Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
Vědci odhadují, že do roku 2050 se počet lidí žijících s demencí celosvětově ztrojnásobí na celkem 153 milionů. To představuje vážnou hrozbu pro systémy zdravotnické a sociální péče, píše The Guardian. Vyvíjejí se sice nové léky, ovšem pomalu, a podle expertů je nutné zjistit, jestli by demenci pomohly předcházet nebo ji léčit už existující přípravky.
„Nutně potřebujeme nové léčebné postupy, abychom zpomalili postup demence, či dokonce zabránili jejímu vzniku. Pokud můžeme najít léky, které jsou schváleny pro jiné nemoci, můžeme je využít v klinických studiích a mohli bychom být schopni je nabídnout pacientům mnohem, mnohem rychleji, než by tomu bylo v případě zcela nového léku,“ řekl lékař Ben Underwood z Cambridgeské univerzity.
V nové práci vedené univerzitami v Cambridge a Exeteru výzkumníci zkoumali studie, které spojovaly běžně užívané léky s rizikem vzniku demence. Analyzovali data ze čtrnácti různých výzkumů, které sledovaly zdravotní stav více než 130 milionů lidí a zahrnovaly jeden milion případů demence. Analyzovali také údaje o lécích vydaných na předpis a odhalili několik léků, které zjevně mají spojitost se vznikem demence.
Jedním z neočekávaných zjištění byla vazba mezi antibiotiky, antivirotiky a některými vakcínami a sníženým rizikem demence. Zjištění podporuje tvrzení, že některé případy demence mohou být spuštěny virovými či bakteriálními onemocněními. S nižším rizikem vzniku demence jsou spojovány i protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, široce rozšířený lék proti bolesti či horečce. Zánětlivá onemocnění jsou stále více považována za významnou příčinu celé řady nemocí včetně demence.
