Lékařské AI podporují předsudky a podceňují problémy žen a menšin

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

„Někteří pacienti mohou dostávat výrazně méně podpůrné rady jen na základě toho, jak model vnímá jejich rasu,“ uvedla Marzyeh Ghassemiová z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Rozšířené používání AI v nemocnicích a lékařských ordinacích má sice ulevit přetíženým zdravotním systémům, ale výzkum vědců z MIT a studie expertů z London School of Economics varují, že technologie posilují už existující vzorce nedostatečné péče o některé sociální skupiny.

AI podceňují problémy žen

Například modely GPT-4 od OpenAI, Llama 3 od firmy Meta nebo Palmyra-Med od společnosti Writer podle výše uvedených studií doporučovaly ženám méně intenzivní léčbu a někdy dokonce jenom domácí samoléčbu. Podobně Google Gemma, používaný britskými sociálními službami, podceňoval problémy žen ve srovnání s muži.

Tyto výzkumy také ukázaly, že pacienti s horší jazykovou vybaveností nebo spíše neformálním vyjadřováním měli o sedm až devět procent vyšší pravděpodobnost, že jim AI poradí nevyhledávat lékařskou pomoc. Znevýhodněni v anglosaských zemích tak mohou být lidé, pro něž není angličtina mateřským jazykem nebo kteří nejsou zvyklí komunikovat digitálně.

Firmy jako OpenAI či Google podle FT tvrdí, že problematiku berou vážně a investují do odstraňování předsudků. OpenAI uvedla, že řada studií hodnotila starší verzi GPT-4 a že se mezitím zvýšila přesnost modelu. Google zase oznámil, že vyvíjí techniky na očištění dat od předsudků a ochranu před diskriminací. Experti doporučují trénovat modely na vyváženějších a reprezentativnějších zdravotních datech, nikoli na obecných internetových zdrojích.

Vše je ukryté v datech

Britské univerzity vytvořily ve spolupráci se státním zdravotním systémem NHS model Foresight, který je trénovaný na anonymizovaných datech 57 milionů pacientů. Cílem je předvídat rizika hospitalizací nebo srdečních onemocnění. Projekt ale pozastavila britská dozorová instituce kvůli stížnostem na ochranu dat.

Nebezpečné zkreslení může pramenit zejména z povahy tréninkových dat. Pokud existují skupiny, o nichž mají zdravotní systémy méně informací, například proto, že třeba z finančních nebo jiných důvodů je pro ně hůře dostupná, pak je jasné, že umělé inteligence budou s takovými údaji pracovat hůř.

Další nedostatky vyplývají přímo z povahy současných umělých inteligencí, zejména z takzvaných halucinací, kdy modely generují nepravdivé nebo zavádějící informace, aby dostály zadání.

Microsoft nedávno oznámil, že jeho nový nástroj založený na AI překonává lidské lékaře v diagnóze složitých případů. Systém Microsoft AI Diagnostic Orchestrator správně identifikoval 85,5 procenta komplikovaných případů popsaných v časopise New England Journal of Medicine (NEJM), zatímco lidským lékařům se to bez konzultací s literaturou nebo kolegy podařilo jen zhruba v pětině případů.

Odborníci ale podle FT upozorňují, že technologie není připravena pro nasazení v klinické praxi a výsledky dosud neprošly recenzním řízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...