Antibiotika strana 2 z 3

V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.

Některé léky v Česku stále chybí. Třeba antibiotika s penicilinem, ale problém je stále třeba i se sirupy a dětskými čípky. Ministerstvo zdravotnictví dál vyjednává o mimořádných dodávkách. Příští týden oznámí, kolik balení zajistilo na příští měsíce. Na podzim navíc resort slibuje statisíce balení od výrobců z Jižní Koreje.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček sdělil, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku po konkrétních lécích, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jde výrobcům pouze o zisk. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že EU má přísné regulace a že se výrobcům nahromadily problémy. Tři muži se v pořadu Události, komentáře bavili i o možných dodávkách léků do Česka z Jižní Koreje.

Nedostatek některých léčiv bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) trvat do letních prázdnin. Ministerstvo medikamenty pro podzimní chřipkovou vlnu prý shání i v zahraničí. S výpadky některých léků, zejména antibiotik nebo léků proti horečce včetně dětských sirupů, se Česko i další země Evropské unie potýkají od loňského prosince.

Situace v dodávkách léků se od ledna zlepšila, i tak pořád některé přípravky chybí. Třeba antibiotické sirupy pro děti či antibiotika – hlavně penicilin. Je za tím více nemocných, pokulhávající výroba i to, že někteří nakupují léky do zásoby.

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

Chřipkou nebo jiným respiračním onemocněním se minulý týden nakazilo o něco méně lidí než na začátku roku. V dalších dnech by mohla nemocnost podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále klesat.  A do prvních lékáren už přišla antibiotika z mimořádné dodávky.

Každý týden přijdou podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka desetitisíce balení antibiotik. Do začátku března bude již situace na trhu s léky stabilní, slíbil. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se dříve zmiňoval spíše o konci března. Distributoři léků podle Válka dostanou výhledově povinnost držet dvouměsíční zásobu některých léků. V úvahu to připadá nejdříve od příštího roku, firmy musí mít čas připravit se, řekl ministr.

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.

Bakterie se naučily odolávat antibiotikům, takže tyto léky ztrácejí svou sílu. V přírodě ale existuje více látek, které mohou fungovat podobně. Nadějný výzkum, který testuje chemikálie ze zeleniny, vznikl v Izraeli. Vědci zde vyzkoušeli přírodní chemikálii k hojení ran a ve srovnání s léčbou antibiotiky docílili výsledku za poloviční dobu.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Čeští vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v čistírnách. Je to letitý problém vody, který se v dlouhodobém hledisku negativně může podepisovat na lidském zdraví.

Bakterie odolné proti antibiotikům se dostaly i k medvědům, kteří žijí stovky kilometrů od lidí. Pronikly tam nečekaně rychle, ukázal rozsáhlý výzkum ze Švédska.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

Pardubická nemocnice provedla po červnovém narození děvčete Leontýny pozdě streptokokové testy, nejedná se ale o vážné pochybení. Uvádí to kontrola ministerstva zdravotnictví. Hrubého porušení předpisů se měla naopak dopustit rychnovské nemocnice, která rodičku odmítla. Novorozeně má doživotní následky a rodiče po nemocnici žádají odškodné.

Za dva týdny budou k dispozici první závěry kontroly případu dívky, která se narodila v Pardubicích a po postupu tamních zdravotníků má trvalé zdravotní postižení. Postup zdravotníků přijela ve středu do Pardubické nemocnice prověřit kontrola ministerstva zdravotnictví vedená náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. Advokát rodiny uvedl, že rodiče dívky žádají po nemocnici 22 milionů korun.

Ředitelka pardubické nemocnice Štěpánka Fraňková končí ve funkci. Kvůli případu poškození zdraví novorozence ji k pondělku odvolalo představenstvo. O kroku informoval na Facebooku hejtman Martin Netolický (ČSSD). Další opatření budou následovat tak, aby se situace urychleně vrátila ke standardu, uvedl. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že pošle do pardubické nemocnice kontrolu, která se zaměří na dětská oddělení.

Hlavní poradkyně britské vlády pro zdravotnictví Sally Daviesová varuje: Doba bez antibiotik se blíží, odolnost bakterií vůči nim nás může zabít dříve než klimatické změny. Problém ve Spojeném království může podle ní i dalších expertů ještě zhoršit brexit.

Klíšťová encefalitida v Česku ročně postihne stovky lidí. Lékaři přitom nemoc nedovedou léčit, a kdo ji dostane, tomu hrozí vážné komplikace v podobě zápalu mozkových blan nebo jiných částí nervové soustavy. Podle zdravotníků je vhodné se proti encefalitidě očkovat, což ale většina lidí nedělá.

První globální studie světových řek přišla s alarmující zprávou. Vodní toky napříč kontinenty jsou zamořené antibiotiky. Na některých místech jejich koncentrace až třistanásobně překračuje bezpečnou úroveň. Léky podávané lidem a zvířatům, které se do řek dostávají hlavně z kanalizace, objevila studie v 65 procentech zkoumaných lokalit.