Lékaři strana 5 z 5

České zdravotnictví je přetížené péčí o pacienty s covidem-19. Zároveň se nákaza šíří i mezi těmi, kteří o se o ně starají, pozitivní lékaři a sestry odcházejí do karantény. Nemocnice tak ruší plánované operace a obávají se nedostatku lůžek pro zvyšující se počet hospitalizovaných. S nabídkou pomoci armádních lékařů se na Česko obrátilo Německo a Spojené státy.

Koronavirus se šíří Českem. Stále více lidí se však snaží jeho šíření zpomalit. Nemocnicím se hlásí noví lékaři a sestry, třeba i praktici, kteří se rozhodli na část týdne zavřít ordinaci. Lidé se hlásí i do sociálních zařízení a další bojují proti koronaviru jako dobrovolníci třeba dezinfikováním míst, kterých se dotýká hodně lidí. Nemocných však stále přibývá po tisících.

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Nákaza novým koronavirem se podle zdravotnických dat od začátku září nejčastěji objevuje u učitelů a žáků, dále také u seniorů, uměleckých skupin, sportovních týmů nebo mezi zdravotníky.

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v Turecku vrací do popředí spory mezi vládou a zdravotníky. Lékaři tvrdí, že vládní čísla neodpovídají realitě. Třiaosmdesátimilionová země oficiálně registruje zhruba sedmnáct set pozitivních případů denně. Ve srovnání s letními měsíci rychle stoupá počet úmrtí.

Počet diváků na venkovních sportovních akcích se omezí maximálně na 2 tisíce lidí. Uvnitř jich může přijít nejvíce tisíc. Problémem jsou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) i kontakty lidí po zápasech. Provozní doba restaurací a barů bude omezena do 22 hodin jen na 14 dní. Pod vlivem alkoholu jsou tam podle něj lidé více v kontaktu.

Systém elektronických žádanek na vyšetření vzorku na covid-19 měl v pátek dopoledne výpadek. Lékaři či hygienici tak nemohli žádanky vystavit. Odběrová místa ale fungovala nadále, přestože nebylo možné žádanky ani ověřit. Po poledni informoval tým Chytré karantény, že se problém podařilo vyřešit a systém opět funguje. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím není jasné, jestli jde o chybu, nebo kybernetický útok.

Získat atestaci je pro mladé lékaře stále komplikované. Řadě nemocnic, ve kterých pracují a získávají zkušenosti, chybí potřebná akreditace. Ministerstvo zdravotnictví proto slibuje vyhlášku, která by měla podmínky pro zdravotnická zařízení zjednodušit.

Z Omsku do Berlína přiletělo v sobotu ráno letadlo s Alexejem Navalným, sanitka ho potom převezla do nemocnice. Navalnému se ve čtvrtek udělalo nevolno a upadl do bezvědomí, jeho spolupracovníci hovoří o údajné otravě. Podle organizátora převozu, ruského lidskoprávního aktivisty Jaky Bizilje, je Navalnyj ve stabilizovaném stavu, zůstává však v kómatu. S odvoláním na německé lékaře uvedl Bizilj, že nebýt nouzového přistání v Omsku, byl by Navalnyj zemřel v letadle, v němž ho postihla nevolnost.

Odborníci z Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici v Olomouci vyvinuli webovou aplikaci pro dálkovou videokonzultaci pacienta s lékařem. Reagovali tak na situaci, kdy pandemie nového typu koronaviru letos na jaře výrazně omezila kontakt zejména chronicky nemocných pacientů s ošetřujícími lékaři. Novou aplikaci nabízí výzkumníci z Olomouce zdarma dalším nemocnicím v Česku.

Nouzový stav v Česku skončil se 17. květnem, část opatření proti šíření nemoci covid-19 ale stále platí. Jaké služby fungují, kdy chodit do obchodu a doručuje Česká pošta zásilky? Odpovědi nabízí webové stránky jednotlivých úřadů a institucí, souhrn nabízíme zde.

V přepočtu přes milion korun vynesla dražba pěti originálních komiksových listů francouzského ilustrátora Alberta Uderza, tvůrce světově proslulé postavy Asterixe. Výtěžek putuje do pařížských nemocnic. Je to další z řady akcí na pomoc francouzským zdravotníkům, kteří čelí koronaviru.

Vláda plánuje výjimečně odměnit zdravotníky, kteří se starali o pacienty s koronavirem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to v neděli uvedl na Primě. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) bude stát dotovat nájem všem postiženým nařízením vlády. V Praze v neděli ráno přistálo poslední letadlo se zdravotnickým materiálem, který v Číně nakoupilo a do Česka prostřednictvím leteckého mostu dopravilo ministerstvo vnitra. Vnitro dosud za objednávky zaplatilo skoro čtyři miliardy korun.

Už druhý Čech s COVID-19 je léčen přípravkem remdesivir. Jedná se o pacienta nemocnice v pražském Motole, který je ve vážném stavu. Nově budou rozhodovat o ukončení nařízených karantén praktičtí lékaři, rychlotesty jim rozdělí kraje. Ve čtvrtek začne na několika místech plošné testování populace, například v Brně a Praze. Vláda také projedná harmonogram otevírání obchodů.

Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi, se pravděpodobně zvýší. Novelu schválila sněmovna a jednala také o dalších opatřeních, jež mají zmírnit dopady pandemie. Rozhodla mimo jiné o vrácení spotřební daně za pivo, které pivovary nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím.

COVID-19 má nyní v Česku přes 160 obětí. Není mezi nimi však taxikář, který se nakazil již počátkem března a lékaři se dlouho obávali o jeho život. Nakonec pro něj získali i experimentální přípravek Remdesivir. Muž je stále na přístrojích, ale již může dýchat sám a lékaři doufají, že jej již brzy budou moci pustit domů.

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.

Počet případů nákazy koronavirem v Číně přesáhl dvacet tisíc, nových pacientů během pondělí přibylo přes 3200. Zemřelo už 427 lidí. První oběť koronaviru zaznamenali v Hongkongu. Podle Sylvie Briandové ze Světové zdravotnické organizace (WHO) šíření koronaviru ještě nelze označit za pandemii, je to epidemie s několika ohnisky.

Směny na záchranné službě jsou pro lékaře i záchranáře náročné vždy a všude. Když je ale zdravotníků navíc málo, stávají se řeholí, u které mnohé drží jen touha pomáhat. S nedostatkem lidí se potýkají skoro všechny veřejné nemocnice v Rusku. Ukazuje to i reportáž Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda z města Kostroma, které leží 350 kilometrů východně od Moskvy.

Provoz e-neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění na Nový rok jich sociální správa dostala do čtvrteční 11. hodiny přes šest tisíc. Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům.

Na jihu Moravy ubyde v příštím roce doktorů. Do konce prosince jich bez náhrady skončí téměř tři desítky. Jde hlavně o praktické lékaře pro dospělé a pediatry v menších městech, kteří většinou ke konci roku odcházejí do důchodu. Jižní Morava se s problémem stárnutí lékařů a úbytku ordinací potýká skoro nejvíc ze všech krajů v republice.

Po ošetření zlomené ruky na chirurgii jít ke svému praktickému lékaři pro neschopenku? Tato řadu let trvající praxe by měla od ledna skončit. Praktičtí lékaři se rozhodli, že už nebudou vystavovat neschopenky za ambulantní specialisty. Dosud k nim někteří z nich pacienty pro neschopenku posílali.

Lékařů a sester je v českých nemocnicích stále málo, i když do nich už čtyři roky mohou přijíždět za prací cizinci z projektu Ukrajina a návazného programu. Projekt měl řešit právě personální krizi ve zdravotnictví, která je horší v okresních nemocnicích. Podle nich je ale proces přijímání zdlouhavý a ministerstvo by ho mělo zrychlit.

Česká lékařská komora (ČLK) požaduje každoroční zvyšování platů lékařů v nemocnicích a léčebnách nejméně o deset procent. Vládou schválené zvýšení tarifních platů o 1500 korun považuje za nedostatečné. Vyplývá to z usnesení, které schválili delegáti na závěr 34. sjezdu komory v Brně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že je na každém z ředitelů nemocnic, zda platy navýší více než o zmíněnou částku.