Africký mor prasat je těžké porazit. Do Evropy se dostával ve dvou vlnách

V Česku se komplikuje boj proti africkému moru prasat. Nemoc se rozšířila mimo ohraničenou oblast ve Zlínském kraji. Pro člověka sice nákaza nepředstavuje žádné riziko, pro hospodářská i divoká zvířata však ano. Co o ní vlastně víme?

Otevřený svět přináší nejen mnoho výhod, ale také zvyšuje rizika, která v něm existují. Zejména volný pohyb zboží biologického původu umocněný klimatickými změnami způsobuje, že se po planetě stále více šíří řada nebezpečných živočichů – a nemocí.

Státní veterinární správa v červnu oznámila, že se v České republice poprvé objevil africký mor prasat, smrtelně nebezpečná nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata. 

Africký mor prasat patří mezi vysoce nebezpečné nemoci především proto, že je vysoce nakažlivý a extrémně rychle se šíří v populaci prasat. Jeho rizikovost ještě zvyšuje fakt, že se doposud nepodařilo vytvořit účinnou vakcínu, která by se dala použít. 

Africký mor prasat
Zdroj: Státní veterinární správa

Tento virus pochází z Afriky, zřejmě z její subsaharské části. Dostal se odsud přibližně v polovině dvacátého století, kdy pronikl nejen do Evropy, ale také do Jižní Ameriky a Karibiku.

V Evropě byly prvními místy, kde byl identifikován, Portugalsko a Španělsko – než se ho tam zbavili úplně, trvalo jim to přes třicet let. Od té doby se v Evropě objevil na více místech – například v Andoře, Belgii, Francii, Itálii nebo Nizozemsku. Nejhůř je na tom doposud Sardinie, kde byly všechny pokusy o vymýcení neúspěšné.

Druhá vlna šíření se objevila roku 2007 v Gruzii, z tamního přístavu Poti se nemoc šířila dál do okolních zemí. Přes hranice ho tam přenášela divoká prasata, trvalo ale jen jeden rok, než zasáhla i chov domácích prasat v Rusku. Bylo pro ni snadné pronikat i značně na sever, dokonce až do přístavních měst, jako je Murmansk nebo Archangelsk. Z Ruska virus přišel na Ukrajinu, do Pobaltí a před třemi roky i k našim sousedům v Polsku.

Proč se virus šíří tak rychle?

Nemocí se mohou nakazit prakticky všechny druhy prasat. Původně se zřejmě virus vyskytoval u afrických prasat bradavičnatých, ale už byl zachycen také u prasat domácích, divokých, prasat savanových, štětkouna afrického, prasete pralesního i u pekariů. Africká prasata sice virus přenáší, ale nijak jim neškodí – zato u evropských prasat je smrtící.

Choroba se šíří mnoha cestami: přímým kontaktem mezi zvířaty nebo klíšťaty. Může se také šířit v mase a tkáních zvířat, kde virus vydrží značnou dobu. Právě poslední zmíněná cesta byla zřejmě jednou z dominantních, jak se nemoc šířila z Ruska do zemí Evropské unie. Po krátkou dobu (asi dva dny) může virus přenášet také některý bodavý hmyz.

„K častému rozšíření do nových lokalit dochází při zkrmování tepelně neopracovaných zbytků jídla, které obsahují vepřové maso či produkty kontaminované virem,“ uvádí Pavel Barták z Národní referenční laboratoře pro klasický a africký mor prasat.

Jak zabíjí africký mor prasat

Tato choroba se u prasat projevuje několika způsoby – nejčastější jsou vysoká horečka spojená s únavou a výskytem velikých zarudlých skvrn na těle – a někdy i s krvácením.

Bohužel někdy je úmrtí tak rychlé, že se tyto projevy ani nestačí objevit, takže si příznaky chovatelé nespojí s chorobou. Normálně dochází k úhynu po 6–15 dnech, úmrtnost u akutní formy je u domácích prasat sto procent.

Proč je mor prasat takový problém?

Zavlečení nákazy představuje pro zemi, kde se virus objeví, často velice vysoké ekonomické náklady spojené jak s tím, že je nutno zvířata utratit, tak s tím, že to značně omezí možnost obchodovat s vepřovým masem.

Potvrzení ohniska nákazy znamená zákaz exportu živých zvířat, masa i masných produktů z dané země. V zemích, kde už k propuknutí epidemie došlo, musely být populace prasat z velké části omezeny – například v Gruzii o 70 procent, na Maltě a v Dominikánské republice byly chovy domácích prasat dokonce zrušeny všechny. Právě výskyt afrického moru prasat v Litvě byl oficiální příčinou toho, že Rusko zastavilo dovoz vepřového masa ze zemí EU.

Co dělat proti africkému moru?

Státní veterinární správa má již několik let připravený plán, jak v případě objevení této choroby postupovat. V případě potvrzení výskytu afrického moru prasat by místně příslušná Krajská veterinární správa nařídila v rámci mimořádných veterinárních opatření následující:

  • vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,
  • zřízení ochranného pásma o poloměru minimálně 3 km a pásma dozoru o poloměru minimálně 10 km (ochranné pásmo je součástí pásma dozoru) a vnějšího nárazníkového pásma. V případě potřeby vyhlášení i dalšího pásma s omezením,
  • soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech,
  • v ohnisku nákazy vykonávání soustavného veterinárního dozoru,
  • stanovení úředního veterinárního lékaře, pověřeného řízením odborných veterinárních prací v ohnisku,
  • utracení všech prasat a neškodné odstranění utracených a uhynulých zvířat v ohnisku tak, aby se vyloučila jakákoliv možnost přenosu nákazy,
  • preventivní utracení prasat v ochranných pásmech, hrozí-li nebezpečí šíření nákazy,
  • zamezení pronikání volně žijících zvířat do ohniska,
  • provádění průběžné dezinfekce,
  • vyčištění a dokonalou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci ustajovacích a souvisejících prostor ohniska,
  • další opatření nezbytná k zdolání nákazy,
  • mimořádná veterinární opatření se stanoví i při výskytu nákazy v sousedním státě v příhraniční oblasti.

Může mít smrtící choroba pozitivní dopad?

Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná už dříve ČTK řekla, že nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

Další nemoci zvířat, které ohrožují Evropu

Podobných nemocí hospodářských zvířat je mnoho, v posledních letech Evropa zaznamenala největší problémy s těmito chorobami:

Ptačí chřipka: Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009. V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.

Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou. Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.

Slintavka a kulhavka: Poslední velká epidemie slintavky a kulhavky zasáhla Evropu v roce 2001. Ve Velké Británii museli veterináři zlikvidovat tisíce chovů a utratit přes šest milionů kusů dobytka. V současnosti jsou obě nemoci nejvíc rozšířené v Turecku, kde veterináři počítají ohniska v tisících. Loni se navíc nákaza rozšířila i do sousedního Bulharska, kde se ji naštěstí podařilo zastavit.

Nemoc šílených krav: První případ nemoci šílených krav v USA byl objeven v prosinci 2003, druhý v roce 2005 a poslední v roce 2006. Dva z těchto případů byly atypické. BSE se od svého prvního výskytu v britském hrabství Kent v roce 1986 objevila již ve více než 20 zemích. Nejvíce případů bylo zjištěno v Británii, která byla v nastalé panice nucena zlikvidovat velkou část svého hovězího dobytka. Česká republika zaznamenala od roku 2001 celkem 30 případů BSE, poslední v roce 2009.

Vědci se domnívají, že u lidí může vést pozření masa krávy nakažené BSE ke Creutzfeldt-Jakobově chorobě mozku, která vede k demenci a poté nevyhnutelně ke smrti. BSE vedla k úmrtí více než 150 lidí a zabití asi 184 000 kusů hovězího dobytka po celém světě, zejména v Británii a Evropě. Přísné kontroly a zákaz krmení krav masokostní moučkou však její šíření zastavily a panika, která propukla hlavně ve druhé polovině 90. let, už vyprchala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 27 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 2 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 3 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 21 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29
Načítání...