Severní Korea má svůj Davos. Hladovějící země předvedla obří projekt s lyžařským centrem

Severní Korea za přítomnosti vůdce Kim Čong-una slavnostně otevřela nové město Samčijon, které místní média nazývají „zosobněním moderní civilizace“. Píše o tom zpravodajský server BBC News. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších stavebních projektů v zemi, kde vládne totalita a většina obyvatel hladoví. Na výstavbě Samčijonu se podle dostupných informací podíleli lidé odsouzení k nuceným pracím.

Kim Čong-un navštívil Samčijon před dvěma lety, kdy poprvé oznámil velký projekt přestavby. Město tedy existovalo už před rekonstrukcí. Některé budovy byly přestavěny, zatímco jiné strženy a nahrazeny novými.

Zatím není jasné, zda už se do města někdo nastěhoval a co se stalo s lidmi, kteří v něm bydleli před začátkem přestavby. Podle státní tiskové agentury KCNA může Samčijon pojmout čtyři tisíce rodin, které se mohou těšit na nové byty, lyžařský svah, sportovní stadion a další vymoženosti.

I kdyby ale město splňovalo všechna tvrzení šířená severokorejskými médii, stále by bylo jen výjimkou v zemi, kde většina lidí žije v bídných podmínkách. Podle nevládní organizace Národní výbor pro Severní Koreu trpí „mnoho obyvatel nedostatkem jídla, paliv, elektřiny, tekoucí vody a dalších nezbytností“. 

Samčijon prý v KLDR nemá konkurenci

Město je skutečně svým způsobem modelové, hodnotí Colin Zwirko, dopisovatel serveru NK News, který se specializuje na zprávy ze Severní Koreje. „Zatím má pěkné, čisté fasády a jedinečně zdobné budovy, které se žádným jiným v Severní Koreji nepodobají,“ řekl BBC.

Město je podle něj dost malé a dá se snadno přejít – ve všech směrech měří asi dva až tři kilometry. „Člověk, který se bude po Samčijonu pohybovat jako turista, nenarazí na hůř udržované oblasti stranou od hlavních ulic, jako se to stává v Pchjongjangu nebo dalších velkých městech,“ dodal Zwirko. 

Satelitní snímky ukazují, že některé části města – například hotelové středisko u lyžařského svahu – ještě nejsou dokončené. „Mám pocit, že zahajovací ceremoniál byl v podstatě jen nanečisto,“ dodal Zwirko, podle nějž byl celý projekt přestavby rozdělen do tří fází.

„Cílem tohoto otevření bylo posílit morálku a možná získat nějaké peníze z turistiky v malém rozsahu před skutečným velkým otevřením v říjnu 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...