Lékařské AI podporují předsudky a podceňují problémy žen a menšin

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

„Někteří pacienti mohou dostávat výrazně méně podpůrné rady jen na základě toho, jak model vnímá jejich rasu,“ uvedla Marzyeh Ghassemiová z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Rozšířené používání AI v nemocnicích a lékařských ordinacích má sice ulevit přetíženým zdravotním systémům, ale výzkum vědců z MIT a studie expertů z London School of Economics varují, že technologie posilují už existující vzorce nedostatečné péče o některé sociální skupiny.

AI podceňují problémy žen

Například modely GPT-4 od OpenAI, Llama 3 od firmy Meta nebo Palmyra-Med od společnosti Writer podle výše uvedených studií doporučovaly ženám méně intenzivní léčbu a někdy dokonce jenom domácí samoléčbu. Podobně Google Gemma, používaný britskými sociálními službami, podceňoval problémy žen ve srovnání s muži.

Tyto výzkumy také ukázaly, že pacienti s horší jazykovou vybaveností nebo spíše neformálním vyjadřováním měli o sedm až devět procent vyšší pravděpodobnost, že jim AI poradí nevyhledávat lékařskou pomoc. Znevýhodněni v anglosaských zemích tak mohou být lidé, pro něž není angličtina mateřským jazykem nebo kteří nejsou zvyklí komunikovat digitálně.

Firmy jako OpenAI či Google podle FT tvrdí, že problematiku berou vážně a investují do odstraňování předsudků. OpenAI uvedla, že řada studií hodnotila starší verzi GPT-4 a že se mezitím zvýšila přesnost modelu. Google zase oznámil, že vyvíjí techniky na očištění dat od předsudků a ochranu před diskriminací. Experti doporučují trénovat modely na vyváženějších a reprezentativnějších zdravotních datech, nikoli na obecných internetových zdrojích.

Vše je ukryté v datech

Britské univerzity vytvořily ve spolupráci se státním zdravotním systémem NHS model Foresight, který je trénovaný na anonymizovaných datech 57 milionů pacientů. Cílem je předvídat rizika hospitalizací nebo srdečních onemocnění. Projekt ale pozastavila britská dozorová instituce kvůli stížnostem na ochranu dat.

Nebezpečné zkreslení může pramenit zejména z povahy tréninkových dat. Pokud existují skupiny, o nichž mají zdravotní systémy méně informací, například proto, že třeba z finančních nebo jiných důvodů je pro ně hůře dostupná, pak je jasné, že umělé inteligence budou s takovými údaji pracovat hůř.

Další nedostatky vyplývají přímo z povahy současných umělých inteligencí, zejména z takzvaných halucinací, kdy modely generují nepravdivé nebo zavádějící informace, aby dostály zadání.

Microsoft nedávno oznámil, že jeho nový nástroj založený na AI překonává lidské lékaře v diagnóze složitých případů. Systém Microsoft AI Diagnostic Orchestrator správně identifikoval 85,5 procenta komplikovaných případů popsaných v časopise New England Journal of Medicine (NEJM), zatímco lidským lékařům se to bez konzultací s literaturou nebo kolegy podařilo jen zhruba v pětině případů.

Odborníci ale podle FT upozorňují, že technologie není připravena pro nasazení v klinické praxi a výsledky dosud neprošly recenzním řízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 13 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 18 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...