Čeští vědci objevili nový způsob léčby trichomoniázy, sexuálně přenosné infekce

Nový průlom v boji proti trichomoniáze, sexuálně přenosné infekci způsobené parazitem Trichomonas vaginalis, přinesli čeští vědci společně s americkými kolegy. Dokáží vytvořit uměle enzym, na kterém zkoumají, jak parazita v těle zničit. Nemoc, která zvyšuje riziko nákazy HIV, se v posledních letech stává čím dál odolnější vůči běžné léčbě, což vyvolalo potřebu vyvinout účinnější léky.

Skupina pod vedením Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) se zaměřila na klíčový enzym parazita nazývaný proteazom, který je nezbytný pro životaschopnost buněk. Funguje jako takzvaný recyklační stroj, rozkládá staré bílkoviny, aby mohly být využity k tvorbě nových. Blokování tohoto enzymu by mohlo způsobit smrt parazita, aniž by poškodilo lidské buňky, což je postup už využívaný v léčbě některých druhů rakoviny.

Dosud nebylo možné izolovat proteazom přímo z Trichomonas vaginalis, proto vědci vytvořili jeho umělou verzi pomocí hmyzích buněk. Tento krok byl klíčový pro celý výzkum, protože umožnil detailně zmapovat strukturu enzymu a zjistit, jak na něj působí potenciální léčivé látky. Díky pokročilé elektronové mikroskopii vědci sledovali, jak dvě slibné látky dokážou proteazom parazita zablokovat, což je pro jeho buňky smrtelné.

„Proteazom je u různých živočichů podobný, ale detaily jeho struktury se liší. Právě tyto rozdíly musíme znát, abychom mohli vytvořit látku, která zabije parazita, ale nebude škodit lidskému organismu. Největší úspěch našeho týmu je, že jsme dokázali vytvořit umělý proteazom, který nám poskytl všechny potřebné informace pro další vývoj léčiv,“ uvedl Bouřa.

Výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Communications, nabízí novou naději pro léčbu pacientů, u kterých klasické metody selhávají. Vědecký tým z ÚOCHB na výzkumu spolupracoval s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Projekt byl realizován v rámci Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného z programu Exceles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...