Mír strana 2 z 5

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války v Bílém domě je první pozitivní krok, míní prezident Petr Pavel. Prezident USA Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, myslí si první místopředseda ANO Karel Havlíček. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání mezi Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a několika evropskými lídry za další krok k míru.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry, který následoval po summitu USA a Ruska na Aljašce. Pro Kyjev zůstává prioritou „strategie míru skrze sílu“, sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin by se měli sejít k jednání ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Po jednání se šéfem Kremlu na Aljašce to stanici Fox News řekl americký prezident Donald Trump. Zúčastnit schůzky by se prý mohl i on sám. Tvrdí, že s Putinem hovořil mimo jiné i o možných výměnách území mezi Moskvou a Kyjevem nebo bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kyjev se zatím k těmto zprávám nevyjádřil.

Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle informací amerických médií má být výsledkem jednání další summit, kterého by se měl zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters byli oproti původní dohodě tři lidé na každé straně. Šéf Bílého domu přivítal Putina podáním ruky na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Trump chce najít cestu k příměří v rusko-ukrajinské válce.

Je klíčové, aby americko-ruský summit na Aljašce otevřel cestu ke spravedlivému míru a k věcným jednáním mezi lídry Ukrajiny, Spojených států a Ruska, uvedl před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně mít bude, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ten se momentálně nachází na své již šesté návštěvě této Ruskem napadené země. Její územní celistvost považuje za nedotknutelný princip.

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

Prezident Petr Pavel v Indii osobně poblahopřál dalajlamovi k devadesátým narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku, sdělil mluvčí prezidenta Filip Platoš. Pavel byl v Japonsku od úterý na pracovní cestě, sešel se mimo jiné s císařem Naruhitem.

Americký prezident Donald Trump začíná chápat, že šance na rychlé uzavření míru v rusko-ukrajinské válce je pryč. Postupně si uvědomuje, že Moskva za všech okolností sleduje svůj zájem, jehož součástí je zlomení ukrajinského odporu a vybudování sféry vlivu v Evropě, přiblížil bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský. Podle něj se Rusové mohou opřít o Čínu a věří, že mohou konflikt vyhrát. Američané se přitom snaží Moskvu od Pekingu odpoutat. Landovský upozornil, že Evropa je příliš slabá a rozdělená, aby prosadila vlastní cíle na Ukrajině. „Ocitáme se ve světě nevybíravé reálpolitiky, ve které se budeme muset zorientovat,“ dodal. Rozhovor s ním vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Dalajlama obklopen svými stoupenci oslavil své 90. narozeniny. Tibetský duchovní vůdce si je připomněl modlitbou za mír, píše agentura AFP. Do severoindické Dharamsály, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí, přicestoval také americký herec a dlouholetý protibetský aktivista Richard Gere. Pozdravy poslali mimo jiné tři američtí exprezidenti Barack Obama, George Bush mladší a Bill Clinton, uvedla agentura Reuters.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.