Lékařské AI podporují předsudky a podceňují problémy žen a menšin

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

„Někteří pacienti mohou dostávat výrazně méně podpůrné rady jen na základě toho, jak model vnímá jejich rasu,“ uvedla Marzyeh Ghassemiová z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Rozšířené používání AI v nemocnicích a lékařských ordinacích má sice ulevit přetíženým zdravotním systémům, ale výzkum vědců z MIT a studie expertů z London School of Economics varují, že technologie posilují už existující vzorce nedostatečné péče o některé sociální skupiny.

AI podceňují problémy žen

Například modely GPT-4 od OpenAI, Llama 3 od firmy Meta nebo Palmyra-Med od společnosti Writer podle výše uvedených studií doporučovaly ženám méně intenzivní léčbu a někdy dokonce jenom domácí samoléčbu. Podobně Google Gemma, používaný britskými sociálními službami, podceňoval problémy žen ve srovnání s muži.

Tyto výzkumy také ukázaly, že pacienti s horší jazykovou vybaveností nebo spíše neformálním vyjadřováním měli o sedm až devět procent vyšší pravděpodobnost, že jim AI poradí nevyhledávat lékařskou pomoc. Znevýhodněni v anglosaských zemích tak mohou být lidé, pro něž není angličtina mateřským jazykem nebo kteří nejsou zvyklí komunikovat digitálně.

Firmy jako OpenAI či Google podle FT tvrdí, že problematiku berou vážně a investují do odstraňování předsudků. OpenAI uvedla, že řada studií hodnotila starší verzi GPT-4 a že se mezitím zvýšila přesnost modelu. Google zase oznámil, že vyvíjí techniky na očištění dat od předsudků a ochranu před diskriminací. Experti doporučují trénovat modely na vyváženějších a reprezentativnějších zdravotních datech, nikoli na obecných internetových zdrojích.

Vše je ukryté v datech

Britské univerzity vytvořily ve spolupráci se státním zdravotním systémem NHS model Foresight, který je trénovaný na anonymizovaných datech 57 milionů pacientů. Cílem je předvídat rizika hospitalizací nebo srdečních onemocnění. Projekt ale pozastavila britská dozorová instituce kvůli stížnostem na ochranu dat.

Nebezpečné zkreslení může pramenit zejména z povahy tréninkových dat. Pokud existují skupiny, o nichž mají zdravotní systémy méně informací, například proto, že třeba z finančních nebo jiných důvodů je pro ně hůře dostupná, pak je jasné, že umělé inteligence budou s takovými údaji pracovat hůř.

Další nedostatky vyplývají přímo z povahy současných umělých inteligencí, zejména z takzvaných halucinací, kdy modely generují nepravdivé nebo zavádějící informace, aby dostály zadání.

Microsoft nedávno oznámil, že jeho nový nástroj založený na AI překonává lidské lékaře v diagnóze složitých případů. Systém Microsoft AI Diagnostic Orchestrator správně identifikoval 85,5 procenta komplikovaných případů popsaných v časopise New England Journal of Medicine (NEJM), zatímco lidským lékařům se to bez konzultací s literaturou nebo kolegy podařilo jen zhruba v pětině případů.

Odborníci ale podle FT upozorňují, že technologie není připravena pro nasazení v klinické praxi a výsledky dosud neprošly recenzním řízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...