Mark Rutte strana 3 z 4

Výskyt nové varianty koronaviru nazvané omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek označila za znepokojivou, se v sobotu potvrdil v Německu, Itálii, Británii i Česku. Řada evropských zemí znovu kvůli prudkému rozmachu koronavirové nákazy zavedla protiepidemické restrikce. Izrael zakáže na dva týdny vstup do země všem cizincům, aby omezil šíření nové varianty koronaviru. Je první zemí, která zavírá hranice.

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.

Spojeným státům se po letní vlně epidemie covidu nedaří dostat počty nově evidovaných nákaz koronavirem zpět na nízké hodnoty z konce jara. Tempo šíření infekce zrychluje i v dalších zemích, například nizozemští odborníci doporučují částečný lockdown. Pokud by se tak stalo, šlo by o první uzávěru v západní Evropě od léta. Izraelští politici se při simulaci nové pandemie ukryli do bunkru.

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy EU, prohlásila na plénu europarlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise dle jejích slov proti Varšavě zakročí. Polský premiér Mateusz Morawiecki v Evropském parlamentu řekl, že jeho vláda je proevropská, Poláci jsou ale znepokojeni změnami v Unii.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Britská vláda dodrží svůj plán a od 19. července zruší v Anglii téměř všechny koronavirové restrikce. V dalším rozvolňování bude pokračovat také Švédsko. Již dříve se mnohých omezení zbavili také v Nizozemsku, dle tamního premiéra to byla chyba.

Maďarský zákon zakazující mimo jiné osvětu o sexuálních menšinách na školách vyvolal ve čtvrtek mezi prezidenty a premiéry zemí Evropské unie emotivní debatu, jakou podle diplomatů unijní summit dlouho nepamatuje. Zvláště lídři západoevropských zemí přesvědčovali premiéra Viktora Orbána, aby kontroverzní pasáže normy zrušil, neboť podle nich porušují evropské hodnoty. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který se do debaty nezapojil, jednání nevedlo k jednoznačnému výsledku.

Nizozemský premiér Mark Rutte těsně přečkal hlasování v parlamentu, který mu i přes tvrdou kritiku nevyslovil nedůvěru. „Zůstávám premiérem. Budu pracovat na tom, abych znovu získal důvěru,“ prohlásil podle agentury AFP. Rutte, jehož strana tento měsíc vyhrála parlamentní volby, čelil hlasování o nedůvěře ještě před sestavením kabinetu.

Německo prodlužuje uzávěru do 18. dubna a vyzývá své občany, aby pět dnů velikonočních svátků strávili doma a omezili kontakty na minimum. Země tak chce zlomit třetí vlnu pandemie, oznámila v noci na úterý po dlouhém jednání se zemskými premiéry kancléřka Angela Merkelová. Britský parlament a Bavorsko si připomínají oběti pandemie. Rakousko otevře čtyři hraniční přechody s Českem a jeden se Slovenskem.

Nizozemský premiér Mark Rutte zřejmě bude moci složit čtvrtou vládu. Podle odhadů agentury Ipsos po zavření volebních místností jeho konzervativní VVD posílila. Ještě výrazněji si polepší koaliční partneři z liberální D66. Naopak ztráty se rýsují pro nacionalistu Geerta Wilderse a jeho Stranu svobody (PVV). Levicové strany zůstávají slabší.

V Nizozemsku začínají parlamentní volby, které budou prvním větším testem popularity některé z evropských vlád v době pandemie covidu-19. Favoritem je podle průzkumů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který usiluje již o čtvrtý mandát. Kvůli pandemii se bude výjimečně volit tři dny, hlavním volebním dnem je středa.

Irští zdravotníci doporučili, aby bylo v zemi přerušeno očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou sobotní zprávy z Norska o několika závažných případech krevních sraženin u lidí, jimž byla nedávno vakcína podána. Souvislost mezi zdravotními problémy a tímto preparátem ale podle jeho výrobce prokázána nebyla. Nizozemská policie rozehnala v Haagu vodním dělem protest proti uzávěře.

Nizozemsko čekají na začátku příštího týdne parlamentní volby. Šance na vítězství mají lidovci stávajícího premiéra Marka Rutteho. Případné zisky Strany pro svobodu Geerta Wilderse by ale mohly vyslat důležitý signál. Hlasování je prvním podobným testem toho, jak se obtíže spojené s koronavirovou krizí mohou přenést do politiky.

Pro vstup do Francie je od pondělí nutný test starý maximálně 72 hodin. V Rakousku je zase na některých místech povinné nosit respirátor. Cestování zásadně omezuje Izrael – od pondělka ruší veškerou osobní leteckou dopravu. Ztráty pracovních míst kvůli viru byly loni čtyřnásobně vyšší než v roce 2009, tedy v nejhorší rok globální finanční krize, odhadla Mezinárodní organizace práce.

Nizozemská vláda podala dva měsíce před parlamentními volbami demisi. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Mark Rutte. Kromě jediné výjimky zůstanou podle něj všichni ministři ve svých funkcích a budou bojovat s pandemií a jejími následky až do vzniku nové vlády po volbách, které se uskuteční 17. března. Kabinet byl v posledních týdnech pod tlakem kvůli aféře s přídavky na děti. Rutteho strana si ale v průzkumech drží vedení.

Na Slovensku se během uplynulého víkendu nechalo otestovat na koronavirus přes 110 tisíc lidí, dva a půl tisíce z nich bylo nakažených. Lidé se mohli nechat otestovat ve 450 obcích a městech. Výrazně ale klesl zájem o testování, a to zhruba na třetinu úrovně z uplynulých kol, řekl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Země Evropské unie se pomalu chystají na rozvolňování, i když jenom velmi opatrně. Před Vánocemi chce většinu obchodů otevřít Francie nebo Belgie.

Evropské země pokračují v zavádění opatření proti šíření koronaviru. Většina území Portugalska je od středy v uzávěře, v Maďarsku začíná platit stav nouze a zákaz nočního vycházení. Nové restrikce zavádí také Nizozemsko, očekává se oznámení nových opatření v Polsku. Od čtvrtka zpřísní omezení i Itálie a od soboty Polsko.

Ve Francii začne v sobotu platit zdravotnický nouzový stav. Lidé v Paříži a dalších velkých městech nebudou smět v noci vycházet. V Nizozemsku zavřou večer bary a restaurace, omezen bude i prodej alkoholu a provoz obchodů či kontakty mezi lidmi. Premiér Mark Rutte mluví v této souvislosti o „částečném lockdownu“. Opatření proti šíření koronaviru zpřísňuje v posledních dnech i Polsko, kromě nošení roušek venku zavádí třeba také omezení pro počty lidí na svatbách. Další omezení přijaly i Rumunsko či Portugalsko, Německo se k nim chystá.

Nizozemská vláda oznámila, že chce legalizovat eutanazii u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let. Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge podle agentury AFP uvedl, že příslušné právní normy připraví na základě studie odborníků, která prokázala, že nemocné děti „zoufale trpí“.

Nového ataku onemocnění covid-19 se obává celá Evropa. Nahrává tomu hlavně teplé počasí a čilejší pohyb turistů. Mnohá letoviska proto zpřísňují pravidla a jednotlivé země varují před cestami do ohnisek nákazy. Roušky se nově musejí nosit například v části francouzského Marseille. Přibývá ale i měst, které se v karanténě ocitají kompletně.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by Česku po této úpravě připadla z grantů menší částka, konkrétní sumu se ale dozví až během pondělního jednání.

Třetí den jednání na summitu prezidentů a premiérů Evropské unie se protáhl až do pondělních šesti hodin ráno. „Jednání jsou stále velmi obtížná,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého cituje server Politico. Jiné zdroje uvádějí, že atmosféra houstne. Hledají se kompromisy v klíčových sporných tématech – v parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku.