Mark Rutte strana 3 z 4

Britská premiérka Liz Trussová v reakci na sílící kritiku ve čtvrtek odpoledne oznámila svou rezignaci. V úřadu byla pětačtyřicet dní. Poslanci vládních i opozičních stran zpochybňovali především její ekonomické kroky, vadily jim ale také spory v kabinetu. O tom, kdo Trussovou ve funkci nahradí, by měla Konzervativní strana začít vyjednávat příští týden. Jméno nového šéfa kabinetu má být známé do pátku 28. října.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

Mimořádně se schází nizozemský parlament, aby projednal vládní dusíkovou politiku. Kabinet hodlá do konce desetiletí snížit emise, cíle ale zpochybnil ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Vyvolal tím otázky, jak bude vláda postupovat. Emisní cíle týkající se zemědělství v Nizozemsku začátkem léta vyvolaly rozsáhlé protesty farmářů.

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici. Učinila tak na pondělní vzpomínkové akci k 27. výročí události, při níž vojska bosenských Srbů navzdory přítomnosti nizozemských vojáků zavraždila přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů.

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.

Nizozemský liberální premiér Mark Rutte a jeho v pořadí již čtvrtý kabinet v pondělí složili přísahu do rukou krále Willema-Alexandera. Volby se konaly loni v březnu a koaliční jednání, jež skončila v polovině prosince, byla nejdelší v historii země. Ceremoniál se odehrál v tanečním sále královského paláce v Haagu, protože tyto prostory byly jako jediné dostatečně velké, aby splňovaly pravidla pro rozestupy daná protikoronavirovými opatřeními.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Výskyt nové varianty koronaviru nazvané omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek označila za znepokojivou, se v sobotu potvrdil v Německu, Itálii, Británii i Česku. Řada evropských zemí znovu kvůli prudkému rozmachu koronavirové nákazy zavedla protiepidemické restrikce. Izrael zakáže na dva týdny vstup do země všem cizincům, aby omezil šíření nové varianty koronaviru. Je první zemí, která zavírá hranice.

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.

Spojeným státům se po letní vlně epidemie covidu nedaří dostat počty nově evidovaných nákaz koronavirem zpět na nízké hodnoty z konce jara. Tempo šíření infekce zrychluje i v dalších zemích, například nizozemští odborníci doporučují částečný lockdown. Pokud by se tak stalo, šlo by o první uzávěru v západní Evropě od léta. Izraelští politici se při simulaci nové pandemie ukryli do bunkru.

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy EU, prohlásila na plénu europarlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise dle jejích slov proti Varšavě zakročí. Polský premiér Mateusz Morawiecki v Evropském parlamentu řekl, že jeho vláda je proevropská, Poláci jsou ale znepokojeni změnami v Unii.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Britská vláda dodrží svůj plán a od 19. července zruší v Anglii téměř všechny koronavirové restrikce. V dalším rozvolňování bude pokračovat také Švédsko. Již dříve se mnohých omezení zbavili také v Nizozemsku, dle tamního premiéra to byla chyba.

Maďarský zákon zakazující mimo jiné osvětu o sexuálních menšinách na školách vyvolal ve čtvrtek mezi prezidenty a premiéry zemí Evropské unie emotivní debatu, jakou podle diplomatů unijní summit dlouho nepamatuje. Zvláště lídři západoevropských zemí přesvědčovali premiéra Viktora Orbána, aby kontroverzní pasáže normy zrušil, neboť podle nich porušují evropské hodnoty. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který se do debaty nezapojil, jednání nevedlo k jednoznačnému výsledku.

Nizozemský premiér Mark Rutte těsně přečkal hlasování v parlamentu, který mu i přes tvrdou kritiku nevyslovil nedůvěru. „Zůstávám premiérem. Budu pracovat na tom, abych znovu získal důvěru,“ prohlásil podle agentury AFP. Rutte, jehož strana tento měsíc vyhrála parlamentní volby, čelil hlasování o nedůvěře ještě před sestavením kabinetu.

Německo prodlužuje uzávěru do 18. dubna a vyzývá své občany, aby pět dnů velikonočních svátků strávili doma a omezili kontakty na minimum. Země tak chce zlomit třetí vlnu pandemie, oznámila v noci na úterý po dlouhém jednání se zemskými premiéry kancléřka Angela Merkelová. Britský parlament a Bavorsko si připomínají oběti pandemie. Rakousko otevře čtyři hraniční přechody s Českem a jeden se Slovenskem.

Nizozemský premiér Mark Rutte zřejmě bude moci složit čtvrtou vládu. Podle odhadů agentury Ipsos po zavření volebních místností jeho konzervativní VVD posílila. Ještě výrazněji si polepší koaliční partneři z liberální D66. Naopak ztráty se rýsují pro nacionalistu Geerta Wilderse a jeho Stranu svobody (PVV). Levicové strany zůstávají slabší.

V Nizozemsku začínají parlamentní volby, které budou prvním větším testem popularity některé z evropských vlád v době pandemie covidu-19. Favoritem je podle průzkumů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který usiluje již o čtvrtý mandát. Kvůli pandemii se bude výjimečně volit tři dny, hlavním volebním dnem je středa.