Dánsko strana 4 z 5

Slovenská státní firma Konštrukta-Defence předala Ukrajině dvě houfnice Zuzana 2. Jedná se o první kusy z celkem šestnácti dělostřeleckých souprav, jejichž výrobu financují Dánsko, Norsko a Německo. Všechny slíbené houfnice dostane Kyjev do konce roku 2024, sdělilo slovenské ministerstvo obrany. Houfnice patří na Ukrajině k nejžádanějšímu arzenálu. Ty slovenské poprvé zasáhly do ostrých bojů loni na podzim. Ve výrobě nových konstruktéři zohlednili i zkušenosti z fronty.

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Irácké bezpečnostní složky v noci na sobotu rozehnaly v Bagdádu demonstraci stovek příznivců duchovního a politického vůdce Muktady Sadra. Jeho stoupenci se ve čtvrtek také účastnili útoku na švédské velvyslanectví v hlavním městě. Informovala o tom agentura AFP. Irácká vláda zároveň vydala prohlášení ve snaze ujistit zahraniční diplomaty o jejich bezpečnosti v době protestů vyvolaných poničením koránu.

Souostroví Orkneje by mohlo opustit Spojené království a stát se samosprávným územím Norska. Píše o tom BBC nebo The Guardian poté, co se tamní rada rozhodla prozkoumat „alternativní formy správy“, které by ostrovům u severního pobřeží Skotska umožnily získat více ekonomických příležitostí. Jednou z možností je i změna právního postavení v rámci Británie.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Němečtí vyšetřovatelé se zabývají důkazy, podle kterých sabotážní tým využil k poškození plynovodu Nord Stream jako operační základnu Polsko. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ). Německý spolkový kriminální úřad a polská kancelář předsedy vlády na žádosti agentury Reuters o komentář zatím nereagovaly. Potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy.

Významné archeologické objevy bývají nejčastěji výsledkem mnohaletého pečlivého výzkumu s využitím špičkovým vědeckých metod. Anebo k nim dojde naprostou náhodou, jako nyní v Norsku.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Demokratický svět má šanci uspět pouze tehdy, když bude vystupovat jednotně; musí být silnější než jeho rivalové, řekl během Kodaňského summitu pro demokracii český prezident Petr Pavel. Varoval před Čínou, která je podle něj pro země vyznávající demokratické hodnoty a ochranu lidských práv v dlouhodobém horizontu nebezpečnějším soupeřem než Rusko. Zároveň ale upozornil, že pokud by Moskva ovládla Ukrajinu, bude chtít postupovat dál.

Polská vláda schválila návrh zákona, který by armádě umožnil potápět nepřátelské lodě, u nichž by hrozil útok na energetickou infrastrukturu v moři, především na klíčový plynovod Baltic Pipe. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která zároveň upozornila, že NATO ve středu varovalo před možností ruské sabotáže podmořské infrastruktury. Aby se navrhovaná norma stala zákonem, je zapotřebí, aby ji schválil parlament.

Severské země podporují vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekli jejich představitelé na společném summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Helsinkách. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že jeho země připravuje již patnáctý balíček vojenské pomoci a bude nadále podporovat Ukrajinu, napsala agentura Ukrinform.

Veřejnoprávní stanice severní Evropy dokumentují působení ruských tajných služeb na svém území. Spolu s ruským centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumaly tisíce uniklých databází a identifikovaly na ambasádách 38 špionů. Mapují také činnost ruských špionážních plavidel.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Na dno hlubokomořských příkopů by se teoreticky neměly dostávat desítky let zakázané chemikálie. Nový mezinárodní výzkum vedený švédskými experty ale ukázal, že právě těchto látek je v hlubinách oceánů nečekaně mnoho – voda totiž na jejich rozklad významněji nepůsobí.

Růst očekávané délky života v Evropě kvůli covidu-19 mírně poklesl, ale celkový trend v tomto století míří k dalšímu prodlužování života. Je jistě žádoucí, ale zároveň je strašákem mnoha vlád, protože předpokládá reformy penzijních systémů i vyšší nároky na zdravotní a sociální péči.

Ani půl roku po výbuchu plynovodů Nord Stream 1 a 2 na dně Baltu nedokážou vyšetřovatelé říct, kdo sabotáž provedl. Němečtí kriminalisté objevili začátkem roku jachtu, která na palubě prokazatelně měla trhaviny a plavila se kolem dánského ostrova Bornholm. Po forenzní prohlídce se nyní nachází na Rujáně, uvedl přímo z místa zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Dánsko upozornilo na neznámý válcovitý objekt, který byl nalezen v Baltském moři u plynovodu Nord Stream 2. Dánský energetický úřad vyzval vlastníka plynovodu, společnost Nord Stream 2 AG, aby pomohla předmět vyzdvihnout.

Nové zpravodajské informace, kterými disponují představitelé USA, naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream stojí proukrajinská skupina. Nejsou však žádné důkazy, že by se do operace zapojili nebo o ní věděli ukrajinští představitelé, napsal v úterý americký list The New York Times (NYT).

Dánští poslanci v úterý schválili zrušení jednoho státního svátku ve snaze ušetřit a posílit obranný rozpočet. Informuje o tom agentura AP, podle které toto rozhodnutí tvrdě kritizuje opozice, odbory a dánští biskupové. Svátek se slaví od roku 1686.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.