Dánsko strana 2 z 5

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Čtyři roky války Rusko zásadně zatěžují, ale nechci ještě tvrdit, že je vyčerpané, pro to nemám data, uvedl v Interview ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. K tomu, aby válka co nejvíce dopadla na ruský režim, musí nejdříve dopadnout na obyčejné Rusy, dodal v pořadu, který moderovala Tereza Řezníčková. Ukrajincům by poradil, aby soustředili své útoky na ruskou ropnou infrastrukturu a dále na ruské železnice, zejména na mosty přes velké řeky.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala celý týden.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Norská policie od úterního večera vyšetřuje explozi v centru metropole Osla. Později v místě provedla i řízenou detonaci druhého výbušného zařízení podobného granátu. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Vyšetřovatelé zadrželi jednoho podezřelého a domnívají se, že může jít o spor mezi gangy.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil v pátek v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. Do obranné operace bude prý zapojena řada prostředků od spojenců včetně Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších.

Rusko v noci na středu provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo při něm 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, informovalo ukrajinské letectvo. Zásahy utrpěla železniční a energetická infrastruktura. Kvůli útoku vzlétly v Polsku stíhačky. Rusko tvrdí, že jeho vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinci zprávu popřeli.

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Dánská pošta na konci roku ukončí doručování dopisů, o jejich distribuci se má v budoucnu postarat soukromá firma. O práci kvůli tomu přijdou stovky zaměstnanců. Státní společnost reaguje na dramatický pokles odeslaných dopisů, za poslední dva roky klesl o devadesát procent. Podobný trend registrují státy napříč Evropou.

Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace zatím nepotvrdily.

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

První komerční zařízení pro ukládání oxidu uhličitého z průmyslové výroby začalo tento týden fungovat u norského pobřeží. Tento pokus o řešení oteplování planety má ale řadu odpůrců.