Rezistentní bakterie se šířila v japonské nemocnici. Vědci zkoumali, jak překonala obrany hygieniků

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

První případ dítěte nakaženého bakterií označovanou jako CPE (enterobakterie produkující karbapenemázu) přišel do nemocnice už na jaře roku 2017. Čím více se ho lékaři pokoušeli léčit, tím více pacientů v nemocnici se nakazilo také. A bakterie pronikala více než půl roku veškerými zábranami, které hygienici mezi ni a nemocné děti v jiných pokojích postavili.

Vědci dlouho studovali, jak se to mohlo stát a jakých slabin v organizaci nemocnice mohl patogen zneužít.

Nový výzkum se pokusil tehdejší podmínky detailně analyzovat, za použití všech možností, které má dnešní věda k dispozici. Vědci poukázali na to, že místem, které bakterie naplno využila pro své množení a šíření, byla umyvadla. Hygienici měli podezření už tehdy, takže umyvadla vyměnili, ale ani to k zastavení epidemie nepomohlo, přestože se podařilo vyměnit všechna umyvadla na oddělení.

Hrozba pro lidské zdraví

CPE představují velkou hrozbu pro veřejné zdraví kvůli své rezistenci vůči široce používaným antibiotikům. Biologický mechanismus, který jim pomáhá tuto odolnost vůči více lékům získat, se může přenášet z jednoho bakteriálního druhu na druhý. A to přispívá ke stále většímu problému antimikrobiální rezistence, která je podle Světové zdravotnické organizace jednou z největších hrozeb pro lidstvo.

Epidemie jednoho druhu CPE v nemocnici může přerůst v epidemii zahrnující více druhů, takže je mnohem obtížnější ji zastavit. Mnoho studií prokázalo, že v nemocničních umyvadlech a jejich okolí existuje vysoké riziko kontaminace CPE.

Japonský případ je dokonale zmapovaný, lékaři i hygienici během této epidemie mnohokrát odebírali vzorky od celkem devatenácti nakažených dětí, ale i z jejich okolí. Při tomto odběru vzorků se našlo devět umyvadel kontaminovaných bakterií CPE – šest v nemocničních pokojích a další tři v sesterně, v místnosti s odpady a u stroje na výrobu ledu. Všechna umyvadla pozitivní na CPE byla v pokojích s pacienty nakaženými touto nemocí – v pokojích s CPE negativními pacienty taková kontaminace nebyla.

V umyvadlech se našly bakterie tří druhů, které mohou odolávat antibiotikům. Téměř všechny vzorky po analýze naznačují, že odolnost získaly právě výše popsanou formou od CPE. Hygienici sice umyvadla plná bakterií okamžitě vyměnili a nová dezinfikovali peroxidem vodíku, ale přesto se bakteriální původce další čtyři měsíce šířil dál. Vědci předpokládají, že se bakterie šířily z jednoho umyvadla do druhého prostřednictvím odtoků a připojených vodovodních rozvodů.

Lékaři proto zaváděli stále další a další opatření: od dezinfekce rukou po použití umyvadel přes zavedení jednorázových nástrojů pro čištění umyvadel až po zákaz mytí úst vodou z umyvadel. A navíc spoustu doplňkových pravidel. Kombinace všech dohromady nakonec zabrala: po říjnu 2017 nebyla ve vzorcích pacientů ani v jejich okolí nalezena už žádná nákaza CPE.

Výsledky tohoto zkoumání ukazují nejen na nebezpečnost těchto bakterií odolných vůči antibiotikům a jejich schopnosti přetrvávat a úspěšně se šířit i v tom nejsterilnějším možném prostředí, ale podle autorů zejména ukazují cesty, jak se s podobnými událostmi vypořádávat. Což se bude hodit, protože podle řady prognóz bude těchto bakterií přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 6 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...