TÉMA

Represe strana 2 z 2

Stále mám zdravotní problémy, nemohu na to zapomenout, popsala Ujgurka nucenou sterilizaci

Čína už před devíti lety zahájila boj proti údajnému ujgurskému separatismu, extremismu a terorismu, řada Ujgurů tak skončila ve věznicích, na nucených pracích, ženy musely podstoupit nucenou sterilizaci. Jednou z nich je i Kalbinur Sidiková, která nyní žije v nizozemském exilu. Své zkušenosti přiblížila ve čtvrtečních Událostech, komentářích.
20. 10. 2023Aktualizováno20. 10. 2023|

Rusko stupňuje tlak na LGBT+ komunitu. V Moskvě ji veřejně hájí poslední právní kancelář

Tlak ruských úřadů na místní LGBT komunitu po invazi na Ukrajinu stále sílí. V zemi nově platí zákaz propagace LGBT nebo změny pohlaví v reklamě, filmech, knihách nebo médiích. Hrozí za to vysoké pokuty. Změna pohlaví je od konce července nezákonná.
2. 9. 2023|

Odborníci dokončují pravidla regulace kratomu. V Česku je zatím prodej návykové látky neomezený

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.
4. 2. 2023|

Odhalení čínských policejních stanic vztahy Německa s Pekingem nezmění, míní europoslanci

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.
19. 12. 2022|

Jedinou možností ochrany je osvobodit poloostrov, říká lídr krymských Tatarů

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.
10. 10. 2022|

Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.
4. 10. 2022|

Rusko znovu penalizovalo Rádio Svobodná Evropa. Pokutám za hovory o Ukrajině čelí i ruské učitelky

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.
17. 5. 2022|

Potomci vězňů gulagu žalují Státní dumu. Navzdory rehabilitacím se stále nemohou vrátit domů

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.
27. 1. 2022|

Situace v Bělorusku se bude zhoršovat, režim je ale neudržitelný, míní analytička Člověka v tísni

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.
16. 12. 2021|

Myanmarští vojáci a policisté záměrně zabíjeli demonstranty, tvrdí lidskoprávní organizace

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.
2. 12. 2021|

Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici, policie v oblasti našla mrtvého Syřana

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.
13. 11. 2021Aktualizováno13. 11. 2021|

30 let zpět: Pátrání po svazcích v archivu KSČ

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
21. 9. 2021|

Muzeum v Bělostoku připomíná Poláky deportované do SSSR. Obětí vysídlení byly statisíce

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.
20. 9. 2021|

Londýn a Paříž chtějí prodloužit evakuace z Afghánistánu. Taliban varoval před nedodržením termínu stažení

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.
23. 8. 2021Aktualizováno23. 8. 2021|

Senát schválil nová pravidla voleb do sněmovny. Korespondenční hlasování pro krajany zatím nebude

Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.
29. 4. 2021Aktualizováno29. 4. 2021|

Navalnyj se strefuje do nejslabšího místa Putinova režimu: rozkrádání veřejného majetku

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.
20. 2. 2021Aktualizováno20. 2. 2021|

Pracovní sílu nahradila otrocká práce vojáků. Od vzniku „černých baronů“ uplynulo 70 let

Před sedmdesáti lety, 1. září 1950, zřídil komunistický režim v rámci československé armády trestné pracovní jednotky. Příslušníci Pomocných technických praporů (PTP) se rekrutovali z řad údajných stranických nepřátel – a službou u pracovních útvarů tak prošli sedláci, umělci, kněží nebo příslušníci aristokracie. Kvůli černým výložkám se jim přezdívá Černí baroni.
1. 9. 2020|

Únosy do gulagů i příchod mocných poradců. S osvobozením začala sovětizace Československa

Příchod Rudé armády neznamenal jen osvobození Československa od nacismu, ale také svévolné zatýkání ze strany sovětských zpravodajců a začátek sovětizace společnosti. Po válce dorazili z Moskvy první sovětští poradci, jež pak po únoru 1948 následovaly stovky dalších. Řídili přestavbu armády a hospodářství i přípravu politických monstrprocesů. Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech.
11. 5. 2020|
OVM

Tlačím tím na ministry, vysvětlila Maláčová, proč chce zpřísnit systém dávek. Podle ekonoma se nevyplatí trestat děti za rodiče

„O opatřeních proti chudobě diskutujeme, ale nic se neděje. Pokud přijdou ostatní ministři se systémovým řešením, ráda svůj návrh stáhnu,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), proč připravila zákon o přídavku na bydlení. Ten zpřísní přidělování dávek. K zákonu, který je nyní v připomínkovém řízení, mají výhrady ministerstva, obce i organizace zaměřené na vzdělávání a sociální problematiku. Maláčová to řekla v pořadu Otázky Václava Moravce.
9. 2. 2020|

Stíhaní venezuelští poslanci budou hlasovat virtuálně. Protiústavní krok, míní režim

Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.
18. 12. 2019|
Načítání...