Estonsko strana 5 z 5

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, kterou pražský magistrát přejmenoval na Ukrajinských hrdinů, je už osazena uličními tabulemi s novým názvem. V pátek je odhalili zástupci města a Prahy 6 spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a zástupci ambasád dalších zemí. Změnu kvůli ruské invazi na Ukrajinu koncem března schválilo pražské zastupitelstvo, a to na návrh Prahy 6. Ruské velvyslanectví by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy s doručováním pošty.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Ruskou armádu při její invazi na Ukrajinu ničí zejména operace ukrajinských speciálních jednotek. Ty dokázaly už několikrát překazit klíčové ruské útoky a zpomalují tak postup invazních vojsk. Jejich úspěch je podle analytiků způsobený zejména kvalitním západním výcvikem.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Často mluví pouze rusky, vůči Moskvě ale sympatie zpravidla necítí. Rusové žijící v baltských zemích se teď ale kvůli válce na Ukrajině obávají nárůstu nenávisti. Strach mají také z toho, že by Putin místní menšinu mohl využít jako záminku pro invazi.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

S válkou na Ukrajině se pozornost čím dál více upíná také k Pobaltí, jehož státy spadají do sféry bývalého Sovětského svazu a kde žije početná ruská komunita. V Estonsku, které má milion tři sta tisíc obyvatel, je 25 procent etnických Rusů. Většina z nich žije u východní estonské hranice s Ruskem, která dodnes není ani oficiálně ratifikována. Soužití estonské většiny s ruskou menšinou je složité a s válkou na Ukrajině se mnozí obávají vyhrocení vztahů. Pro Reportéry ČT v Estonsku natáčela Tereza Engelová.