Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
Když se bakterie dostane do nepříznivých podmínek, dokáže se utlumit a nepříznivé období přečkat. Poté svou aktivitu obnoví a rychle se množí. Vědci z CEITEC objevili, že tato vlastnost může být i slabinou bakterií.
Zaměřili se na výzkum bakterie Escherichia coli a zjistili, že bez proteinu RimM se její buňky po stresu zotavují výrazně hůř. Právě tento protein se podílí na sestavování ribozomů, tedy struktur nezbytných pro tvorbu bílkovin klíčových pro život buňky. Bez něj se bakterie po stresové zátěži množí mnohem pomaleji.
Obrana proti útoku bakterií
„Zjistili jsme, že protein RimM je pro bakterie mnohem důležitější, než se dosud myslelo. Pokud chybí, bakteriální buňka se velmi obtížně vrací k normální činnosti, protože ribozomy dozrávají jen pomalu,“ uvedl první autor studie Ahmed H. Hassan.
Výzkum také odhalil, že bakterie v této situaci aktivují mechanismus, který brání předčasnému spojení nedokončených částí ribozomu. Aktivací dalších proteinů celý proces raději zpomalí, aby zabránily vzniku vadných ribozomů. Bakterie se tak sice nakonec vzpamatuje, ale mnohem později, než je běžné. Toho je možné využít v boji s bakteriálními infekcemi.
Protein RimM je běžný u bakterií, ale nevyskytuje se u člověka, což je pro vývoj léčiv velká výhoda. Pokud vědci vyvinou lék, který by tento protein zablokoval, zasáhne pouze bakterie, ne lidské buňky. „Takové léčivo by mohlo bakteriím výrazně ztížit zotavení po stresu způsobeném právě antibiotiky, a tím omezit jejich další šíření, aniž by mělo vedlejší účinky pro pacienta,“ doplnil vedoucí výzkumu Gabriel Demo.
