Deportace strana 3 z 5

Nejvyšší soud USA zrušil nařízení federálního soudu, které bránilo administrativě prezidenta Donalda Trumpa deportovat venezuelské migranty na základě zákona z 18. století, informovala agentura AP. Uvedl nicméně, že Venezuelané musejí mít možnost soudně napadnout své vyhoštění ještě před deportací. Tyto případy pak náleží soudům v Texasu, a nikoli ve Washingtonu.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Bílý dům čelí dalším soudním procesům a zároveň stupňuje svou kritiku justice. Proti omezení svého financování se žalobou rozhodlo bránit Rádio Svobodná Evropa. Soud zatím rozhodl, že rozpuštění americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) bylo protiústavní. Na rozhřešení se čeká také v případu dočasného zablokování deportace členů venezuelského gangu.

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Zastavení nelegální migrace do Spojených států bylo jedním z hlavních předvolebních slibů nyní už přes měsíc úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Od převzetí moci podepsal víc než desítku příkazů zaměřených na reformu přistěhovaleckého systému, celkový počet vyhoštěných ale i tak zůstává oproti předchozí administrativě nižší. Brzy však plánuje zavést národní soupis migrantů, do něhož se budou muset dotyční sami registrovat, nebo systém takzvané zlaté karty.

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Guatemala bude přijímat migranty deportované z USA včetně těch, kteří pocházejí z jiných zemí, oznámil ve středu prezident Bernardo Arévalo po schůzce s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. Napsaly to agentury AP a Reuters. Rubio oznámil, že Guatemala bude i nadále dostávat americkou zahraniční pomoc.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Republikán Donald Trump se před nadcházejícím návratem do Bílého domu těší většinové podpoře. Podle aktuálního průzkumu televize CNBC souhlasí s jeho prioritami 54 procent Američanů. A s tím, aby na hranici s Mexikem nasadil armádu, která by bránila pašování drog i lidí, souzní rovnou 60 procent.

Mexiko pod tlakem hrozeb zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přitvrzuje boj s nelegálními migranty. Jen v posledních měsících roku jich zadrželo bezmála půl milionu. Tamní vláda se obává, aby nový šéf Bílého domu neuvalil vysoká cla na mexický dovoz.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za Floridu Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do klíčové pozice poradce pro národní bezpečnost již podle agentury Reuters vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Na migrační politiku bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Ekonomický výhled pro Spojené státy v dalším funkčním období Donalda Trumpa je krátkodobě příznivý, avšak střednědobé až dlouhodobé dopady jsou spíše nejisté a některé jeho návrhy by ekonomice uškodily, uvedla analýza nizozemské banky ING. Pravděpodobné vítězství Trumpa by mimo jiné mohlo vést ke zvýšení americké produkce ropy a plynu. To by mohlo znamenat nižší ceny paliv i pro české řidiče, míní analytici. Představitelé Svazu průmyslu a Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávají, že Trumpova protekcionistická politika může vést k výraznému poklesu transatlantického obchodu a dopadnout i na evropský automobilový průmysl.

V amerických prezidentských volbách už odevzdalo hlasy více než padesát milionů voličů. Odhady dál hovoří o mimořádně vyrovnaných šancích obou kandidátů. V klíčových státech je dělí nanejvýš dva procentní body. Na zatím posledních shromážděních se Donald Trump i Kamala Harrisová zaměřili na téma migrace.

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.

V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.