Na zubních kartáčcích žijí stovky virů. Na člověka ale neútočí

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

V nové studii vědci popsali, že sprchové hlavice a zubní kartáčky se mohou pochlubit nesmírně rozmanitou sbírkou virů – přičemž většina z nich nebyla nikdy předtím pozorována. A podle autorů výzkumu je skvělou zprávou hlavně to, že jde o viry zabijácké.

Nezaměřují se totiž na člověka, ale jejich cílem jsou bakterie. Mikroorganismy objevené ve studii jsou takzvané bakteriofágy neboli „fágy“. Je to typ viru, který infikuje bakterie a replikuje se uvnitř nich. V poslední době vzbudily velkou pozornost díky možnému využití při léčbě bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. A právě doposud neznámé viry, které se skrývají v koupelnách, by se mohly stát pokladnicí materiálů pro zkoumání, naznačuje nový výzkum.

„Množství virů, které jsme našli, je naprosto úžasné,“ řekla Erica M. Hartmannová z Northwesternu, která vedla studii, jež byla publikována v časopise Frontiers in Microbiomes. „Našli jsme mnoho virů, o kterých víme jen velmi málo, a mnoho dalších, které jsme nikdy předtím neviděli. Je neuvěřitelné, kolik nevyužité biodiverzity je všude kolem nás. A ani nemusíme chodit daleko, abychom ji našli, máme ji přímo pod nosem.“

Prosba o kartáčky

Nová studie vycházela přímo ze staršího výzkumu, který prováděla také Erica Hartmannová, ale ještě na svém předchozím pracovišti na Coloradské univerzity v Boulderu. Vědci tam požádali lidi, aby jim předložili použité zubní kartáčky a tampony se vzorky odebranými ze sprchových hlavic.

„Tento projekt začal jako kuriozita,“ uvedla mikrobioložka. „Chtěli jsme zjistit, jaké mikrobi žijí v našich domácnostech. Pokud se zamyslíte nad vnitřním prostředím, povrchy, jako jsou stoly a stěny, jsou pro mikroby opravdu obtížně obyvatelné. Mikrobi dávají přednost prostředí s vodou. A kde je voda? Uvnitř našich sprchových hlavic a na našich zubních kartáčcích.“

Zoologická zahrada na zubním kartáčku

Pro charakterizaci bakterií použila Hartmannová sekvenování genetického materiálu. Výsledky ji nadchly – našla na kartáčcích a na sprchách rozmanitost virů srovnatelnou se zoologickou zahradou. To není nadsázka – například pražská zoologická zahrada nabízí návštěvníkům asi 690 druhů zvířat, Hartmannová našla na kartáčcích více než šest stovek druhů.

„V podstatě jsme nezaznamenali žádné překrývání typů virů mezi sprchovými hlavicemi a zubními kartáčky,“ řekla Hartmannová. „Také jsme viděli jen velmi malé překrývání mezi jakýmikoli dvěma vzorky. Každá sprchová hlavice a každý zubní kartáček jsou jako vlastní ostrůvek. To jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost virů.“

Mikrobiologové našli ve vzorcích více mykobakteriofágů než jiných typů virů. Mykobakteriofágy infikují mykobakterie, což jsou patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné nemoci, jako je lepra, tuberkulóza a chronické plicní infekce. Podle Hartmannové by jednoho dne, samozřejmě po dlouhém základním výzkumu, vědci mohli využít mykobakteriofága k léčbě těchto a dalších infekcí.

„Představte si, že vezmeme tyto mykobakteriofágy a použijeme je jako způsob, jak vyčistit patogeny z vašeho vodovodního systému,“ řekla. „Chceme se podívat na všechny funkce, které by tyto viry mohly mít, a zjistit, jak je můžeme využít.“

Převážně neškodné

Hartmannová současně varuje, aby se lidé neděsili neviditelného ekosystému v koupelně. Stačí se podle ní o koupelnu starat běžnými způsoby a kartáček dostatečně často měnit. Vědkyně také není příznivcem antimikrobiálních zubních kartáčků, které podle ní mohou vést ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům.

„Mikrobi jsou všude a naprostá většina z nich nám nemoc nezpůsobí,“ řekla. „Čím více na ně útočíte dezinfekčními prostředky, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvoří rezistenci nebo se stanou hůře léčitelnými. Všichni bychom je měli prostě přijmout,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...