Čeští vědci objevili nový způsob léčby trichomoniázy, sexuálně přenosné infekce

Nový průlom v boji proti trichomoniáze, sexuálně přenosné infekci způsobené parazitem Trichomonas vaginalis, přinesli čeští vědci společně s americkými kolegy. Dokáží vytvořit uměle enzym, na kterém zkoumají, jak parazita v těle zničit. Nemoc, která zvyšuje riziko nákazy HIV, se v posledních letech stává čím dál odolnější vůči běžné léčbě, což vyvolalo potřebu vyvinout účinnější léky.

Skupina pod vedením Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) se zaměřila na klíčový enzym parazita nazývaný proteazom, který je nezbytný pro životaschopnost buněk. Funguje jako takzvaný recyklační stroj, rozkládá staré bílkoviny, aby mohly být využity k tvorbě nových. Blokování tohoto enzymu by mohlo způsobit smrt parazita, aniž by poškodilo lidské buňky, což je postup už využívaný v léčbě některých druhů rakoviny.

Dosud nebylo možné izolovat proteazom přímo z Trichomonas vaginalis, proto vědci vytvořili jeho umělou verzi pomocí hmyzích buněk. Tento krok byl klíčový pro celý výzkum, protože umožnil detailně zmapovat strukturu enzymu a zjistit, jak na něj působí potenciální léčivé látky. Díky pokročilé elektronové mikroskopii vědci sledovali, jak dvě slibné látky dokážou proteazom parazita zablokovat, což je pro jeho buňky smrtelné.

„Proteazom je u různých živočichů podobný, ale detaily jeho struktury se liší. Právě tyto rozdíly musíme znát, abychom mohli vytvořit látku, která zabije parazita, ale nebude škodit lidskému organismu. Největší úspěch našeho týmu je, že jsme dokázali vytvořit umělý proteazom, který nám poskytl všechny potřebné informace pro další vývoj léčiv,“ uvedl Bouřa.

Výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Communications, nabízí novou naději pro léčbu pacientů, u kterých klasické metody selhávají. Vědecký tým z ÚOCHB na výzkumu spolupracoval s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Projekt byl realizován v rámci Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného z programu Exceles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled