Deportace strana 2 z 3

Plán britské vlády deportovat žadatele o azyl do Rwandy je nezákonný, rozhodl odvolací soud v Londýně. Rwandu není možné považovat za bezpečnou třetí zemi, prohlásili soudci. O verdiktu informovala agentura Reuters. Soud nižší instance v prosinci kontroverzní iniciativu označil za legální. Dokud otázka prochází soudním systémem, nemohou deportační lety do africké země začít, uvedla BBC.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Nekonečné čekání a nejistota uprostřed mlhavého Kyjeva provázela vyhlížení jedenáctileté dcery paní Oksany. Dívku bez jejího vědomí okupanti odvezli do Ruska. Nyní se opět setkaly. Jejich příběh sledovala v hlavním městě Ukrajiny zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Vítězstvím pro Ukrajinu bude osvobození všech Ruskem okupovaných území, opakuje Kyjev už řadu měsíců. Vedení Ukrajiny hodlá získat pod svou kontrolu také poloostrov Krym, který Rusko na základě zinscenovaného referenda nelegálně anektovalo v roce 2014. Po stažení ruských jednotek z Chersonu je tomuto cíli o krok blíže. Situace na Krymu však může být kvůli letům ruské nadvlády komplikovanější.

Rusové se zmocňují ukrajinských dětí s cílem vychovávat je jako Rusy, napsala agentura AP. Tisíce ukrajinských dětí byly podle ní odvezeny z okupovaných regionů. Jde o děti, jejichž rodiče zemřeli při ruském ostřelování, další pocházejí z různých institucí nebo pěstounských rodin. Rusko tvrdí, že mnoho z těchto dětí nemá rodiče nebo opatrovníky, nebo že se s nimi úřady nedokáží spojit. Podle zjištění AP však úředníci deportují ukrajinské děti do Ruska nebo na ukrajinská území pod ruskou kontrolou bez jejich souhlasu. Lžou jim, že je jejich rodiče nechtějí, začleňují je do ruských rodin a udělují jim ruské občanství.

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.

Rusko přemisťuje civilisty z Chersonské oblasti. Podle některých expertů má zřejmě obavy z ukrajinské protiofenzivy. Americký Institut pro studium války ale upozorňuje, že Moskva na Ukrajině může také provádět etnické čistky a vysídlené ukrajinské obyvatelstvo nahrazovat Rusy.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Na ruzyňském letišti pobývala několik dní skupina 13 kurdských uprchlíků, která byla do Prahy poslána s doprovodnou eskortou z Dánska. Právě tam vedla jejich původní cesta, ovšem poté, co Dánové zjistili, že Kurdové neměli platné doklady, uprchlíky nechali v Československu podle práva prvního azylu. Československo však jejich deportaci považovalo za neoprávněnou, jelikož žádný z Kurdů letadlo během technického mezipřistání v Praze neopustil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Velké množství civilistů z Mariupolu i ze severu Ukrajiny bylo nuceno odejít na území Ruské federace. Civilisté předtím prošli filtračními tábory, kde dochází k mučení i oddělování matek od dětí, popsal v pořadu Události, komentáře poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovka. O příměří se podle něj aktuálně nejedná, změnit by se to ale mohlo s vojenskými úspěchy obránců.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.