Bezpečnost strana 5 z 5

Organizační výbor olympijských her v Paříži 2024 slavnostně převzal klíče od olympijské vesnice. Prohlédl si ji také prezident Emmanuel Macron, starostka Paříže Anne Hidalgová či ministryně sportu Amélie Oudéaová-Castéraová. Vesnice bude zázemím pro zhruba čtrnáct a půl tisíce sportovců a další členy výprav, poté poslouží i paralympionikům.

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Z čínských serverů uniklo několik špionážních dokumentů. Jsou součástí komunikace jedné z firem, která se věnuje získávání osobních dat. Stovky stránek informací v tomto týdnu ukázaly na propojení státního aparátu komunistické Číny s hackery, kteří přitom operují po celém světě včetně Česka. Se zjištěním přišly deníky New York Times a Washington Post.

Silničáři letos při opravě Barrandovského mostu v Praze uzavřou od 11. března do konce oprav nájezdovou rampu ze Strakonické ulice. Řidiči budou po mostě jezdit v obou směrech ve třech jízdních pruzích namísto čtyř. Informovali o tom náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a dopravní inženýr Technické správy komunikací (TSK) Michal Peterka. Několikaletá oprava mostu má letos skončit, práce jsou naplánovány do konce letních prázdnin.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal letní semestr. Po prosincové tragédii, při které střelec v sídle fakulty zabil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, se studenti a zaměstnanci vrací k akademickému životu v hlavní budově instituce. Budova na náměstí Jana Palacha se bude využívat s výjimkou čtvrtého patra, které zůstává uzavřené. Příchozí mohou využít služeb krizových interventů a škola také posílila ochrannou službu v budově. Informovala o tom proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

V druhém kole prezidentských voleb se Finové rozhodují mezi Alexanderem Stubbem z vládní pravicové Národní koaliční strany a zeleným kandidátem Pekkou Haavistem. Oba jsou známými tvářemi, Stubb byl předsedou vlády, Haavisto vystřídal několik ministerských funkcí. Půjde zřejmě o těsný souboj. Rozhodnou jej voliči kandidátů, kteří skončili v prvním kole, předpokládá veřejnoprávní televize Yle. Hlasování se koná v neděli 11. února.

„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil o evropském migračním paktu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). I tak jsou v dohodě podle něj body, které Česko požadovalo. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) by pomoc měla směřovat primárně k zemím na vnějších hranicích, řekl v pořadu Události, komentáře. Migrační pakt získal definitivní souhlas členských zemí Evropské unie ve čtvrtek, Česko se hlasování zdrželo.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Zhruba tři stovky řidičů dostaly loni pokutu za překročení rychlosti na tahu z Karlových Varů do Ostrova. Silnice I/13 má sice čtyři jízdní pruhy, nejvyšší povolená rychlost je tam však jen devadesát kilometrů za hodinu. Její navýšení na 110 kilometrů za hodinu navzdory přáním řidičů i Ředitelství silnic a dálnic neumožňuje zákon. Problémem jsou křižovatky, které by musely projít přestavbou, zatím na nich chybí připojovací pruhy.

V některých vlacích jsou personálu už půl roku k dispozici bezpečnostní hlídky. Jejich počet se postupně navyšuje, například na spojích kolem Prahy jich momentálně jezdí třicet. Zasahují při podobných incidentech, jako se odehrál po poledni u Kolína v mezinárodním vlakovém expresu, kdy jeden z cestujících zaútočil nožem na průvodčího. Jen díky jeho pohotové reakci se vše obešlo bez zranění.

Ministerstvo vnitra představilo Bezpečnostní radě státu (BRS) 33 opatření v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Týkají se policie, hasičů, resortu zdravotnictví či ministerstva školství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pro fakultu, kde střelec v prosinci zabil čtrnáct lidí a dalších 25 lidí zranil, připravil resort školství dvacet milionů korun. Jednání se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

V září se v Praze sejde Vojenský výbor Severoatlantické aliance, v Česku se zasedání náčelníků generálních štábů zemí NATO uskuteční poprvé. Na událost upozornil server CZ Defence. Pro Česko má být setkání příležitostí představit „národní pohled“ na společnou obranu Aliance, vyplývá z dokumentu resortu obrany.

Desátým rokem v řadě se do Polska více lidí vrátilo, než z něj odešlo. Z drtivé většiny jde o Poláky, kteří emigrovali. Ať už za prací, nebo dříve z politických důvodů. Je, ale i jejich potomky do země láká rostoucí ekonomika nebo pocit bezpečí.

Po policejním Úřadu vnitřní kontroly se zabývá prosincovými událostmi na pražské filozofické fakultě ještě Generální inspekce bezpečnostních sborů, její závěry ale budou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až na jaře. V Otázkách Václava Moravce ministr zdůraznil, že z pohledu trestního práva je masová vražda na Univerzitě Karlově ještě živým případem, a proto ještě nelze o některých okolnostech hovořit. Předseda neparlamentního hnutí Přísaha a bývalý vysoce postavený policista Robert Šlachta je nicméně přesvědčen, že střelba na filozofické fakultě byla důsledkem systémového selhání, rezignovat by podle něj měl policejní prezident Martin Vondrášek i ministr Rakušan. Že pochybilo ministerstvo vnitra, je přesvědčen i někdejší šéf tohoto resortu a nynější bezpečnostní expert opoziční SPD Martin Pecina.

Slovensko posiluje dohled na náměstích, zastávkách nebo v okolí sportovišť, reaguje tak na tragickou prosincovou střelbu v Praze. Slovenské vysoké školy zároveň chystají kontroly vstupu, přidávají kamery, turnikety a zakazují velká zavazadla. Tamní vláda plánuje prověřit školy na celém Slovensku, více zapojí takzvaný „institut školního policisty“.

V noci přišel další americký úder proti hútíům. Ozbrojené síly Spojených států uvedly, že cílily na radar, aby omezily schopnost jemenských šíitských povstalců napadat lodě v Rudém moři. Hútíové naopak obvinili Američany z ostřelování jemenské metropole Saná, kterou mají pod kontrolou. Jemenské přístavní město Hudajdá se později stalo terčem dalšího cíleného úderu v reakci na raketu, kterou v tomto městě na pobřeží Rudého moře odpálili hútíjští povstalci. Informovala o tom agentura AFP. USA a Velká Británie s podporou několika dalších zemí proti hútíům poprvé zaútočily v noci na pátek, zásah zdůvodnily snahou zastavit napadání lodí.

Britský premiér Rishi Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské vojenské pomoci Ukrajině. Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. USA uvedly, že dodávky zbraní Ruskem napadené zemi musely pozastavit. Důvodem je chybějící souhlas Kongresu s dalším balíkem vojenské pomoci.

Policie i ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze vzhledem ke krizové situaci komunikaci zvládly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po policejním prezidentovi bude chtít, aby byla pro případ tragických událostí lépe nastavena komunikace s takzvanými měkkými cíli.

Americká letecká společnost United Airlines zjistila při kontrolách letadel Boeing 737 MAX uvolněné šrouby, informovala o tom agentura Bloomberg. Revizi strojů vyvolala nehoda aerolinek Alaska Airlines z konce minulého týdne, při které jednomu z letadel Boeing 737 MAX 9 za letu odpadla část trupu. Americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy (NTSB) v pondělí pozdě večer uvedl, že zatím nedokáže určit, zda byl panel správně připevněn.