Tisíce lékařů podle zástupců České lékařské komory (ČLK) dál trvají na tom, že nebudou v prosinci pracovat přesčas. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka to bude znamenat výrazné omezení zdravotní péče. Ministerstvo protestujícím podle resortního náměstka Václava Pláteníka (KDU-ČSL) navrhovalo na růst odměňování vyčlenit až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky, s čímž jednající nesouhlasili. Proto podle Pláteníka platí původní návrh jen na 6,8 miliardy korun a jednání považuje za uzavřená. Premiér Petr Fiala (ODS) později řekl, že se v týdnu chystá sejít s mladými lékaři.
„Počtvrté jsme dostali úplně stejné návrhy. Sliby na zvýšení platů jsou naprosto nepodložené a ignorují všechny lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina,“ řekl Kubek. Odměny ve státních nemocnicích se řídí platovými tabulkami, mzdy v soukromých či krajských jsou stanovené smluvně.
Podle premiéra budou debaty pokračovat. „Jednání vede pan ministr Válek velmi intenzivně, nicméně mladí lékaři mě během víkendu požádali o schůzku, setkám se s nimi,“ sdělil Fiala. Podle něj některé požadavky již ministerstvo zdravotnictví akceptovalo, předložen byl také návrh na úpravu zákoníku práce týkající se přesčasů. „Jsou tam i další požadavky, mzdové a jiné, o kterých se můžeme bavit. Jde o to, abychom zajistili stejnou kvalitu zdravotní péče pro všechny i v budoucnosti. S mladými lékaři je určitě potřeba dál jednat,“ doplnil Fiala.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) resort nemá k dispozici jiné peníze než ty v systému veřejného zdravotního pojištění, které rozděluje úhradová vyhláška. Pro příští rok bude k dispozici pět set miliard korun, více než polovina jde právě nemocnicím. Válek už dříve avizoval, že z meziročního nárůstu půjde polovina, tedy zhruba 6,8 miliardy, na vyšší odměňování. Později chtěl vyčlenit až 8,5 miliardy a dát pět procent navíc do tarifních platů. Po odmítnutí této nabídky ale podle Pláteníka platí původní částka. „Všechno navíc by šlo na úkor státního dluhu,“ dodal.
„Kvůli neústupnosti ministra Válka bude v prosinci zdravotní péče zásadním způsobem omezená,“ prohlásil Kubek. Už dříve ale komora avizovala, že v prosinci bude akutní péče zachována na úkor péče plánované. Podobně se v odpovědích na dotazy ČTK vyjadřovaly i nemocnice. Část nemocnic podle viceprezidenta ČLK Jana Přády zavedla místo 24hodinových směn s přesčasy směnný provoz, aby zajistila akutní péči. V prvních dvou týdnech prosince tak lidem zřejmě nemocnice odloží plánovaná vyšetření či operace.
Hranice pro přesčasy
V případě dalších požadavků lékařů nastal podle zástupců ministerstva posun. Ve čtvrtek by sněmovna měla začít projednávat novelu zákoníku práce, která vrátí na původních 416 hodin maximální počet hodin přesčasové práce za rok. Senátoři by ji pak měli projednat 20. prosince a Válek doufá v to, že se tak stihne platnost od roku 2024.
Podle vrchního ředitele sekce legislativy ministerstva Radka Policara se začíná rovnou připravovat i další novela zákoníku práce, která by mohla platit už v polovině příštího roku. Řešit by měla trvalejším způsobem pracovní dobu a dobu odpočinku zdravotníků nebo případy, kdy lékaře zaměstnává nemocnice i lékařská fakulta jako vyučujícího.
Ministerstvo zdravotnictví dále zřídí v prosinci pracovní skupinu k přípravě zákona o odměňování zdravotníků. Platit by mohl od 1. ledna 2025. Válek k plánovanému zákonu, který byl i jedním z požadavků odborů, uvedl, že naplní takzvané Hegerovo memorandum z roku 2011. Tehdy ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) lékařům protestujícím při akci Děkujeme, odcházíme slíbil 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy podle délky praxe. Reálně ale memorandum nikdy nebylo naplněno.
