Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček sdělil, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku po konkrétních lécích, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jde výrobcům pouze o zisk. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že EU má přísné regulace a že se výrobcům nahromadily problémy. Tři muži se v pořadu Události, komentáře bavili i o možných dodávkách léků do Česka z Jižní Koreje.
Z Jižní Koreje by Česko mohlo získat statisíce balení léků, hlavně antibiotik a sirupů pro děti, oznámila po návratu z Asie předsedkyně sněmovny spolu se zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich korejské farmaceutické firmy nejsou závislé na subdodávkách z Číny a z Indie. Aktuálně se o dovozu léků jedná s pěti výrobci, do budoucna se zvažuje také přesunutí části výrobních kapacit do Česka.
Dvořáček korejské léky vnímá jako doplnění toho, co je k dispozici na českém trhu. Situace posledních měsíců podle něj ukázala, že provázanost a závislost na limitním počtu dodavatelů, kteří jsou opět vázáni jen na určité zdroje, je riziková pro celou Evropu. Korejské farmaceutické firmy mají prý obrovské kapacity. „To, co potřebujeme pro český trh, tak zdaleka nevytěží jejich výrobu ve velkém,“ sdělil.
Podle Kubka Česko ohledně zásob léků zažívalo letos „mizérii, která tady nebyla od komunismu“, kdy lékaři museli improvizovat a vysvětlovat pacientům, proč nedostávají léky, na jaké jsou zvyklí. „Museli jsme místo antibiotik první volby podávat širokospektrá antibiotika, která mají spoustu nežádoucích účinků a zvyšují riziko bakteriální resistence,“ uvedl.
Situace je podle něj nepříjemná, protože lékařům chybí informace o dostupnosti léků. Ministerstvo zdravotnictví by podle Kubka mělo využívat Českou lékařskou komoru jako distributora informací pro lékaře ohledně toho, co mají předepisovat. Dvořáček k tomu sdělil, že na ministerstvu se schází příslušná odborná skupina, podle Kubka jsou k ní ale přizvány jen marginální profesní organizace.
Dodává se podle odhadů
Vrubel popsal, že Česko ani žádný jiný stát nenakupuje léky přímo od výrobců a distributorů, protože jde o volný trh, kdy výrobci dodávají léky podle odhadů spotřeb. „Ty odhady nejsou komunikovány se státy,“ popisuje s tím, že nyní se prý nahromadily problémy ve výrobě a v případě antibiotik farmaceutické firmy zaznamenaly obrovský vzrůst poptávky. EU má podle něj i velmi přísnou farmaceutickou regulatoriku.
Dvořáček sdělil, že nelze srovnávat spotřeby z konce loňského a začátku letošního roku se spotřebami předchozích let, kdy ve společnosti bylo díky respirátorům dramaticky nižší množství respiračních infekcí. „Ukázalo se, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku,“ uvedl s tím, že Česko už nemůže nechat situaci s léky pouze na plánování farmaceutických společností.
„Farmaceutický průmysl je tvrdý byznys, stejně jako zbrojní průmysl, to není žádná charita. Firmy se snaží co nejvíce vydělat, proto přesunuli výrobu do Indie a do Číny, kde je laciná pracovní síla, nehledí se na životní prostředí a nedodržuje se bezpečnost práce,“ sděluje Kubek s tím, že Evropa je „bezbranná“. Stát podle něj nemůže rezignovat na zajištění základních léků.
Nikdo prý nechce chemičku za domem
Vrubel řekl, že Indie a Čína mají dnes sedmdesátiprocentní podíl na výrobě surovin pro výrobu léčivých přípravků, takže diverzifikace je velmi důležitá, protože „posiluje odolnost“. Podle něj bychom se měli zaměřit na to, abychom posílili výrobu léků v EU. Nikdo tady ale podle něj nechce mít těžký chemický průmysl a postavit novou chemičku v Evropě za srovnatelné náklady jako ve zmíněných zemích je prý „dneska nemožné“.
Podle Vrubela by stát měl v kritických léčivech držet určité zásoby, nebo vybudovat nějaký důmyslnější systém, podle Dvořáčka ale nikdo v celém systému zásobu nemá. Připomenul, že podle evropské směrnice má povinnost zabezpečit pacienta farmaceutická společnost, tedy držitel rozhodnutí o registraci. „Jestliže se ukazuje, že výrobce není schopen dodávat, tak musíme někde zásobu vytvořit,“ připustil.
