V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.
Rezistentní bakterie se šířila v japonské nemocnici. Vědci zkoumali, jak překonala obrany hygieniků
První případ dítěte nakaženého bakterií označovanou jako CPE (enterobakterie produkující karbapenemázu) přišel do nemocnice už na jaře roku 2017. Čím více se ho lékaři pokoušeli léčit, tím více pacientů v nemocnici se nakazilo také. A bakterie pronikala více než půl roku veškerými zábranami, které hygienici mezi ni a nemocné děti v jiných pokojích postavili.
Vědci dlouho studovali, jak se to mohlo stát a jakých slabin v organizaci nemocnice mohl patogen zneužít.
Nový výzkum se pokusil tehdejší podmínky detailně analyzovat, za použití všech možností, které má dnešní věda k dispozici. Vědci poukázali na to, že místem, které bakterie naplno využila pro své množení a šíření, byla umyvadla. Hygienici měli podezření už tehdy, takže umyvadla vyměnili, ale ani to k zastavení epidemie nepomohlo, přestože se podařilo vyměnit všechna umyvadla na oddělení.
Hrozba pro lidské zdraví
CPE představují velkou hrozbu pro veřejné zdraví kvůli své rezistenci vůči široce používaným antibiotikům. Biologický mechanismus, který jim pomáhá tuto odolnost vůči více lékům získat, se může přenášet z jednoho bakteriálního druhu na druhý. A to přispívá ke stále většímu problému antimikrobiální rezistence, která je podle Světové zdravotnické organizace jednou z největších hrozeb pro lidstvo.
Epidemie jednoho druhu CPE v nemocnici může přerůst v epidemii zahrnující více druhů, takže je mnohem obtížnější ji zastavit. Mnoho studií prokázalo, že v nemocničních umyvadlech a jejich okolí existuje vysoké riziko kontaminace CPE.
Japonský případ je dokonale zmapovaný, lékaři i hygienici během této epidemie mnohokrát odebírali vzorky od celkem devatenácti nakažených dětí, ale i z jejich okolí. Při tomto odběru vzorků se našlo devět umyvadel kontaminovaných bakterií CPE – šest v nemocničních pokojích a další tři v sesterně, v místnosti s odpady a u stroje na výrobu ledu. Všechna umyvadla pozitivní na CPE byla v pokojích s pacienty nakaženými touto nemocí – v pokojích s CPE negativními pacienty taková kontaminace nebyla.
V umyvadlech se našly bakterie tří druhů, které mohou odolávat antibiotikům. Téměř všechny vzorky po analýze naznačují, že odolnost získaly právě výše popsanou formou od CPE. Hygienici sice umyvadla plná bakterií okamžitě vyměnili a nová dezinfikovali peroxidem vodíku, ale přesto se bakteriální původce další čtyři měsíce šířil dál. Vědci předpokládají, že se bakterie šířily z jednoho umyvadla do druhého prostřednictvím odtoků a připojených vodovodních rozvodů.
Lékaři proto zaváděli stále další a další opatření: od dezinfekce rukou po použití umyvadel přes zavedení jednorázových nástrojů pro čištění umyvadel až po zákaz mytí úst vodou z umyvadel. A navíc spoustu doplňkových pravidel. Kombinace všech dohromady nakonec zabrala: po říjnu 2017 nebyla ve vzorcích pacientů ani v jejich okolí nalezena už žádná nákaza CPE.
Výsledky tohoto zkoumání ukazují nejen na nebezpečnost těchto bakterií odolných vůči antibiotikům a jejich schopnosti přetrvávat a úspěšně se šířit i v tom nejsterilnějším možném prostředí, ale podle autorů zejména ukazují cesty, jak se s podobnými událostmi vypořádávat. Což se bude hodit, protože podle řady prognóz bude těchto bakterií přibývat.
