Čeští vědci objevili nový způsob léčby trichomoniázy, sexuálně přenosné infekce

Nový průlom v boji proti trichomoniáze, sexuálně přenosné infekci způsobené parazitem Trichomonas vaginalis, přinesli čeští vědci společně s americkými kolegy. Dokáží vytvořit uměle enzym, na kterém zkoumají, jak parazita v těle zničit. Nemoc, která zvyšuje riziko nákazy HIV, se v posledních letech stává čím dál odolnější vůči běžné léčbě, což vyvolalo potřebu vyvinout účinnější léky.

Skupina pod vedením Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) se zaměřila na klíčový enzym parazita nazývaný proteazom, který je nezbytný pro životaschopnost buněk. Funguje jako takzvaný recyklační stroj, rozkládá staré bílkoviny, aby mohly být využity k tvorbě nových. Blokování tohoto enzymu by mohlo způsobit smrt parazita, aniž by poškodilo lidské buňky, což je postup už využívaný v léčbě některých druhů rakoviny.

Dosud nebylo možné izolovat proteazom přímo z Trichomonas vaginalis, proto vědci vytvořili jeho umělou verzi pomocí hmyzích buněk. Tento krok byl klíčový pro celý výzkum, protože umožnil detailně zmapovat strukturu enzymu a zjistit, jak na něj působí potenciální léčivé látky. Díky pokročilé elektronové mikroskopii vědci sledovali, jak dvě slibné látky dokážou proteazom parazita zablokovat, což je pro jeho buňky smrtelné.

„Proteazom je u různých živočichů podobný, ale detaily jeho struktury se liší. Právě tyto rozdíly musíme znát, abychom mohli vytvořit látku, která zabije parazita, ale nebude škodit lidskému organismu. Největší úspěch našeho týmu je, že jsme dokázali vytvořit umělý proteazom, který nám poskytl všechny potřebné informace pro další vývoj léčiv,“ uvedl Bouřa.

Výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Communications, nabízí novou naději pro léčbu pacientů, u kterých klasické metody selhávají. Vědecký tým z ÚOCHB na výzkumu spolupracoval s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Projekt byl realizován v rámci Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného z programu Exceles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
před 7 hhodinami

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.