Africký mor prasat je těžké porazit. Do Evropy se dostával ve dvou vlnách

V Česku se komplikuje boj proti africkému moru prasat. Nemoc se rozšířila mimo ohraničenou oblast ve Zlínském kraji. Pro člověka sice nákaza nepředstavuje žádné riziko, pro hospodářská i divoká zvířata však ano. Co o ní vlastně víme?

Otevřený svět přináší nejen mnoho výhod, ale také zvyšuje rizika, která v něm existují. Zejména volný pohyb zboží biologického původu umocněný klimatickými změnami způsobuje, že se po planetě stále více šíří řada nebezpečných živočichů – a nemocí.

Státní veterinární správa v červnu oznámila, že se v České republice poprvé objevil africký mor prasat, smrtelně nebezpečná nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata. 

Africký mor prasat patří mezi vysoce nebezpečné nemoci především proto, že je vysoce nakažlivý a extrémně rychle se šíří v populaci prasat. Jeho rizikovost ještě zvyšuje fakt, že se doposud nepodařilo vytvořit účinnou vakcínu, která by se dala použít. 

Africký mor prasat
Zdroj: Státní veterinární správa

Tento virus pochází z Afriky, zřejmě z její subsaharské části. Dostal se odsud přibližně v polovině dvacátého století, kdy pronikl nejen do Evropy, ale také do Jižní Ameriky a Karibiku.

V Evropě byly prvními místy, kde byl identifikován, Portugalsko a Španělsko – než se ho tam zbavili úplně, trvalo jim to přes třicet let. Od té doby se v Evropě objevil na více místech – například v Andoře, Belgii, Francii, Itálii nebo Nizozemsku. Nejhůř je na tom doposud Sardinie, kde byly všechny pokusy o vymýcení neúspěšné.

Druhá vlna šíření se objevila roku 2007 v Gruzii, z tamního přístavu Poti se nemoc šířila dál do okolních zemí. Přes hranice ho tam přenášela divoká prasata, trvalo ale jen jeden rok, než zasáhla i chov domácích prasat v Rusku. Bylo pro ni snadné pronikat i značně na sever, dokonce až do přístavních měst, jako je Murmansk nebo Archangelsk. Z Ruska virus přišel na Ukrajinu, do Pobaltí a před třemi roky i k našim sousedům v Polsku.

Proč se virus šíří tak rychle?

Nemocí se mohou nakazit prakticky všechny druhy prasat. Původně se zřejmě virus vyskytoval u afrických prasat bradavičnatých, ale už byl zachycen také u prasat domácích, divokých, prasat savanových, štětkouna afrického, prasete pralesního i u pekariů. Africká prasata sice virus přenáší, ale nijak jim neškodí – zato u evropských prasat je smrtící.

Choroba se šíří mnoha cestami: přímým kontaktem mezi zvířaty nebo klíšťaty. Může se také šířit v mase a tkáních zvířat, kde virus vydrží značnou dobu. Právě poslední zmíněná cesta byla zřejmě jednou z dominantních, jak se nemoc šířila z Ruska do zemí Evropské unie. Po krátkou dobu (asi dva dny) může virus přenášet také některý bodavý hmyz.

„K častému rozšíření do nových lokalit dochází při zkrmování tepelně neopracovaných zbytků jídla, které obsahují vepřové maso či produkty kontaminované virem,“ uvádí Pavel Barták z Národní referenční laboratoře pro klasický a africký mor prasat.

Jak zabíjí africký mor prasat

Tato choroba se u prasat projevuje několika způsoby – nejčastější jsou vysoká horečka spojená s únavou a výskytem velikých zarudlých skvrn na těle – a někdy i s krvácením.

Bohužel někdy je úmrtí tak rychlé, že se tyto projevy ani nestačí objevit, takže si příznaky chovatelé nespojí s chorobou. Normálně dochází k úhynu po 6–15 dnech, úmrtnost u akutní formy je u domácích prasat sto procent.

Proč je mor prasat takový problém?

Zavlečení nákazy představuje pro zemi, kde se virus objeví, často velice vysoké ekonomické náklady spojené jak s tím, že je nutno zvířata utratit, tak s tím, že to značně omezí možnost obchodovat s vepřovým masem.

Potvrzení ohniska nákazy znamená zákaz exportu živých zvířat, masa i masných produktů z dané země. V zemích, kde už k propuknutí epidemie došlo, musely být populace prasat z velké části omezeny – například v Gruzii o 70 procent, na Maltě a v Dominikánské republice byly chovy domácích prasat dokonce zrušeny všechny. Právě výskyt afrického moru prasat v Litvě byl oficiální příčinou toho, že Rusko zastavilo dovoz vepřového masa ze zemí EU.

Co dělat proti africkému moru?

Státní veterinární správa má již několik let připravený plán, jak v případě objevení této choroby postupovat. V případě potvrzení výskytu afrického moru prasat by místně příslušná Krajská veterinární správa nařídila v rámci mimořádných veterinárních opatření následující:

  • vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,
  • zřízení ochranného pásma o poloměru minimálně 3 km a pásma dozoru o poloměru minimálně 10 km (ochranné pásmo je součástí pásma dozoru) a vnějšího nárazníkového pásma. V případě potřeby vyhlášení i dalšího pásma s omezením,
  • soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech,
  • v ohnisku nákazy vykonávání soustavného veterinárního dozoru,
  • stanovení úředního veterinárního lékaře, pověřeného řízením odborných veterinárních prací v ohnisku,
  • utracení všech prasat a neškodné odstranění utracených a uhynulých zvířat v ohnisku tak, aby se vyloučila jakákoliv možnost přenosu nákazy,
  • preventivní utracení prasat v ochranných pásmech, hrozí-li nebezpečí šíření nákazy,
  • zamezení pronikání volně žijících zvířat do ohniska,
  • provádění průběžné dezinfekce,
  • vyčištění a dokonalou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci ustajovacích a souvisejících prostor ohniska,
  • další opatření nezbytná k zdolání nákazy,
  • mimořádná veterinární opatření se stanoví i při výskytu nákazy v sousedním státě v příhraniční oblasti.

Může mít smrtící choroba pozitivní dopad?

Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná už dříve ČTK řekla, že nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

Další nemoci zvířat, které ohrožují Evropu

Podobných nemocí hospodářských zvířat je mnoho, v posledních letech Evropa zaznamenala největší problémy s těmito chorobami:

Ptačí chřipka: Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009. V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.

Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou. Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.

Slintavka a kulhavka: Poslední velká epidemie slintavky a kulhavky zasáhla Evropu v roce 2001. Ve Velké Británii museli veterináři zlikvidovat tisíce chovů a utratit přes šest milionů kusů dobytka. V současnosti jsou obě nemoci nejvíc rozšířené v Turecku, kde veterináři počítají ohniska v tisících. Loni se navíc nákaza rozšířila i do sousedního Bulharska, kde se ji naštěstí podařilo zastavit.

Nemoc šílených krav: První případ nemoci šílených krav v USA byl objeven v prosinci 2003, druhý v roce 2005 a poslední v roce 2006. Dva z těchto případů byly atypické. BSE se od svého prvního výskytu v britském hrabství Kent v roce 1986 objevila již ve více než 20 zemích. Nejvíce případů bylo zjištěno v Británii, která byla v nastalé panice nucena zlikvidovat velkou část svého hovězího dobytka. Česká republika zaznamenala od roku 2001 celkem 30 případů BSE, poslední v roce 2009.

Vědci se domnívají, že u lidí může vést pozření masa krávy nakažené BSE ke Creutzfeldt-Jakobově chorobě mozku, která vede k demenci a poté nevyhnutelně ke smrti. BSE vedla k úmrtí více než 150 lidí a zabití asi 184 000 kusů hovězího dobytka po celém světě, zejména v Británii a Evropě. Přísné kontroly a zákaz krmení krav masokostní moučkou však její šíření zastavily a panika, která propukla hlavně ve druhé polovině 90. let, už vyprchala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 6 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...