Ve Rwandě začala první očkovací kampaň proti mpox v Africe

Ve Rwandě od úterý naočkovali několik set lidí proti mpox v rámci první očkovací kampaně proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla agentura AFP. Rwanda už podle agentury AP obdržela tisíc dávek vakcíny od Nigérie na základě dohody mezi oběma zeměmi. Statisíce vakcín ze zahraničí plánují od října podávat v nejpostiženější oblasti na africkém kontinentě, sousedním Kongu.

Ve Rwandě se vakcína proti mpox očkuje v sedmi oblastech na západě země hraničících s Kongem, které je pokládáno za epicentrum epidemie. „Očkování zde započne v prvním říjnovém týdnu,“ uvedl generální ředitel africké pobočky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Jean Kaseya.

„Dnes můžeme říct, že nemoc mpox není v Africe pod kontrolou. Neustále roste počet nakažených, což nás začíná znepokojovat,“ dodal Kaseya. Doufá, že se podaří zvýšit testovací kapacity.

„Musíme si uvědomit, že nemáme co do činění pouze s jedním ohniskem, ale s několika ohnisky způsobenými různými variantami viru na různých místech,“ řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Africká odnož CDC za poslední týden zaznamenala 2912 nových případů, 374 nových potvrzených onemocnění a čtrnáct úmrtí. Celkový počet případů mpox od ledna do čtvrtka tohoto týdne činí 29 152, testováním potvrzených případů je 6105 a 738 lidí celkem v patnácti afrických zemích už zemřelo. Do čtvrtka dodala Evropská unie přibližně dvě stě tisíc a Spojené státy asi padesát tisíc dávek vakcíny pro sto milionů Konžanů. Japonsko se podle agentury AP zavázalo, že zajistí další tři miliony vakcín.

V nové variantě WHO vidí riziko

Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale také těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. Nemoc, která nejčastěji postihuje děti do patnácti let, je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených.

Mezinárodní hrozbou je podle WHO nová varianta viru. Má vlastnosti, které pomáhají vzniku dalších variant, jež by se mohly od těch současných lišit v rizikovosti a být ještě proměnlivější. Což opět zvyšuje riziko, že se stanou nebezpečnějšími. A v důsledku to může ztížit kontrolu a léčbu nemoci.

V současnosti se pozorují tyto procesy u dvou různých variant, což zvyšuje obavy z jejich šíření a potenciálního ohrožení veřejného zdraví. Celkově WHO vidí riziko, že se tyto nové varianty mohou šířit globálně, což by mohlo mít závažné důsledky pro zdraví lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 18 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...