil Kluge.

Tvrdá data

Mezi sexuálně aktivními dospívajícími, kteří se účastnili průzkumu, klesl podíl chlapců uvádějících, že při posledním pohlavním styku použili kondom, ze 70 procent v roce 2014 na 61 procent v roce 2022. Mezi respondentkami z řad dívek se toto číslo ve stejném období snížilo na 57 procent ze 63 procent.

Celkově zůstává podíl dospívajících, kteří uvedli, že měli pohlavní styk, od roku 2014 „relativně stabilní“ – každý pátý patnáctiletý chlapec a 15 procent stejně starých dívek uvedlo, že měli pohlavní styk. U chlapců se tento údaj mírně snížil oproti roku 2018, kdy pohlavní styk uvedl každý čtvrtý.

Mezi další zjištění patří, že dospívající z chudších, tedy nízkopříjmových rodin častěji uváděli, že nepoužili kondom – jeden ze tří ve srovnání s jedním ze čtyř mezi dospívajícími z bohatších rodin, uvedla WHO Europe.

Podle zprávy bylo používání kondomů mezi dívkami nejnižší v Albánii (24 procent) a naopak nejvyšší v Srbsku (81 procent). U chlapců se nejnižší míra používání objevila ve Švédsku (43 procent), zatímco nejvyšší ve Švýcarsku (77 procent).

Co se týká České republiky, tak česká mládež je podle této studie v podstatě zcela průměrná: prezervativ použilo 62 procent chlapců a 59 procent dívek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...