Na zubních kartáčcích žijí stovky virů. Na člověka ale neútočí

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

V nové studii vědci popsali, že sprchové hlavice a zubní kartáčky se mohou pochlubit nesmírně rozmanitou sbírkou virů – přičemž většina z nich nebyla nikdy předtím pozorována. A podle autorů výzkumu je skvělou zprávou hlavně to, že jde o viry zabijácké.

Nezaměřují se totiž na člověka, ale jejich cílem jsou bakterie. Mikroorganismy objevené ve studii jsou takzvané bakteriofágy neboli „fágy“. Je to typ viru, který infikuje bakterie a replikuje se uvnitř nich. V poslední době vzbudily velkou pozornost díky možnému využití při léčbě bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. A právě doposud neznámé viry, které se skrývají v koupelnách, by se mohly stát pokladnicí materiálů pro zkoumání, naznačuje nový výzkum.

„Množství virů, které jsme našli, je naprosto úžasné,“ řekla Erica M. Hartmannová z Northwesternu, která vedla studii, jež byla publikována v časopise Frontiers in Microbiomes. „Našli jsme mnoho virů, o kterých víme jen velmi málo, a mnoho dalších, které jsme nikdy předtím neviděli. Je neuvěřitelné, kolik nevyužité biodiverzity je všude kolem nás. A ani nemusíme chodit daleko, abychom ji našli, máme ji přímo pod nosem.“

Prosba o kartáčky

Nová studie vycházela přímo ze staršího výzkumu, který prováděla také Erica Hartmannová, ale ještě na svém předchozím pracovišti na Coloradské univerzity v Boulderu. Vědci tam požádali lidi, aby jim předložili použité zubní kartáčky a tampony se vzorky odebranými ze sprchových hlavic.

„Tento projekt začal jako kuriozita,“ uvedla mikrobioložka. „Chtěli jsme zjistit, jaké mikrobi žijí v našich domácnostech. Pokud se zamyslíte nad vnitřním prostředím, povrchy, jako jsou stoly a stěny, jsou pro mikroby opravdu obtížně obyvatelné. Mikrobi dávají přednost prostředí s vodou. A kde je voda? Uvnitř našich sprchových hlavic a na našich zubních kartáčcích.“

Zoologická zahrada na zubním kartáčku

Pro charakterizaci bakterií použila Hartmannová sekvenování genetického materiálu. Výsledky ji nadchly – našla na kartáčcích a na sprchách rozmanitost virů srovnatelnou se zoologickou zahradou. To není nadsázka – například pražská zoologická zahrada nabízí návštěvníkům asi 690 druhů zvířat, Hartmannová našla na kartáčcích více než šest stovek druhů.

„V podstatě jsme nezaznamenali žádné překrývání typů virů mezi sprchovými hlavicemi a zubními kartáčky,“ řekla Hartmannová. „Také jsme viděli jen velmi malé překrývání mezi jakýmikoli dvěma vzorky. Každá sprchová hlavice a každý zubní kartáček jsou jako vlastní ostrůvek. To jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost virů.“

Mikrobiologové našli ve vzorcích více mykobakteriofágů než jiných typů virů. Mykobakteriofágy infikují mykobakterie, což jsou patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné nemoci, jako je lepra, tuberkulóza a chronické plicní infekce. Podle Hartmannové by jednoho dne, samozřejmě po dlouhém základním výzkumu, vědci mohli využít mykobakteriofága k léčbě těchto a dalších infekcí.

„Představte si, že vezmeme tyto mykobakteriofágy a použijeme je jako způsob, jak vyčistit patogeny z vašeho vodovodního systému,“ řekla. „Chceme se podívat na všechny funkce, které by tyto viry mohly mít, a zjistit, jak je můžeme využít.“

Převážně neškodné

Hartmannová současně varuje, aby se lidé neděsili neviditelného ekosystému v koupelně. Stačí se podle ní o koupelnu starat běžnými způsoby a kartáček dostatečně často měnit. Vědkyně také není příznivcem antimikrobiálních zubních kartáčků, které podle ní mohou vést ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům.

„Mikrobi jsou všude a naprostá většina z nich nám nemoc nezpůsobí,“ řekla. „Čím více na ně útočíte dezinfekčními prostředky, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvoří rezistenci nebo se stanou hůře léčitelnými. Všichni bychom je měli prostě přijmout,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled