Lékaři strana 5 z 5

Ve Spojených arabských emirátech žijí a pracují zhruba dvě tisícovky Čechů. Kulturně a klimaticky jde o zcela odlišné prostředí. I proto krajané letos uvítali obnovu česko-slovenského spolku.

Laboratoře v pondělí potvrdily nejvíc případů koronaviru za den od 11. května. Oproti témuž dni před týdnem množství nových případů vzrostlo o dvě třetiny na 1345. Zároveň stoupl i počet hospitalizovaných s covidem. V nemocnicích leželo v pondělí 373 lidí, což je nejvíce od začátku června. V těžkém stavu bylo 68 z nich.

Lékařům, sestrám a ostatním zdravotníkům se příští rok zvýší platy o šest procent. Ti s nižšími příjmy si mají polepšit alespoň o čtrnáct set korun měsíčně. Po jednání České lékařské komory (ČLK) s odbory to oznámili jejich zástupci a prezident ČLK Milan Kubek. Dohodu potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO).

Solidární část všech důchodů by se od ledna mohla zvýšit o 350 korun a zásluhový díl penze o 1,3 procenta. Průměrný starobní důchod by tak rostl o 505 korun. Nařízení se zákonnou valorizací podle zákona schválila v pondělí vláda, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). K běžnému přidání všichni lidé, kteří pobírají nějaký důchod, dostanou ještě bonus 300 korun měsíčně navíc. Zdravotníci o navýšení platů jednají.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Každý druhý člověk hledá při zdravotních potížích informace na internetu. Potvrdil to průzkum agentury Ipsos. Lékaři ale varují, že kromě ověřených faktů je síť plná i nebezpečných dezinformací.

Problémy s dechem, únavou nebo soustředěním se mohou objevovat i několik týdnů a měsíců po prodělání covidu-19. Takzvaný postcovidový syndrom se týká zhruba deseti procent lidí. Rychlejší a efektivnější péči o ty z nich, kterým může s přetrvávajícími potížemi pomoct rehabilitace, slibuje projekt Teresa. Pustili se do něj lékaři v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. A s pomocí vědců ze tří univerzit dokončili pilotní testování na čtrnácti pacientech.

Pacienti s rakovinou plic přichází až v 85 procentech případů pozdě. Navíc podle plicních lékařů a onkologů pokročilých stadií přibývá aktuálně i kvůli pandemii. Příznaky v podobě kašle a zadýchávání se mnohdy přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním přicházeli i mladí lidé. Rakovina plic patří k nejvážnějším onemocněním, kdy většina pacientů umírá. Zásadní zlepšení si specialisté slibují od spuštění národního screeningu plic, který se zaměří hlavně na kuřáky. Nadějí jsou i dostupnější biologické a imunoonkologické léky.

Už zhruba tři měsíce mohou nemocnice provádět plánované operace. K běžnému režimu se ale po jarním útlumu koronavirové epidemie vrátila jen část z nich. Česká televize oslovila třicítku zařízení v celém Česku a zhruba polovina dosud neakutní péči plně neobnovila.

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Na úhradách z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok se domluvilo třináct ze čtrnácti oborů poskytovatelů zdravotní péče. Pojišťovny zároveň uzavřely úmluvu také s nemocnicemi, tedy s poskytovateli akutní a následné lůžkové péče. Dohodu s pojišťovnami nemají jen ambulantní specialisté, informoval náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík. Uzavření dohod potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru.

Stále víc polských lékařů chce odejít pracovat do ciziny. Za letošní první čtvrtletí jich takovou žádost podalo dvě stě. Vedle nízkých platů si stěžují na celkové podfinancování systému. Vláda slibuje v příštích letech výdaje na zdravotnictví výrazně zvýšit. Personální nedostatky chce doplnit lékaři hlavně z východní Evropy.

Ve středu přibylo 777 potvrzených případů covidu, nejméně ve všední den od 7. září. Je to o 487 méně než ve stejný den minulý týden. K praktickým lékařům by měly během čtvrtka dorazit první vakcíny společnosti Moderna. Praktici ale dostanou tento týden méně této očkovací látky, než čekali. Víc jí totiž bude třeba na druhé dávky v očkovacích centrech, řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Statisíce lidí, kteří nechtěli cestovat pro vakcínu proti covidu-19 do velkých očkovacích center a raději se registrovali u svého praktického lékaře, by se měli své první dávky konečně dočkat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) začnou v příštím týdnu dostávat do ordinací vakcínu firmy Moderna, do konce června dostanou 454 tisíc dávek. Na očkování u praktiků stále čeká i 23 tisíc seniorů nad 80 let, uvedl premiér. Od půlnoci z neděle na pondělí se budou moci k očkování nově hlásit již i lidé ve věku 40 až 44 let, následně chce vláda registrace zpřístupnit všem ostatním nad 16 let.

Státní zástupce podal obžalobu na dalších 63 lidí v rozsáhlé korupční kauze, která se týká přednostního předepisování konkrétních léků. Mezi obžalovanými je dvacet lékařů, ostatní jsou zástupci farmaceutických firem. Na dotaz ČT to uvedl státní zástupce Tomáš Svoboda z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2. Celkovou výši úplatků předaných lékařům vyčíslili kriminalisté zhruba na 12 milionů korun.

Víc než půl milionu korun nabídne primáři Karlovarský kraj za to, že nastoupí do nemocnice. Taková nabídka je v českých zdravotnických zařízeních ojedinělá. Karlovarský kraj tím chce předejít personální krizi, i v případě další vlny pandemie. Náborové příspěvky nabízí i řadovým lékařům a zdravotním sestrám.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) očekává, že budou nemocnice v Česku čelit ještě zhruba deset dní mimořádnému náporu, ačkoli se podle něj již začíná projevovat efekt vyhlášených restrikcí. Již nyní je zátěž, které nemocnice čelí, větší než loni na podzim. Větší rozvolňování podle něj připadá v úvahu, bude-li hospitalizovaných pod tři tisíce, momentálně jich je přes osm tisíc. Blatný však slíbil, že v příštích týdnech bude zároveň zrychlovat očkování, v dubnu by měli zdravotníci podávat sto tisíc dávek denně.

Středočeský kraj povolá do nemocnic ambulantní specialisty, aby pomohli s péčí o pacienty s covidem-19. Oznámila to hejtmanka Petra Pecková (STAN). Osm středočeských nemocnic vyhlásilo stav hromadného postižení osob, což značí, že kvůli nedostatku personálu výrazně omezují péči. Pro celé území ale tento stav kraj vyhlašovat nebude. Pravomoc povolat do nemocnic zdravotnický personál například z ordinací ambulantních specialistů dala ve středu krajům vláda. Možnost nyní zvažuje i Pardubický kraj.

Pacienti v rané fázi onemocnění covidem-19 by mohli začít dostávat léky s látkou ivermektin, které nejsou pro léčbu covidu registrované. Brněnská svatoannenská nemocnice, která má ve skladech dost přípravků pro 20 tisíc lidí, je poskytne i praktickým lékařům. Někteří však váhají, ocenili by, kdyby se ivermektin na covidových pacientech více otestoval. Alespoň právní jistotu by měl lékařům dát metodický pokyn, který ministerstvo zdravotnictví vydá před polovinou března.

Média je teď často zobrazují jako hrdiny. Oni zas s vážnou tváří sdělují, jak to v nemocnicích vypadá. Lékaři nyní víc než dřív ve zpravodajství mluví o konkrétních pacientech, zveřejňují ročníky lidí, kteří jsou ve vážném stavu. Bez okolků mluví také o selekci nemocných, tedy o tématu, které dřív bylo tabu. O covid pozitivní se přitom starají už rok. Co se změnilo? A mají média víc akcentovat takové výpovědi často plné emocí, nebo oficiální data? Newsroom ČT24 se na to ptal analytiků i samotných novinářů.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti myanmarských městech zahájili stávku. Protestují tím proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena a zadržena dosavadní šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij. Tamní policie také oznámila, že prohledala její dům, našla v něm nelegálně dovezené vysílačky a obvinila političku z porušení dovozního zákona.

Očkování proti koronaviru v Česku zatím obdrželo přes 207 tisíc lidí, v pondělí tempo vakcinace pokleslo z více než 14 tisíc podaných dávek denně v pracovní dny minulého týdne na necelých 10 tisíc. Přes polovinu již aplikovaných dávek dostali zdravotníci. Od úterý se mohou na očkování prostřednictvím centrálního rezervačního systému hlásit i ti lékaři či sestry, kteří ještě vakcínu nedostali.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.