Na zubních kartáčcích žijí stovky virů. Na člověka ale neútočí

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

V nové studii vědci popsali, že sprchové hlavice a zubní kartáčky se mohou pochlubit nesmírně rozmanitou sbírkou virů – přičemž většina z nich nebyla nikdy předtím pozorována. A podle autorů výzkumu je skvělou zprávou hlavně to, že jde o viry zabijácké.

Nezaměřují se totiž na člověka, ale jejich cílem jsou bakterie. Mikroorganismy objevené ve studii jsou takzvané bakteriofágy neboli „fágy“. Je to typ viru, který infikuje bakterie a replikuje se uvnitř nich. V poslední době vzbudily velkou pozornost díky možnému využití při léčbě bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. A právě doposud neznámé viry, které se skrývají v koupelnách, by se mohly stát pokladnicí materiálů pro zkoumání, naznačuje nový výzkum.

„Množství virů, které jsme našli, je naprosto úžasné,“ řekla Erica M. Hartmannová z Northwesternu, která vedla studii, jež byla publikována v časopise Frontiers in Microbiomes. „Našli jsme mnoho virů, o kterých víme jen velmi málo, a mnoho dalších, které jsme nikdy předtím neviděli. Je neuvěřitelné, kolik nevyužité biodiverzity je všude kolem nás. A ani nemusíme chodit daleko, abychom ji našli, máme ji přímo pod nosem.“

Prosba o kartáčky

Nová studie vycházela přímo ze staršího výzkumu, který prováděla také Erica Hartmannová, ale ještě na svém předchozím pracovišti na Coloradské univerzity v Boulderu. Vědci tam požádali lidi, aby jim předložili použité zubní kartáčky a tampony se vzorky odebranými ze sprchových hlavic.

„Tento projekt začal jako kuriozita,“ uvedla mikrobioložka. „Chtěli jsme zjistit, jaké mikrobi žijí v našich domácnostech. Pokud se zamyslíte nad vnitřním prostředím, povrchy, jako jsou stoly a stěny, jsou pro mikroby opravdu obtížně obyvatelné. Mikrobi dávají přednost prostředí s vodou. A kde je voda? Uvnitř našich sprchových hlavic a na našich zubních kartáčcích.“

Zoologická zahrada na zubním kartáčku

Pro charakterizaci bakterií použila Hartmannová sekvenování genetického materiálu. Výsledky ji nadchly – našla na kartáčcích a na sprchách rozmanitost virů srovnatelnou se zoologickou zahradou. To není nadsázka – například pražská zoologická zahrada nabízí návštěvníkům asi 690 druhů zvířat, Hartmannová našla na kartáčcích více než šest stovek druhů.

„V podstatě jsme nezaznamenali žádné překrývání typů virů mezi sprchovými hlavicemi a zubními kartáčky,“ řekla Hartmannová. „Také jsme viděli jen velmi malé překrývání mezi jakýmikoli dvěma vzorky. Každá sprchová hlavice a každý zubní kartáček jsou jako vlastní ostrůvek. To jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost virů.“

Mikrobiologové našli ve vzorcích více mykobakteriofágů než jiných typů virů. Mykobakteriofágy infikují mykobakterie, což jsou patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné nemoci, jako je lepra, tuberkulóza a chronické plicní infekce. Podle Hartmannové by jednoho dne, samozřejmě po dlouhém základním výzkumu, vědci mohli využít mykobakteriofága k léčbě těchto a dalších infekcí.

„Představte si, že vezmeme tyto mykobakteriofágy a použijeme je jako způsob, jak vyčistit patogeny z vašeho vodovodního systému,“ řekla. „Chceme se podívat na všechny funkce, které by tyto viry mohly mít, a zjistit, jak je můžeme využít.“

Převážně neškodné

Hartmannová současně varuje, aby se lidé neděsili neviditelného ekosystému v koupelně. Stačí se podle ní o koupelnu starat běžnými způsoby a kartáček dostatečně často měnit. Vědkyně také není příznivcem antimikrobiálních zubních kartáčků, které podle ní mohou vést ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům.

„Mikrobi jsou všude a naprostá většina z nich nám nemoc nezpůsobí,“ řekla. „Čím více na ně útočíte dezinfekčními prostředky, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvoří rezistenci nebo se stanou hůře léčitelnými. Všichni bychom je měli prostě přijmout,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 4 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 9 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 11 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 12 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 13 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...