Úderná pěchota stormtrooperů má likvidovat protivníky Impéria, ale neničí také životní prostředí? Odpověď by mělo přinést vědecké zkoumání, které začalo nedávno na pláži v britském hrabství Lancashire, kde se natáčela bojová scéna ze seriálu ze světa Star Wars. Obavy z dopadů filmování na životní prostředí se netýkají ovšem jen Hvězdných válek, zábavní průmysl totiž ročně vyprodukuje po celém světě miliony tun oxidu uhličitého.
Pláž v Lancashiru využili filmaři v roce 2021 jako lokaci k jedné z epizod seriálu Andor. Seriálový prequel k filmu Rogue One: Star Wars Story vznikl pro streamovací platformu Disney+. Pobřeží u skutečného městečka Cleveleys se tak na chvíli stalo součástí fiktivního univerza Hvězdných válek a obsadili ho stormtroopeři a sandtroopeři, tedy komparzisté v oblecích a helmách typických pro tyto vojáky Impéria.
Nedávno se na plac vrátili vědci z The Open University kvůli studii o dopadech natáčení na filmové prostředí a místní komunitu, vedeni snahou učinit filmový průmysl udržitelnějším. Lidi, kteří v době natáčení žili v oblasti vyhlédnuté filmaři, požádali o vyplnění on-line dotazníku. Výzkum se vedle pláže Cleveleysu týká ještě dalších čtrnácti míst ve Velké Británii. Výzkumníci srovnávají ohrožení divoké přírody, množství odpadků, hustotu dopravy i návštěvnost.
Pro obce je povolení natáčení většinou ekonomicky výhodné, podotkla pro BBC lektorka Rebecca Harrisonová z The Open University. Odkazuje se na statistiky, podle nichž produkce utratily ve Spojeném království loni 4,23 miliardy liber.
Třeba česká Asociace producentů v audiovizi hlásí za rok 2023 obrat 13,5 miliardy korun, přičemž obrat zahraničních zakázek z toho činil 9,2 miliardy korun.
Kritika produkcí Prstenů moci či Temného rytíře
Jedny z nejštědřejších filmových dotací na světě má Nový Zéland, který je spojen především s adaptací dobrodružství podle knih J. R. R. Tolkiena. Fantasy příběhy přilákaly do země spoustu fanoušků s touhou poznat krajinu, kterou se procházel hobit nebo v níž se odehrává Pán prstenů. Obavy, jestli panenská příroda na plátně a obrazovkách není klamem, za nějž skutečné životní prostředí draze platí, oživil předloni britský deník The Guardian.
Přinesl výpovědi pracovníků, kteří se podíleli na natáčení seriálu platformy Amazon Prsteny moci. Podle jejich tvrzení se za pozlátkem a penězi skrývá nedostatečná regulace dopadu filmového průmyslu na životní prostředí, a to s vědomím novozélandské vlády.
Společnost Amazon v reakci na tvrzení zaměstnanců o vysokém množství emisí a odpadu uvedla, že dodržuje všechny novozélandské zákony a předpisy. Každopádně v té době už se vědělo, že natáčení druhé série se přesouvá do Velké Británie.
A když v roce 2007 hollywoodští filmaři dokončovali natáčení filmu Temný rytíř o Batmanovi, provázelo je nařčení z velké spotřeby energie. Ochránci životního prostředí tehdy kritizovali hongkongskou společnost October Pictures za požadavek, aby obyvatelé budov na nábřeží nechali celou noc rozsvíceno. Lépe tak bylo vidět panorama Hongkongu se zářícími mrakodrapy, což ekologové označili za rozmařilé plýtvání elektřinou.
Varovný Den poté
Za průkopníka klimatické zodpovědnosti lze označit film Den poté z roku 2004. Ten přispěl ke zvýšení povědomí o závažnosti problému globálního oteplování, když v něm nechal díky speciálním efektům New York během pár dní zasáhnout „takovými katastrofami spojenými s počasím, jaké lze očekávat po sto letech nejhorších klimatických změn“, jak shrnul odborník na environmentální zdraví Shakoor Hajat v článku pro British Medical Journal.
Den poté zároveň tvůrci označili za uhlíkově neutrální produkci, tedy veškeré emise, které se dostaly do atmosféry jako přímý následek natáčení, kompenzovali sázením stromů a „zelenou“ energií.
Zábavní průmysl nicméně celosvětově vyprodukuje miliony tun CO2 ročně. Magazín Time spočítal, že velké produkce, jako byly třeba loňské kinohity Oppenheimer a Barbie, zatíží životní prostředí stejně jako 656 domácností za rok.
Neekologický „pojízdný cirkus“
Ne že by zmíněná čísla filmový průmysl nechávala úplně v klidu. Například v roce 2021 vyzvalo Sdružení amerických producentů (PGA) zábavní průmysl k využívání takzvané čisté energie, která se ideálně vyrábí tak, aniž by způsobovala emise skleníkových plynů.
Za udržitelný přístup se PGA přimlouvá už proto, že změna klimatu podle ní dopadá i na filmové produkce. „Naše zdraví a bezpečnost a místa natáčení jsou nenapravitelně poškozována zvýšeným znečištěním, požáry, povodněmi, bouřemi a suchem,“ uvádí ve zprávě.
„Emise našeho průmyslu překonávají emise leteckého, oděvního, hotelového a elektronického průmyslu,“ zdůrazňuje PGA. Přičemž dosavadní opatření, která filmový průmysl podniká pro dosažení větší udržitelnosti, nepovažuje za dostatečná.
Vedle apelu na klimatické svědomí mluví PGA i řečí peněz: „Je důležité si uvědomit, že investice do čisté energetické infrastruktury povedou k dlouhodobým úsporám, které eliminují tisíce dolarů nákladů na spotřebu paliva za natáčecí den.“ Právě palivo používané při natáčení je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Spolkne ho „pojízdný cirkus“ spousty nákladních aut a generátorů, upozornila pro Time Emellie O'Brienová ze společnosti Earth Angel.
Spider-Man ušetřil 193 tisíc PET lahví
Tato agentura pro udržitelný rozvoj spolupracuje s televizními a filmovými produkcemi. Mimo jiné se zapojila do vzniku superhrdinského příběhu Amazing Spider-Man 2, který měl premiéru před deseti lety.
Prestižní filmové ceny se mu sice vyhnuly, zato byl oceňován pro svou „zelenost“. Zatímco se pavoučí muž pokoušel ochránit Newyorčany před padouchy ohrožujícími město, podařilo se produkčnímu týmu nabídnout ke znovuvyužití téměř padesát tun materiálu, místo aby ho vyhodil do odpadu, a ušetřil 193 tisíc jednorázových PET lahví na vodu.
Podle O'Brienové je důležitou součástí udržitelnosti také investice do komunit, kde se natáčí. To štáb Amazing Spidera-Mana splnil, když daroval jídlo z cateringu newyorským útulkům a pomohl s obnovou stromů v parku, kde se natáčelo a který byl poškozen během řádění hurikánu Sandy. Kromě dobrého pocitu producenty jistě potěšilo, že – podle odhadů vedení studia Columbia Pictures – udržitelným přístupem ušetřili více než 400 tisíc dolarů.
Letadla plná překližky, kterou lze znovu použít
Sdružení amerických producentů radí produkcím také konkrétní kroky – zbavit se dieselových generátorů, a to všude, od kulis přes zásobování až po klimatizaci v prostorách pro štáb, namontovat úsporné žárovky, využívat auta, ale i různé vozíky, výtahy a podobně na elektrický pohon.
Doporučení dále myslí na eliminaci odpadu, pokud se PET lahve nahradí v cateringu barely s pitnou vodou a místo vyhazování věcí na skládky co nejvíce lidí na place začne recyklovat a kompostovat.
Stačí si představit tu spoustu dřeva, dřevotřískových i překližkových desek či hřebíků, co zbyde jen při stavbě a demolici filmových kulis. Podle britské ekologické organizace Albert, podporující udržitelnou filmovou a televizní produkci, se při produkci filmu s rozpočtem sedmdesát milionu dolarů spotřebuje tolik překližky, že by zaplnila dvě a půl nákladního letadla. To vše kvůli pár dnům natáčení.
Zelené natáčení v Česku
V roce 2021 také manuál „zeleného natáčení“, přizpůsobený tuzemským podmínkám, vydala česká Asociace producentů v audiovizi (APA). „Audiovizuální průmysl má v rukou velkou moc. Může určovat trendy, motivovat, pozitivně nasměrovat široké publikum a ukázat společnosti, že i zdánlivě nemožné je možné. A to je v době klimatické krize klíčové. Proto bychom měli využít potenciál našeho odvětví naplno,“ nabádá tuzemské filmaře APA.
Ve stále aktualizovaném manuálu zprostředkovává jak rady a návody, tak databázi zelených dodavatelů a firem. Snaží se nabídnout udržitelnější alternativu ve všech fázích filmu, tedy od vývoje projektu až po jeho propagaci.
Jak moc „zelené“ natáčení bude, závisí na motivaci producentů se takovými opatřeními zabývat a věnovat jim čas. V některých evropských zemích, kupříkladu v Německu, Belgii či Velké Británii, tak fungují přímo envirokonzultanti, které lze na koordinaci udržitelného natáčení najmout.
