Odolnost bakterií vůči antibiotikům je největší zdravotní problém současnosti, varuje studie

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Studie v Lancetu zahrnuje data z více než dvou stovek zemí celého světa. Podle ní už antibiotická rezistence (ATR) zabíjí více lidí než HIV/AIDS i malárie. Dochází kvůli ní k mnoha stovkám tisíc úmrtí v důsledku běžných, dříve léčitelných infekcí, protože bakterie, které je způsobují, se staly odolnými vůči léčbě klasickými antibiotiky – a žádná převratně nová neexistují. V roce 2019 tak bakterie odolné vůči antibiotikům o život prokazatelně připravily 1,2 milionu lidí, ale s velkou pravděpodobností to bylo o miliony lidí více.

„Tyto nové údaje odhalují skutečný rozsah ATR po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom s touto hrozbou bojovali,“ uvedl spoluautor zprávy profesor Chris Murray z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě. „Pokud si chceme jako lidstvo udržet náskok v tomto závodě s bakteriemi, musíme tyto údaje využít ke správnému postupu a k podpoře inovací.“

Díry v datech

Až doposud se ATR považovala spíše za problém budoucnosti, byť už nyní jsou některé dopady dobře pozorovatelné. Jenže předchozí odhady zdravotních dopadů ATR se týkaly jen několika zemí nebo oblastí světa, ale nedokázaly ukázat celkový obraz – jak geograficky, tak ohledně spektra bakterií, které se stávají vůči antibiotikům odolnými. Všechny tyto faktory zahrnul teprve tento nový výzkum.

Nová zpráva Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM) dokázala analyzovat data za rok 2019, tedy ještě před covidovou pandemií. Poskytla informace o 23 druzích patogenů i druzích antibiotik, vůči nimž jsou odolné – a to ve 204 zemích a územích. Tam, kde nebyla dostupná kompletní data, vědci tyto slepá místa doplnili o statistické modelování založené na předchozích studiích.

Varovné výsledky

Z analýzy vyplývá, že ATR byla v roce 2019 přímo zodpovědná za 1,27 milionu úmrtí na celém světě a souvisela s 4,95 milionu úmrtí. HIV/AIDS a malárie byly v roce 2019 podle odhadů příčinou 860 tisíců, respektive 640 tisíců úmrtí.

Současně zjistili, že rezistence sice představuje hrozbu pro lidi všech věkových kategorií, ale výjimečně ohrožené jsou malé děti – každé páté úmrtí způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se vyskytlo u dětí mladších pěti let.

Rozdělený svět

Dopady klesající účinnosti antibiotik se velmi liší podle regionů. Nejvyšší počet úmrtí způsobených přímo ATR je v subsaharské Africe a jižní Asii, a to 24 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, respektive 22 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. V zemích s vysokými příjmy vedla ATR přímo k 13 úmrtím na 100 tisíc obyvatel a byla spojena s 56 úmrtími na 100 tisíc obyvatel.

Tim Jinks, vedoucí programu pro infekce rezistentní vůči lékům ve společnosti Wellcome Trust, uvedl: „Jedná se o velmi závažný problém. Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležitá je globální spolupráce: političtí představitelé, zdravotnická komunita, soukromý sektor a veřejnost spolupracují při řešení celosvětové zdravotní hrozby. Stejně jako v případě covidu-19 víme, co je třeba udělat, ale pokud chceme být úspěšní, musíme se nyní spojit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 7 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 23 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...