Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.
Na zubních kartáčcích žijí stovky virů. Na člověka ale neútočí
V nové studii vědci popsali, že sprchové hlavice a zubní kartáčky se mohou pochlubit nesmírně rozmanitou sbírkou virů – přičemž většina z nich nebyla nikdy předtím pozorována. A podle autorů výzkumu je skvělou zprávou hlavně to, že jde o viry zabijácké.
Nezaměřují se totiž na člověka, ale jejich cílem jsou bakterie. Mikroorganismy objevené ve studii jsou takzvané bakteriofágy neboli „fágy“. Je to typ viru, který infikuje bakterie a replikuje se uvnitř nich. V poslední době vzbudily velkou pozornost díky možnému využití při léčbě bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. A právě doposud neznámé viry, které se skrývají v koupelnách, by se mohly stát pokladnicí materiálů pro zkoumání, naznačuje nový výzkum.
„Množství virů, které jsme našli, je naprosto úžasné,“ řekla Erica M. Hartmannová z Northwesternu, která vedla studii, jež byla publikována v časopise Frontiers in Microbiomes. „Našli jsme mnoho virů, o kterých víme jen velmi málo, a mnoho dalších, které jsme nikdy předtím neviděli. Je neuvěřitelné, kolik nevyužité biodiverzity je všude kolem nás. A ani nemusíme chodit daleko, abychom ji našli, máme ji přímo pod nosem.“
Prosba o kartáčky
Nová studie vycházela přímo ze staršího výzkumu, který prováděla také Erica Hartmannová, ale ještě na svém předchozím pracovišti na Coloradské univerzity v Boulderu. Vědci tam požádali lidi, aby jim předložili použité zubní kartáčky a tampony se vzorky odebranými ze sprchových hlavic.
„Tento projekt začal jako kuriozita,“ uvedla mikrobioložka. „Chtěli jsme zjistit, jaké mikrobi žijí v našich domácnostech. Pokud se zamyslíte nad vnitřním prostředím, povrchy, jako jsou stoly a stěny, jsou pro mikroby opravdu obtížně obyvatelné. Mikrobi dávají přednost prostředí s vodou. A kde je voda? Uvnitř našich sprchových hlavic a na našich zubních kartáčcích.“
Zoologická zahrada na zubním kartáčku
Pro charakterizaci bakterií použila Hartmannová sekvenování genetického materiálu. Výsledky ji nadchly – našla na kartáčcích a na sprchách rozmanitost virů srovnatelnou se zoologickou zahradou. To není nadsázka – například pražská zoologická zahrada nabízí návštěvníkům asi 690 druhů zvířat, Hartmannová našla na kartáčcích více než šest stovek druhů.
„V podstatě jsme nezaznamenali žádné překrývání typů virů mezi sprchovými hlavicemi a zubními kartáčky,“ řekla Hartmannová. „Také jsme viděli jen velmi malé překrývání mezi jakýmikoli dvěma vzorky. Každá sprchová hlavice a každý zubní kartáček jsou jako vlastní ostrůvek. To jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost virů.“
Mikrobiologové našli ve vzorcích více mykobakteriofágů než jiných typů virů. Mykobakteriofágy infikují mykobakterie, což jsou patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné nemoci, jako je lepra, tuberkulóza a chronické plicní infekce. Podle Hartmannové by jednoho dne, samozřejmě po dlouhém základním výzkumu, vědci mohli využít mykobakteriofága k léčbě těchto a dalších infekcí.
„Představte si, že vezmeme tyto mykobakteriofágy a použijeme je jako způsob, jak vyčistit patogeny z vašeho vodovodního systému,“ řekla. „Chceme se podívat na všechny funkce, které by tyto viry mohly mít, a zjistit, jak je můžeme využít.“
Převážně neškodné
Hartmannová současně varuje, aby se lidé neděsili neviditelného ekosystému v koupelně. Stačí se podle ní o koupelnu starat běžnými způsoby a kartáček dostatečně často měnit. Vědkyně také není příznivcem antimikrobiálních zubních kartáčků, které podle ní mohou vést ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům.
„Mikrobi jsou všude a naprostá většina z nich nám nemoc nezpůsobí,“ řekla. „Čím více na ně útočíte dezinfekčními prostředky, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvoří rezistenci nebo se stanou hůře léčitelnými. Všichni bychom je měli prostě přijmout,“ dodává.
