Lékařské AI podporují předsudky a podceňují problémy žen a menšin

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

„Někteří pacienti mohou dostávat výrazně méně podpůrné rady jen na základě toho, jak model vnímá jejich rasu,“ uvedla Marzyeh Ghassemiová z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Rozšířené používání AI v nemocnicích a lékařských ordinacích má sice ulevit přetíženým zdravotním systémům, ale výzkum vědců z MIT a studie expertů z London School of Economics varují, že technologie posilují už existující vzorce nedostatečné péče o některé sociální skupiny.

AI podceňují problémy žen

Například modely GPT-4 od OpenAI, Llama 3 od firmy Meta nebo Palmyra-Med od společnosti Writer podle výše uvedených studií doporučovaly ženám méně intenzivní léčbu a někdy dokonce jenom domácí samoléčbu. Podobně Google Gemma, používaný britskými sociálními službami, podceňoval problémy žen ve srovnání s muži.

Tyto výzkumy také ukázaly, že pacienti s horší jazykovou vybaveností nebo spíše neformálním vyjadřováním měli o sedm až devět procent vyšší pravděpodobnost, že jim AI poradí nevyhledávat lékařskou pomoc. Znevýhodněni v anglosaských zemích tak mohou být lidé, pro něž není angličtina mateřským jazykem nebo kteří nejsou zvyklí komunikovat digitálně.

Firmy jako OpenAI či Google podle FT tvrdí, že problematiku berou vážně a investují do odstraňování předsudků. OpenAI uvedla, že řada studií hodnotila starší verzi GPT-4 a že se mezitím zvýšila přesnost modelu. Google zase oznámil, že vyvíjí techniky na očištění dat od předsudků a ochranu před diskriminací. Experti doporučují trénovat modely na vyváženějších a reprezentativnějších zdravotních datech, nikoli na obecných internetových zdrojích.

Vše je ukryté v datech

Britské univerzity vytvořily ve spolupráci se státním zdravotním systémem NHS model Foresight, který je trénovaný na anonymizovaných datech 57 milionů pacientů. Cílem je předvídat rizika hospitalizací nebo srdečních onemocnění. Projekt ale pozastavila britská dozorová instituce kvůli stížnostem na ochranu dat.

Nebezpečné zkreslení může pramenit zejména z povahy tréninkových dat. Pokud existují skupiny, o nichž mají zdravotní systémy méně informací, například proto, že třeba z finančních nebo jiných důvodů je pro ně hůře dostupná, pak je jasné, že umělé inteligence budou s takovými údaji pracovat hůř.

Další nedostatky vyplývají přímo z povahy současných umělých inteligencí, zejména z takzvaných halucinací, kdy modely generují nepravdivé nebo zavádějící informace, aby dostály zadání.

Microsoft nedávno oznámil, že jeho nový nástroj založený na AI překonává lidské lékaře v diagnóze složitých případů. Systém Microsoft AI Diagnostic Orchestrator správně identifikoval 85,5 procenta komplikovaných případů popsaných v časopise New England Journal of Medicine (NEJM), zatímco lidským lékařům se to bez konzultací s literaturou nebo kolegy podařilo jen zhruba v pětině případů.

Odborníci ale podle FT upozorňují, že technologie není připravena pro nasazení v klinické praxi a výsledky dosud neprošly recenzním řízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 12 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 14 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 15 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 19 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 20 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...