Chovatelé by mohli získat příspěvek na vakcinaci prasat. Návrh na dotaci na vakcinaci připravilo ministerstvo zemědělství, má za sebou připomínkové řízení. Očkování má omezit používání antibiotik u těchto zvířat. Oproti léčbě antibiotiky je vakcinace dražší, ale podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše je šetrnější. Antibiotika se v některých chovech podávají i preventivně, ale jejich nadměrné užívání způsobuje, že se k nim bakterie stávají rezistentní.
„Cílem opatření je snížit používání antimikrobik v chovu prasat na základě podávání vakcinace,“ popisuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Podle Jiřího Bureše by mohla vakcinace pomoci ke snížení spotřeby antibiotik o 10 až 30 procent.
Vakcinace prasat, podobně jako u lidí, vytváří imunitu a preventivně zabraňuje, aby se chovy nakazily ve velkém. Očkování je ale drahé, proto se chovatelé přiklání spíš k léčbě antibiotiky. A to mnohdy i v případě, že se nenakazí celý chov, ale jen některá zvířata.
„Vakcinace je dražší než použití antibiotik, takže jsme za tento návrh rádi, protože chovatelé budou radši používat vakcíny než antibiotika,“ uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.
Bakterie si kvůli antibiotikům vytváří rezistenci
Podle Bureše se v Česku antibiotika využívají nejvíce právě v chovech prasat. Jejich nadměrné užívání ale způsobuje, že bakterie, které byly dříve k antibiotikům citlivé, si vůči nim vytvoří rezistenci.
„Antibiotika používaná v léčbě pak nemusí zabírat na některé infekce, právě z důvodů získané rezistence,“ vysvětluje Josef Kameník z Fakulty veterinární hygieny a ekologie na Veterinární univerzitě Brno.
Šéf chovatelského svazu považuje podporu očkování za „krok správným směrem“. „Redukce antimikrobik je dlouhodobá záležitost, tlak na snižování je už několik let,“ podotýká.
Že získávají bakterie vyskytující se ve zvířatech rezistenci vůči antibiotikům, může ohrozit i léčbu infekčních onemocnění člověka. Může totiž dojít k přenosu rezistentních bakterií a genů ze zvířat a potravin na člověka. „Toto snížení je zásadní, neboť při vyšším používání antimikrobik dochází k antimikrobiální rezistenci patogenů i v humánní oblasti,“ popisuje Bílý.
To ale podle Bureše neznamená, že zvíře, které bylo ošetřeno antimikrobiky, je z pohledu zdraví člověka více nebezpečné. Stejně na tom jsou vakcíny. „Pokud je správně připravená a otestovaná vakcína, žádná rizika z hlediska bezpečnosti potravin nehrozí,“ uvádí mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
