Bezpečnost strana 2 z 5

Čína představuje velmi komplexní výzvu, řekl v rozhovoru ČTK nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Summit NATO se podle něj příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny. Za jeden z významných výstupů z toho letošního červencového považuje shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Konecký chce usilovat o zvýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích a vysvětlovat fungování NATO veřejnosti.

Po incidentu v domažlické škole se opět hovoří o tom, zda zvýšit bezpečnostní opatření na školách. Ředitel ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné Tibor Hájek, který je členem Asociace ředitelů základních škol ČR se domnívá, že je důležité děti v rozumné míře informovat, jak se například v takových případech zachovat, ale na druhé straně musí zafungovat selský rozum, aby děti do školy chodily rády a nebály se.

Konec prázdnin znamená posílené policejní hlídky na silnicích, ale i dopravní nehody. Během července a srpna zahynulo podle předběžných údajů 88 lidí, o dva víc než loni. Přes pět tisíc lidí se při nich zranilo. Policisti, záchranáři a hasiči si připsali tisíce zásahů.

Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Jak zkrotit bouře v geopolitickém prostoru? Hlavní otázka, o které v Praze na třídenní bezpečnostní konferenci Globsec hovoří přední světoví politici. K té nejsilnější současné bouři, tedy vojenskému konfliktu na Ukrajině, se vyjádřil bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. V rozhovoru pro ČT24 zdůraznil, že Evropa musí zmírnit omezení pro Ukrajinu a povolit jí razantnější odpovědi na útoky ruského agresora.

Orlík má být odolnější proti ještě větším povodním. Na přehradě vzniká nový bezpečnostní přeliv, který ji má připravit až na takzvanou „desetitisíciletou vodu" a posílit bezpečnost hráze i ochranu území pod ní. Nutnost úprav ukázaly hlavně záplavy z roku 2002. Skoro půl kilometru dlouhá a přes osmdesát metrů vysoká hráz zadržuje až sedm set milionů kubíků vody, tedy více než dvě Lipna dohromady. A vodu vzdouvá osmašedesát kilometrů daleko až k Týnu nad Vltavou. Hotovo má být za tři roky.

Stavebnictví stále patří k nejnebezpečnějším odvětvím v Česku, vyplývá to z dat Státního úřadu inspekce práce. K úrazům na stavbách dochází často, úřad jich jen v Jihomoravském kraji ročně eviduje kolem 3700. Smrtelných a závažných úrazů ale loni ubylo. Zatímco v letech 2021 a 2022 zemřela na stavbách víc než desítka lidí, loni šlo o čtyři osoby, ve Zlínském kraji to bylo za poslední tři roky shodně pět mrtvých. Nejčastějším důvodem úrazů na stavbách je nepozornost i porušení bezpečnostních a pracovních předpisů. Mnohá zranění ale způsobí i špatný stav techniky.

O pařížské olympiádě už se mluví jako o nejekologičtější v historii. Obešla se bez vážnějších incidentů s výjimkou sabotáží tratí TGV a přerušení mobilního spojení. Pořadatelé si nelámou hlavu ani s využitím sportovišť pro další účely. Kvůli olympiádě bylo postaveno pouze jedno.

Centrem Prahy prošel průvod hrdosti Prague Pride, jehož cílem je podpořit sexuální menšiny a rovná práva pro všechny. Kvůli informacím o plánování útoku na nedávnou podobnou akci v Bratislavě na průvod dohlíželo více policistů a kriminalistů než obvykle.

Česko ve čtvrtek opět potrápily silné bouřky doprovázené blesky. Jeden v Dolní Bečvě na Vsetínsku udeřil do střechy domu a způsobil požár. Právě před takovými případy mají ochránit hromosvody. Ty potřebují pravidelnou revizi, specializované firmy teď hlásí zvýšený zájem o jejich kontroly, oproti loňsku dokonce až o polovinu. U hromosvodů instalovaných do února 2009 je nutné provádět revizi každých pět let, u mladších dokonce po čtyřech letech. Záleží ale na druhu a účelu stavby či použitém materiálu.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Česká policie aktuálně nemá informaci o žádné konkrétní teroristické hrozbě na území tuzemska. Kvůli bezpečnostní situaci ve světě už ale platí několik let zvýšená pohotovost. Ministerstvo zahraničí v reakci na zmařený pokus o útok ve Vídni doporučuje Čechům v Rakousku dbát zvýšené opatrnosti hlavně na frekventovaných místech.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Argentinské bezpečnostní síly chtějí využít umělou inteligenci (AI) k předvídání budoucích trestných činů. Prezident Javier Milei za tímto účelem vytvořil zvláštní jednotku. Experti mají obavy, že by kontroverzní krok mohl ohrozit práva obyvatel, píše britský deník Guardian.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Spojené státy posilují bezpečnostní aliance v Indo-Pacifiku. Ministři zahraničí a obrany uzavřeli v Tokiu významné obranné dohody s Japonskem a Jižní Koreou. V rámci jednání takzvané Quad neboli čtyřky, jejímiž členy jsou kromě Washingtonu také Indie, Japonsko a Austrálie, odsoudili nebezpečné akce Pekingu v Jihočínském moři.

Aplikaci eDoklady si od ledna stáhlo téměř půl milionu lidí. A mnozí další to podle aktuálního průzkumu plánují. Dvě pětiny respondentů mají ale strach z kybernetických útoků a krádeže dat.

Bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná, což se promítá v řadě oblastí i do dění v Česku, řekl ke třicátému výročí vzniku Bezpečnostní informační služby (BIS) její ředitel Michal Koudelka. Svět je podle něho ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situaci bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně Česka a jeho občanů, dodal.

Více než 3,6 miliardy korun činí náklady na zhruba dvě desítky opatření pro posílení vnitřní bezpečnosti Česka po loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které projednala vláda. Vyplývá to z vládního materiálu, na který upozornil server Ekonomický deník. Mezi jednadvaceti návrhy jsou například nákupy zbraní a vybavení pro policisty či ochrana před střelbou pro hasiče. Opatření přímo související s útokem na fakultě, kde pachatel loni v prosinci zavraždil čtrnáct lidí a pak spáchal sebevraždu, jsou naplánována na příští tři roky.

Ukrajinská energetika funguje pouze na padesát procent loňského výkonu. Na vině jsou pravidelné útoky ruské invazní armády na tuto infrastrukturu. Štáb ČT natáčel v jedné z tepelných elektráren, která je nyní schopna generovat teplo pouze do sousední vesnice. Kdysi přitom patřila ke klíčovým v regionu. I proto si ukrajinská vláda klade otázku, jak po masivních útocích přežít příští zimu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Spolupráce Česka s Ukrajinou je zaměřena na budoucnost a je výhodná pro obě strany, řekl po jednání vlád obou zemí premiér Petr Fiala (ODS). Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal mu poděkoval za podporu. Jednotliví ministři obou zemí se dohodli na další spolupráci v dopravě nebo na poválečné obnově Ruskem napadené země. Šmyhal také oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Ukrajinského premiéra odpoledne na Pražském hradě přijal také prezident Petr Pavel.