Mark Rutte strana 2 z 4

Šéfové vlád pěti zemí Evropské unie, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ruské invazi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil pětici evropských lídrů vděčnost. Nutnost dodávek munice pro Ukrajinu zdůraznil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který oznámil, že členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené euroskeptickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Prohlásila to šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít probírat varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.

V nizozemských parlamentních volbách by podle zpřesněných odhadů vyhrála euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 25 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 24 mandáty.

V Nizozemsku vrcholí kampaň před volbami do dolní komory parlamentu, které se uskuteční ve středu. Obyvatelé zhruba sedmnáctimilionové země vyrazí k urnám předčasně, jelikož se během léta v polovině mandátu rozpadla vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten již avizoval, že znovu do úřadu předsedy vlády kandidovat nehodlá.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Prezident Petr Pavel před odjezdem z USA jednal s nizozemským premiérem Markem Ruttem o pomoci Ukrajině i o spolupráci Amsterdamu a Prahy při výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn v Eemshavenu. Navštívil také výrobní závod firmy Colt ve státě Connecticut, která má české vlastníky a dodává přes americkou a kanadskou vládu zbraně Kyjevu.

Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra se má stát novým eurokomisařem z Nizozemska. Nahradí tak v Evropské komisi Franse Timmermanse, který se vrací do domácí politiky. Nizozemský premiér Mark Rutte před novináři potvrdil čtvrteční informaci, kterou přinesl deník Financial Times. Nominaci Hoekstry má zřejmě ještě schválit nizozemská vláda. Zatím není jasné, které portfolio 47letý křesťanský demokrat v Komisi převezme, uvedla agentura DPA.

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to v neděli ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekli vrcholní představitelé v Amsterodamu a Kodani. Počet nizozemských stíhaček předseda vlády Mark Rutte nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42. Zelenskyj později prohlásil, že by Kyjev mohl získat všechny. Dánsko naopak potvrdilo, že věnuje Ukrajině 19 stíhaček F-16 americké výroby.

Místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans ve čtvrtek oznámil, že se chce stát příštím nizozemským premiérem a že se v listopadu zúčastní předčasných parlamentních voleb. Předtím se bude ucházet o post lídra levicové koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice, uvedla agentura Reuters. Deník De Volkskrant dříve napsal, že kvůli tomu opustí funkci v unijní exekutivě.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou. Oznámil to v pondělí na jednání parlamentu. V nadcházejících volbách se Rutte nebude ucházet o opětovné zvolení a skončí také jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), píše De Telegraaf.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Nečekaným vítězem nizozemských provinčních voleb, které určují složení Senátu, se stala protestní strana zemědělců známá jako BBB – Hnutí zemědělců a občanů. Subjekt, jenž získal celou pětinu hlasů, reprezentuje odpor sedláků proti vládním plánům na snižování emisí dusíku. Ty počítají s omezováním chovů zvířat a vykupováním farem.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.

V Bruselu zasedá Evropská rada, jejím hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Po sedmi hodinách diskuse lídry krátce před půlnocí stále rozdělovala především otázka zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách a nebylo jasné, zda během noci budou moci oznámit dohodu. Lídři chtějí také projednat další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.