Na zubních kartáčcích žijí stovky virů. Na člověka ale neútočí

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

V nové studii vědci popsali, že sprchové hlavice a zubní kartáčky se mohou pochlubit nesmírně rozmanitou sbírkou virů – přičemž většina z nich nebyla nikdy předtím pozorována. A podle autorů výzkumu je skvělou zprávou hlavně to, že jde o viry zabijácké.

Nezaměřují se totiž na člověka, ale jejich cílem jsou bakterie. Mikroorganismy objevené ve studii jsou takzvané bakteriofágy neboli „fágy“. Je to typ viru, který infikuje bakterie a replikuje se uvnitř nich. V poslední době vzbudily velkou pozornost díky možnému využití při léčbě bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. A právě doposud neznámé viry, které se skrývají v koupelnách, by se mohly stát pokladnicí materiálů pro zkoumání, naznačuje nový výzkum.

„Množství virů, které jsme našli, je naprosto úžasné,“ řekla Erica M. Hartmannová z Northwesternu, která vedla studii, jež byla publikována v časopise Frontiers in Microbiomes. „Našli jsme mnoho virů, o kterých víme jen velmi málo, a mnoho dalších, které jsme nikdy předtím neviděli. Je neuvěřitelné, kolik nevyužité biodiverzity je všude kolem nás. A ani nemusíme chodit daleko, abychom ji našli, máme ji přímo pod nosem.“

Prosba o kartáčky

Nová studie vycházela přímo ze staršího výzkumu, který prováděla také Erica Hartmannová, ale ještě na svém předchozím pracovišti na Coloradské univerzity v Boulderu. Vědci tam požádali lidi, aby jim předložili použité zubní kartáčky a tampony se vzorky odebranými ze sprchových hlavic.

„Tento projekt začal jako kuriozita,“ uvedla mikrobioložka. „Chtěli jsme zjistit, jaké mikrobi žijí v našich domácnostech. Pokud se zamyslíte nad vnitřním prostředím, povrchy, jako jsou stoly a stěny, jsou pro mikroby opravdu obtížně obyvatelné. Mikrobi dávají přednost prostředí s vodou. A kde je voda? Uvnitř našich sprchových hlavic a na našich zubních kartáčcích.“

Zoologická zahrada na zubním kartáčku

Pro charakterizaci bakterií použila Hartmannová sekvenování genetického materiálu. Výsledky ji nadchly – našla na kartáčcích a na sprchách rozmanitost virů srovnatelnou se zoologickou zahradou. To není nadsázka – například pražská zoologická zahrada nabízí návštěvníkům asi 690 druhů zvířat, Hartmannová našla na kartáčcích více než šest stovek druhů.

„V podstatě jsme nezaznamenali žádné překrývání typů virů mezi sprchovými hlavicemi a zubními kartáčky,“ řekla Hartmannová. „Také jsme viděli jen velmi malé překrývání mezi jakýmikoli dvěma vzorky. Každá sprchová hlavice a každý zubní kartáček jsou jako vlastní ostrůvek. To jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost virů.“

Mikrobiologové našli ve vzorcích více mykobakteriofágů než jiných typů virů. Mykobakteriofágy infikují mykobakterie, což jsou patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné nemoci, jako je lepra, tuberkulóza a chronické plicní infekce. Podle Hartmannové by jednoho dne, samozřejmě po dlouhém základním výzkumu, vědci mohli využít mykobakteriofága k léčbě těchto a dalších infekcí.

„Představte si, že vezmeme tyto mykobakteriofágy a použijeme je jako způsob, jak vyčistit patogeny z vašeho vodovodního systému,“ řekla. „Chceme se podívat na všechny funkce, které by tyto viry mohly mít, a zjistit, jak je můžeme využít.“

Převážně neškodné

Hartmannová současně varuje, aby se lidé neděsili neviditelného ekosystému v koupelně. Stačí se podle ní o koupelnu starat běžnými způsoby a kartáček dostatečně často měnit. Vědkyně také není příznivcem antimikrobiálních zubních kartáčků, které podle ní mohou vést ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům.

„Mikrobi jsou všude a naprostá většina z nich nám nemoc nezpůsobí,“ řekla. „Čím více na ně útočíte dezinfekčními prostředky, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvoří rezistenci nebo se stanou hůře léčitelnými. Všichni bychom je měli prostě přijmout,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...