Dánsko strana 3 z 5

Česká republika si mírně polepšila v žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí vnímání korupce ve 180 zemích a oblastech. Z možných sta bodů jich v bilanci za loňský rok získala 57, o rok dříve obdrželo Česko 56 bodů. Před Českem se s lepším hodnocením umístilo čtyřicet zemí. Kriticky se TI vyjádřila o vývoji na Slovensku a v Maďarsku, obě země mají podle organizace nedostatky v zásadách právního státu. Nejlepšího výsledku stejně jako loni dosáhlo Dánsko.

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

Zásah koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu vyvolal četné reakce. Svou podporu vyjádřily například Francie, Dánsko, Nizozemsko i Česko, které bylo s určitým předstihem o úderu informováno. Rusko jej kritizovalo s tím, že jde o další příklad překrucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře.

Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.

Dánská královna Margrethe II. odstoupí 14. ledna z trůnu, který předá svému nejstaršímu synovi, korunnímu princi Frederikovi. Panovnice to oznámila v projevu přenášeném televizí. Třiaosmdesátiletá královna uvedla, že nastal čas předat odpovědnost příští generaci.

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

Česko se dohodlo s Dánskem a Nizozemskem, že za jejich finanční podpory bude dodávat české zbraně Ukrajině. Příslušný dokument v úterý na okraj jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu podepsal se zástupci Dánska a Nizozemska náměstek české ministryně obrany Daniel Blažkovec. Podle českého ministerstva obrany bude ujednání velkou příležitostí pro české firmy. Prvním dílčím projektem bude dar patnácti modernizovaných tanků T-72EA.

Míra inflace v Evropské unii během srpna klesla na 5,9 procenta z předchozí červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své úterní zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, s 10,1 procenta následovalo Česko. Tyto dvě země jsou v EU zároveň jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Skupina zemí, které chtějí pomoci Ukrajině s používáním amerických bojových letounů F-16, se ve čtvrtek rozšířila. Norský premiér Jonas Gahr Störe v Kyjevě oznámil, že jeho země Ukrajině daruje tyto stíhačky. Přesný počet letounů, které Kyjev od severské země dostane, však neuvedl. Ve večerních hodinách pak Pentagon oznámil, že Spojené státy mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Ochotu zapojit se do výcviku Ukrajinců potvrdilo i Portugalsko.

Dlouhodobá snaha Ukrajinců o zisk amerických stíhaček F-16 dospěla ke zdárnému konci. Nizozemsko a Dánsko se v neděli zavázaly k jejich dodání, což může ve válečném konfliktu výrazně změnit rozložení sil ve vzduchu, kde mají Rusové jednoznačnou převahu. O tom, zda budou mít stíhačky západní provenience výrazný vliv na celkový průběh války, ovšem analytici pochybují. Dodávky stíhaček ale na desítky let upevní spojenectví Ukrajiny se Západem.

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to v neděli ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekli vrcholní představitelé v Amsterodamu a Kodani. Počet nizozemských stíhaček předseda vlády Mark Rutte nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42. Zelenskyj později prohlásil, že by Kyjev mohl získat všechny. Dánsko naopak potvrdilo, že věnuje Ukrajině 19 stíhaček F-16 americké výroby.

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Americký prezident Joe Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby. Uvedla to mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Podle webu Politico už byla pro tento účel vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů. Ukrajinské letectvo uvedlo, že piloti do evropských zemí, kde bude výcvik probíhat, odjedou na konci léta. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že výcvik by měl začít ještě v srpnu. Konkrétní dodávky letounů zatím Kyjev slíbené nemá, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stíhačky poskytnout.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Sedm dánských opozičních stran ve čtvrtek vydalo společné prohlášení, v němž protestují proti snahám vlády kriminalizovat pálení koránu. Podle opozice by takový krok znamenal nepřijatelné omezení svobody projevu.