Odolnost bakterií vůči antibiotikům je největší zdravotní problém současnosti, varuje studie

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Studie v Lancetu zahrnuje data z více než dvou stovek zemí celého světa. Podle ní už antibiotická rezistence (ATR) zabíjí více lidí než HIV/AIDS i malárie. Dochází kvůli ní k mnoha stovkám tisíc úmrtí v důsledku běžných, dříve léčitelných infekcí, protože bakterie, které je způsobují, se staly odolnými vůči léčbě klasickými antibiotiky – a žádná převratně nová neexistují. V roce 2019 tak bakterie odolné vůči antibiotikům o život prokazatelně připravily 1,2 milionu lidí, ale s velkou pravděpodobností to bylo o miliony lidí více.

„Tyto nové údaje odhalují skutečný rozsah ATR po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom s touto hrozbou bojovali,“ uvedl spoluautor zprávy profesor Chris Murray z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě. „Pokud si chceme jako lidstvo udržet náskok v tomto závodě s bakteriemi, musíme tyto údaje využít ke správnému postupu a k podpoře inovací.“

Díry v datech

Až doposud se ATR považovala spíše za problém budoucnosti, byť už nyní jsou některé dopady dobře pozorovatelné. Jenže předchozí odhady zdravotních dopadů ATR se týkaly jen několika zemí nebo oblastí světa, ale nedokázaly ukázat celkový obraz – jak geograficky, tak ohledně spektra bakterií, které se stávají vůči antibiotikům odolnými. Všechny tyto faktory zahrnul teprve tento nový výzkum.

Nová zpráva Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM) dokázala analyzovat data za rok 2019, tedy ještě před covidovou pandemií. Poskytla informace o 23 druzích patogenů i druzích antibiotik, vůči nimž jsou odolné – a to ve 204 zemích a územích. Tam, kde nebyla dostupná kompletní data, vědci tyto slepá místa doplnili o statistické modelování založené na předchozích studiích.

Varovné výsledky

Z analýzy vyplývá, že ATR byla v roce 2019 přímo zodpovědná za 1,27 milionu úmrtí na celém světě a souvisela s 4,95 milionu úmrtí. HIV/AIDS a malárie byly v roce 2019 podle odhadů příčinou 860 tisíců, respektive 640 tisíců úmrtí.

Současně zjistili, že rezistence sice představuje hrozbu pro lidi všech věkových kategorií, ale výjimečně ohrožené jsou malé děti – každé páté úmrtí způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se vyskytlo u dětí mladších pěti let.

Rozdělený svět

Dopady klesající účinnosti antibiotik se velmi liší podle regionů. Nejvyšší počet úmrtí způsobených přímo ATR je v subsaharské Africe a jižní Asii, a to 24 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, respektive 22 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. V zemích s vysokými příjmy vedla ATR přímo k 13 úmrtím na 100 tisíc obyvatel a byla spojena s 56 úmrtími na 100 tisíc obyvatel.

Tim Jinks, vedoucí programu pro infekce rezistentní vůči lékům ve společnosti Wellcome Trust, uvedl: „Jedná se o velmi závažný problém. Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležitá je globální spolupráce: političtí představitelé, zdravotnická komunita, soukromý sektor a veřejnost spolupracují při řešení celosvětové zdravotní hrozby. Stejně jako v případě covidu-19 víme, co je třeba udělat, ale pokud chceme být úspěšní, musíme se nyní spojit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 9 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 13 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 14 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 18 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
10. 11. 2025

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
10. 11. 2025

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
10. 11. 2025

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
10. 11. 2025
Načítání...