V Česku se poprvé objevil africký mor prasat. Nakažlivou nemoc potvrdili veterináři u dvou uhynulých divočáků nalezených u zlínské nemocnice. Nákaza není přenosná na člověka, pro divoká i domácí prasata je ale smrtelná. V okolí místa nálezu veterináři vyhlásili mimořádná opatření, podobná jako při výskytu ptačí chřipky. Potravinářská komora doporučuje, aby si lidé ze zahraničí nevozili tepelně neopracované masné výrobky.
Veterináři odpoledne stanovili v okolí nálezu uhynulých divočáků takzvanou zamořenou oblast. V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu tak platí mimořádná opatření, například se tam divoká prasata nesmějí lovit ani krmit. Myslivci také musí aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky.
Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Pokud opatření poruší fyzická osoba, hrozí jí pokuta až 50 tisíc korun, u právnické osoby nebo podnikatelů je pokuta až dva miliony korun, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Chovatelé prasat musejí také používat účinné dezinfekční ochranné prostředky u vstupů do budov, nahlásit všechna uhynulá nebo nemocná prasata domácí s příznaky choroby, jako je nechutenství, horečka a apatie. Nesmí také přinášet nebo přivážet do hospodářství žádné části ulovených nebo uhynulých divokých prasat ani předměty, které by mohly být kontaminované.
„Nařídí se také soupis prasat v této oblasti, protože je výjimka pro ty, co chovají jedno prase na výkrm na porážku, tak nejsou v ústřední evidenci,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Hromadný odstřel se ale v oblasti neplánuje, podle Semeráda by se tam pouze nastěhovala jiná divoká prasata.
Myslivecká jednota považuje zákaz lovu za chybu
Podle myslivců se však zákaz lovu prasat při výskytu afrického moru například v Pobaltí neukázal jako účinný. Situaci považují za kritickou, rozšíření moru mezi divokými prasaty by podle nich mělo katastrofální dopad na populaci divočáků. Českomoravská myslivecká jednota proto vyzvala své členy k odlovu divokých prasat.
„Jediná šance, jak zabránit masivnímu šíření je snížit populační hustotu pod pět kusů na tisíc hektarů, která zaručuje, že se divočáci nebudou tak často potkávat a tím se sníží pravděpodobnost přenosu viru,“ říká Miloš Ježek z myslivecké jednoty.
Myslivci na Zlínsku se však budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. „Veterinární správa je nám nadřízený orgán, který budeme respektovat,“ podotkl Hluštík.
Farmy v okolí jsou v pořádku
Zástupci Státní veterinární správy kvůli moru zkontrolovali firmu Zemet u Zlína, která na dvou místech - v Sazovicích a Mysločovicích - chová zhruba pět tisíc prasat. Žádné pochybení v provozu neobjevili. Podle zástupce firmy Aleše Mikošky se jednalo o celkovou kontrolu zabezpečení zvířat a dodržování základních postupů.
Podle něj se bude ve středu testovat vždy několik zvířat z každé skupiny, tedy například z prasnic či zvířat na výkrm. Je však prý nepravděpodobné, že by se u chovaných zvířat ve firmě objevily nějaké problémy. „To bychom hned poznali. Byli jsme připraveni, veškerá opatření jsme udělali již dříve,“ uvedl Mikoška. U vjezdu do areálu nainstalovali pracovníci firmy desinfekční rohože. Přejet přes ně musí každé auto, které chce dovnitř.
Veterináři budou krevní vzorky v chovu odebírat ve středu, pak je pošlou do národní referenční laboratoře v Jihlavě. Tam se ukáže, zda nejsou zvířata nemocná. Laboranti na takové situace pravidelně cvičí, naposledy před několika dny. „Nás to nezaskočilo a proto jsme byli schopni v tak krátké době nákazu potvrdit,“ poznamenal ředitel Státního veterinárního ústavu v Jihlavě Pavel Barták. Oba případy nákazy ze Zlína potvrdili za tři až čtyři hodiny.
Pokud by se nákaza prokázala, veterináři by zřejmě nařídili likvidaci celého chovu. „Počítáme s tím, že podle veterinárního zákona bychom jako ministerstvo zemědělství museli tyto chovatele odškodnit. A samozřejmě se k tomu hodláme postavit čelem, abychom chovatele prasat nenechali v obtížné situaci,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Potravinářská komora už doporučila, aby si lidé nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, mohly by se z nich šířit zárodky afrického moru prasat. Nemoc není přenosná na člověka, jenom na prasata a divoká prasata. Konzumace výrobků by se spotřebitelé bát neměli, řekl prezident komory Miroslav Toman. Před krmením prasat zbytky potravin varoval prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Oba se shodují na tom, že není důvod k panice.
„Doufáme, že pokud se podaří udržet všechna bezpečnostní opatření na úrovni chovů, tak se mor nebude snad nikam dál šířit. Jak bude vypadat obchod musíme ještě chviličku počkat, protože u nás je to informace úplně nová,“ podotkl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.
Podle šéfa veterinární správy může mít nemoc dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty, především na mimounijní trhy. „Třetí země reagují na základě toho, jaké mají podniky osvědčení, ale můžou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celé České republiky,“ dodal Semerád.
V českých chovech je 1,35 milionu prasat, jejich počet dlouhodobě klesá. Nejvíce jich chovají na Vysočině a ve středních Čechách, nejméně v Karlovarském kraji. Do zemí mimo EU se loni z Česka podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra vyvezlo živých prasat a vepřového za 60 milionů korun, letos za první čtvrtletí za více než 12 milionů korun. Dopad na agrární obchod by tak podle něj neměl být výrazný.
Ohnisko mělo Polsko, výskyt na Zlínsku překvapil
V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Veterináři ale dlouhodobě upozorňovali na to, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření povedlo zastavit.
„Šíření nákazy souvisí převážně s ilegálním obchodem z neznámých zdrojů, s pohyby lidí, s nehlášením nákazy nebo s nedodržováním opatření biologické bezpečnosti,“ uvedl tehdy Semerád. Z výskytu moru na Zlínsku byli veterináři překvapeni, protože na Slovensku ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáci nakazili, veterináři nevědí.
Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto již dříve zahájili monitoring divokých prasat a vyšetřovali uhynulá zvířata. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Jde o akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou.
Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná už dříve uvedla, že nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.
Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti této nákaze neexistuje. Inkubační doba je podle veterinářů tři až pět dní.
Choroba se vyskytuje především v Africe, do Evropy a Jižní Ameriky se dostala ve druhé polovině minulého století. Vrátila se v roce 2007, kdy se objevila v Gruzii a rychle se šířila do Ruska, zakavkazských zemí, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Lotyšska a loni se objevila v sousedním Polsku. Někde zničila až 70 procent chovů. V Česku se nemoc objevila poprvé.
