Jihokorejští aktivisté zveřejnili video, na kterém severokorejské úřady odsuzují dva šestnáctileté studenty k dvanácti letům nucených prací. Provinili se tím, že se dívali na filmy vyrobené v sousední demokratické zemi. To je v totalitní KLDR zakázáno, stejně jako veškerá produkce jihokorejského zábavního průmyslu. Jde o případ z roku 2022, jeden z jihokorejských think-tanků se k záběrům dostal teď a předal je britské BBC. Pravost záběrů nelze nezávisle ověřit.
Video ukazuje, jak Severní Korea trestá studenty. Za šíření „prohnilé kultury“ dostali roky nucených prací
Na zveřejněných záběrech jsou vidět dva studenti se spoutanýma rukama ve spodní části velkého amfiteátru, na jehož tribunách sedí stovky dětí. Před nimi je u stolů usazeno několik činitelů. Odsouzenou dvojici se šedými uniformami a oholenými hlavami někdo napomíná, že se „hluboce nezamysleli nad svými chybami“.
„Kultura prohnilého loutkového režimu se rozšířila i mezi teenagery,“ říká hlas na videu ve zjevné narážce na Jižní Koreu. „Je jim teprve 16 let, ale zničili si vlastní budoucnost,“ dodává. Bezpečnostní činitelé také sdělili jména chlapců a jejich adresy.
Odstrašující příklad
Podle britské stanice jde o vzácné záběry, protože Severní Korea zakazuje, aby se do okolního světa dostávaly fotografie, videa a další důkazy o životě v zemi. Video pocházející pravděpodobně z roku 2022 poskytla reportérům BBC organizace South and North Development, která spolupracuje se severokorejskými uprchlíky.
Snímky byly podle informací BBC v Severní Koreje distribuovány s cílem utvrdit ideologickou výchovu a odradit občany od sledování videí, která severokorejský režim označuje za dekadentní.
Zavedení trestu smrti
V minulosti byli nezletilí v KLDR, kteří takto porušili zákon, posláni do pracovních táborů pro mládež místo za mříže a trest byl obvykle kratší než pět let, poznamenala BBC. V roce 2020 však Pchjongjang přijal zákon, podle kterého se sledování nebo distribuce jihokorejské kultury trestá i smrtí.
Severokorejci začali přicházet na chuť jihokorejské kultuře na začátku nového tisíciletí, kdy Soul v rámci své „politiky slunečního svitu“ nabízel Severu bezpodmínečnou ekonomickou a humanitární pomoc. Jižní Korea ale od této politiky v roce 2010 upustila, protože zjistila, že se pomoc nedostala k běžným Severokorejcům, kterým byla určena, a že nevedla k žádným „pozitivním změnám“ v chování Pchjongjangu.
Jihokorejské filmy ale proudily do totalitní země dál přes Čínu. „Pokud vás přistihnou při sledování amerického dramatu, můžete vyváznout s pokutou, ale pokud se budete dívat na korejské drama, budete zastřeleni,“ řekl BBC severokorejský přeběhlík. „Pro Severokorejce jsou korejská dramata ‚drogou‘, která jim pomáhá zapomenout na jejich obtížnou realitu,“ vysvětlil přeběhlík.
Jak se Severokorejci o životě na jihu nyní dozvídají, není zcela jasné. „Existují studie z posledních dvaceti let, které mapují rozšíření moderních prvků, jako jsou datové nosiče, USB. Jednu dobu se mluvilo o tom, že jsou velmi populární pro přenos kultury Jižní Koreje. Je otázka, do jaké míry toto bylo stopnuto za pandemie, kdy víme, že ze země zmizel zahraniční diplomatický sbor, země se velmi izolovala a mohlo dojít k utužení represivního systému, o kterém víme velmi málo,“ řekla ČT koreanistka Jana Chamrová.