Africký mor se rozšířil mimo ohraničenou oblast. Za ohradníky uhynulo sedm prasat

Africký mor se rozšířil mimo vysoce rizikovou oblast ohraničenou ohradníky. Veterináři tam potvrdili sedm mrtvých prasat. Jedná se o první potvrzené případy v zamořené oblasti vně ohradníků i mimo zamořenou oblast v dalších okresech Zlínského kraje. 

Elektrický ohradník
Zdroj: ČTK Autor: Dalibor Glück

Podle ředitele krajské veterinární správy Františka Mahdalíka byla u šesti uhynulých kusů nákaza potvrzena 23. prosince. Divoká prasata byla nalezena zhruba 1500 metrů od ohradníků u obce Lípa. Dalšího uhynulého divočáka našli myslivci na rozhraní katastrů Želechovic nad Dřevnicí, Lípy a Zlína-Kudlova, nemoc u něj byla potvrzena 30. prosince.

Pozitivní a negativní nálezy afrického moru prasat uvnitř a vně vysoce rizikové oblasti v rámci zamořené oblasti k 29. prosinci 2017
Zdroj: www.svscr.cz

„Šlo o starší úhyny, prasata byla v době nálezu mrtvá minimálně týden. Všechny nálezy jsou stále v takzvané červené zóně. Z hlediska veterinárních opatření se tedy zatím nic nemění,“ uvedl Mahdalík. Do červené zóny spadá kromě rizikové oblasti ohraničené ohradníky i několik okolních honiteb. 

Podle Mahdalíka je pravděpodobné, že nalezení divočáci přebíhali do vysoce rizikové oblasti zvenčí. Uvnitř ohradníků se pak nejspíše nakazili. Dohromady mělo jít o skupinu deseti divokých prasat. Sedm z nich uhynulo, tři zastřelili myslivci. U ulovených divočáků testy nemoc nepotvrdily.

Ohradníky prasata nezastavily

Jedná se o první případy v oblasti mimo hlavní ochranu. V zamořené oblasti vně ohradníků bylo dosud nalezeno a vyšetřeno 78 divokých prasat, ani u jednoho z nich se nákaza nepotvrdila. V dalších okresech Zlínského kraje mimo zamořenou oblast bylo nalezeno a vyšetřeno 62 prasat a také u nich byly výsledky na africký mor negativní.

O víkendu myslivci podle Mahdalíka doplní účinnou látku v pachových ohradnících. Ta vydrží aktivní zhruba dva měsíce, myslivci ji ale znovu aplikují každé čtyři týdny. Ohradníky se začaly v zamořené oblasti stavět na začátku srpna. Už tehdy upozorňovali vědci z Mendelovy univerzity na vysoké riziko rozšíření nákazy do dalších oblastí v souvislosti s migracemi prasat. Kritizovali právě i pachové a elektrické ohradníky.

Na odstřelu divočáků se od poloviny října podíleli také policisté. Svůj zásah ukončili 21. prosince, zastřelili celkem 141 divočáků. V pátek budou policisté s veterináři jednat, zda se odstřelovači na Zlínsko vrátí. „Podle termovize jsou v červené zóně už jen dvě desítky, podle všeho nenakažených prasat. Veterinární správa by měla podporovat odstřel prasat, účinnější řešení neexistuje,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který dříve navrhoval použití otrávených návnad.

„Virus se zastavil na jednom místě. Jeho šíření lze vymítit jen usmrcením všech nakažených zvířat,“ upozornil právě zastánce otrávených návnad Radim Plíhal z Mendelovy univerzity v Brně, který dlouhodobě kritizuje systém ohradníků. „Ohradníky ponecháme, jsou účinné, i když na ně má vliv i počasí. Nikdy jsme nepočítali se stoprocentrní ochranou,“ řekl ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou uhynulých zvířat nalezených v červnu na okraji Zlína. Nákaza není nebezpečná pro člověka, vedle divočáků ale zabíjí i prasata domácí. V polovině července stát nařídil intenzivní lov divokých prasat na celém území ČR, v ohnisku nákazy povolili veterináři jejich odlov v září.