Lékařské AI podporují předsudky a podceňují problémy žen a menšin

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

„Někteří pacienti mohou dostávat výrazně méně podpůrné rady jen na základě toho, jak model vnímá jejich rasu,“ uvedla Marzyeh Ghassemiová z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Rozšířené používání AI v nemocnicích a lékařských ordinacích má sice ulevit přetíženým zdravotním systémům, ale výzkum vědců z MIT a studie expertů z London School of Economics varují, že technologie posilují už existující vzorce nedostatečné péče o některé sociální skupiny.

AI podceňují problémy žen

Například modely GPT-4 od OpenAI, Llama 3 od firmy Meta nebo Palmyra-Med od společnosti Writer podle výše uvedených studií doporučovaly ženám méně intenzivní léčbu a někdy dokonce jenom domácí samoléčbu. Podobně Google Gemma, používaný britskými sociálními službami, podceňoval problémy žen ve srovnání s muži.

Tyto výzkumy také ukázaly, že pacienti s horší jazykovou vybaveností nebo spíše neformálním vyjadřováním měli o sedm až devět procent vyšší pravděpodobnost, že jim AI poradí nevyhledávat lékařskou pomoc. Znevýhodněni v anglosaských zemích tak mohou být lidé, pro něž není angličtina mateřským jazykem nebo kteří nejsou zvyklí komunikovat digitálně.

Firmy jako OpenAI či Google podle FT tvrdí, že problematiku berou vážně a investují do odstraňování předsudků. OpenAI uvedla, že řada studií hodnotila starší verzi GPT-4 a že se mezitím zvýšila přesnost modelu. Google zase oznámil, že vyvíjí techniky na očištění dat od předsudků a ochranu před diskriminací. Experti doporučují trénovat modely na vyváženějších a reprezentativnějších zdravotních datech, nikoli na obecných internetových zdrojích.

Vše je ukryté v datech

Britské univerzity vytvořily ve spolupráci se státním zdravotním systémem NHS model Foresight, který je trénovaný na anonymizovaných datech 57 milionů pacientů. Cílem je předvídat rizika hospitalizací nebo srdečních onemocnění. Projekt ale pozastavila britská dozorová instituce kvůli stížnostem na ochranu dat.

Nebezpečné zkreslení může pramenit zejména z povahy tréninkových dat. Pokud existují skupiny, o nichž mají zdravotní systémy méně informací, například proto, že třeba z finančních nebo jiných důvodů je pro ně hůře dostupná, pak je jasné, že umělé inteligence budou s takovými údaji pracovat hůř.

Další nedostatky vyplývají přímo z povahy současných umělých inteligencí, zejména z takzvaných halucinací, kdy modely generují nepravdivé nebo zavádějící informace, aby dostály zadání.

Microsoft nedávno oznámil, že jeho nový nástroj založený na AI překonává lidské lékaře v diagnóze složitých případů. Systém Microsoft AI Diagnostic Orchestrator správně identifikoval 85,5 procenta komplikovaných případů popsaných v časopise New England Journal of Medicine (NEJM), zatímco lidským lékařům se to bez konzultací s literaturou nebo kolegy podařilo jen zhruba v pětině případů.

Odborníci ale podle FT upozorňují, že technologie není připravena pro nasazení v klinické praxi a výsledky dosud neprošly recenzním řízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.