Video ukazuje, jak Severní Korea trestá studenty. Za šíření „prohnilé kultury“ dostali roky nucených prací

Nahrávám video
Unikátní záběr zachycuje odsouzené studenty v KLDR
Zdroj: Reuters/Sand institute newsletter

Jihokorejští aktivisté zveřejnili video, na kterém severokorejské úřady odsuzují dva šestnáctileté studenty k dvanácti letům nucených prací. Provinili se tím, že se dívali na filmy vyrobené v sousední demokratické zemi. To je v totalitní KLDR zakázáno, stejně jako veškerá produkce jihokorejského zábavního průmyslu. Jde o případ z roku 2022, jeden z jihokorejských think-tanků se k záběrům dostal teď a předal je britské BBC. Pravost záběrů nelze nezávisle ověřit.

Na zveřejněných záběrech jsou vidět dva studenti se spoutanýma rukama ve spodní části velkého amfiteátru, na jehož tribunách sedí stovky dětí. Před nimi je u stolů usazeno několik činitelů. Odsouzenou dvojici se šedými uniformami a oholenými hlavami někdo napomíná, že se „hluboce nezamysleli nad svými chybami“.

„Kultura prohnilého loutkového režimu se rozšířila i mezi teenagery,“ říká hlas na videu ve zjevné narážce na Jižní Koreu. „Je jim teprve 16 let, ale zničili si vlastní budoucnost,“ dodává. Bezpečnostní činitelé také sdělili jména chlapců a jejich adresy. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Únik severokorejského propagandistického videa
Zdroj: ČT24

Odstrašující příklad

Podle britské stanice jde o vzácné záběry, protože Severní Korea zakazuje, aby se do okolního světa dostávaly fotografie, videa a další důkazy o životě v zemi. Video pocházející pravděpodobně z roku 2022 poskytla reportérům BBC organizace South and North Development, která spolupracuje se severokorejskými uprchlíky.

Snímky byly podle informací BBC v Severní Koreje distribuovány s cílem utvrdit ideologickou výchovu a odradit občany od sledování videí, která severokorejský režim označuje za dekadentní.

Zavedení trestu smrti

V minulosti byli nezletilí v KLDR, kteří takto porušili zákon, posláni do pracovních táborů pro mládež místo za mříže a trest byl obvykle kratší než pět let, poznamenala BBC. V roce 2020 však Pchjongjang přijal zákon, podle kterého se sledování nebo distribuce jihokorejské kultury trestá i smrtí.

Severokorejci začali přicházet na chuť jihokorejské kultuře na začátku nového tisíciletí, kdy Soul v rámci své „politiky slunečního svitu“ nabízel Severu bezpodmínečnou ekonomickou a humanitární pomoc. Jižní Korea ale od této politiky v roce 2010 upustila, protože zjistila, že se pomoc nedostala k běžným Severokorejcům, kterým byla určena, a že nevedla k žádným „pozitivním změnám“ v chování Pchjongjangu.

Jihokorejské filmy ale proudily do totalitní země dál přes Čínu. „Pokud vás přistihnou při sledování amerického dramatu, můžete vyváznout s pokutou, ale pokud se budete dívat na korejské drama, budete zastřeleni,“ řekl BBC severokorejský přeběhlík. „Pro Severokorejce jsou korejská dramata ‚drogou‘, která jim pomáhá zapomenout na jejich obtížnou realitu,“ vysvětlil přeběhlík.

Jak se Severokorejci o životě na jihu nyní dozvídají, není zcela jasné. „Existují studie z posledních dvaceti let, které mapují rozšíření moderních prvků, jako jsou datové nosiče, USB. Jednu dobu se mluvilo o tom, že jsou velmi populární pro přenos kultury Jižní Koreje. Je otázka, do jaké míry toto bylo stopnuto za pandemie, kdy víme, že ze země zmizel zahraniční diplomatický sbor, země se velmi izolovala a mohlo dojít k utužení represivního systému, o kterém víme velmi málo,“ řekla ČT koreanistka Jana Chamrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...