Oděsa čelila masivnímu dronovému útoku, hlásí úřady

Ruské drony v noci na středu masivně útočily na ukrajinský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu a způsobily požáry, informovaly tamní úřady. Nejméně tři lidé utrpěli při náletech zranění. Ostřelování čelil i Cherson. Podle ukrajinského letectva Rusko útočilo 97 drony, z nichž šest desítek obrana sestřelila a asi třicítka zmizela z radarů. Ruské ministerstvo obrany naproti tomu na Telegramu napsalo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 26 útočících ukrajinských bezpilotních letounů.

„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na Telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy.

Ukrajinské letectvo neupřesnilo, kolik dronů mířilo přímo na Oděsu, informovalo ale o likvidaci 57 bezpilotních letounů na východě, severu, ve středu a na jihu země. Dalších 34 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, podle něj zmizelo z radarů bez způsobení škod. O osudu zbylých bezpilotních letounů se nezmiňuje. Bez bližších podrobností ale informuje o škodách v Sumské, Oděské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Poltavské oblasti.

Oděsu v úterý navštívil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rutte na síti X ujistil, že podpora NATO je neochvějná a Aliance bude nadále pomáhat zemi bránící se ruské agresi.

V jihoukrajinském Chersonu kvůli ruským útokům zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění, uvedl ve středu šéf regionální správy Oleksandr Prokudin podle agentury AFP. Rusy obvinil z takzvaného dvojitého útoku, kdy nepřítel útočil i ve chvíli, kdy na místo přijeli po prvním úderu záchranáři. Dělostřeleckou palbu zachytil na video starosta Chersonu Roman Mročko, upozornil server Ukrajinska pravda, který záběry zveřejnil.

Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba mezitím na Facebooku oznámil, že od spuštění ukrajinského námořního koridoru bylo přes černomořské přístavy přepraveno 116 milionů tun zboží. „Z toho přes 73 milionů tun obilí (putovalo) do evropských, afrických a asijských zemí,“ dodal Kuleba, který zároveň obvinil Rusko z toho, že jen za poslední rok a půl vyslalo na ukrajinské přístavy přes 500 raket, které poškodily asi čtyři stovky zařízení přístavní infrastruktury.

Rusko po vpádu do sousední země zablokovalo černomořské plavební trasy, po kterých Ukrajina vyvážela potraviny, nicméně Kyjev ještě v prvním roce války export po moři částečně obnovil díky obilné dohodě zprostředkované Tureckem a OSN. Moskva však poté její platnost neprodloužila. Kyjev, který úspěšně omezil možnosti ruského námořnictva v Černém moři, následně zřídil vlastní námořní koridor, jenž vede podél pobřeží a dál do rumunských teritoriálních vod a do Turecka.

Rusko tvrdí, že zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Bělgorodskou. Zbývající drony podle Moskvy sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Později na Telegramu hlásilo ještě dalších několik sestřelených ukrajinských bezpilotních letounů.

Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko útočnou plnohodnotnou válku proti Ukrajině vede od invaze v únoru 2022. Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v březnu ohlásily, že se znepřátelenými zeměmi dojednaly dvě samostatné dohody o částečném příměří. Podle nich by měly přerušit útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany války se však vzájemně opakovaně obviňují z porušování tohoto moratoria.

V neděli Rusko podniklo raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny, při kterém zemřelo třicet pět lidí a více než stovka utrpěla zranění. Šlo o úder s největším počtem obětí za letošní rok, uvedly ukrajinské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 38 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
před 3 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
před 5 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 8 hhodinami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 8 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...