Na úřady téměř nemusí, daně vyřídí pomocí několika kliknutí a občanku mají v mobilu. Češi žijící v Estonsku si pochvalují tamní úroveň digitálního státu. Téměř veškerou komunikaci se státem zvládnou vyřídit on-line. V zemi podle odhadu české ambasády žije asi 120 Čechů. Ti tak denně využívají výhody státu, který i podle statistik patří mezi ty s nejlepšími digitálními veřejnými službami v EU.
REPORTÁŽ: Za čtyři roky jednou na úřad. V Estonsku jde firmu založit za 15 minut ze sauny
„Za čtyři roky života v Estonsku jsem na úřadě byla jednou,“ říká Klára Kaiserová, podnikatelka, která je v současnosti na mateřské dovolené. Do země se v roce 2019 přestěhovala původně na rok, nakonec však zůstala na neurčito. Od té doby koupila auto a tři nemovitosti, z nich jednu prodala a obnovila si řidičský průkaz. Všechno zvládla vyřídit on-line. „Letošní daně jsem si udělala při čištění zubů na Sicílii,“ směje se Češka. Stálo ji to prý jen deset kliků. Odkaz jí přišel do mailu a přeplatek byl za čtyři dny na účtu.
Podobné zkušenosti popisuje i konzultant Jan Stupka, který do Estonska přicestoval kvůli práci. „V Česku jsem vždycky jednou ročně musel s účetním oddělením řešit papírování, tady se přihlásím do systému a kliknu na OK. Nic víc.“
Volby přes internet, občanka a řidičák v mobilu
Zatímco v Česku se hovoří o korespondenční volbě, v nejsevernější pobaltské zemi je od roku 2005 možné volit elektronicky – a prý naprosto bezpečně. Do místních zastupitelstev můžou elektronicky volit všichni, kdo se přihlásí k trvalému pobytu. Tedy i „estonští“ Češi. V parlamentních volbách roku 2023 volila více než polovina voličů prostřednictvím svých počítačů, laptopů, mobilů či jiných zařízení.
Občanku, řidičák a pas mohou mít Estonci už nyní v mobilu, společné databáze všech úřadů usnadňují sdílení dat mezi institucemi. Všechno je tedy po ruce a masivní používaní elektronického podpisu také znamená, že se smlouvy či další dokumenty ani nemusí tisknout.
Sjednocení všech systémů
Klára Kaiserová vidí velkou výhodu digitalizace ve sjednocení všech systémů. „Nemusím mít doma žádné papírové smlouvy, žádné doklady, nic. Nemusím si hlídat, jestli mám kartičku pojištěnce, stačí říct svůj ID kód,“ říká. ID kód je estonskou obdobou rodného čísla a dostanou ho i cizinci, kteří se v této severské zemi zaregistrují k trvalému nebo přechodnému pobytu. Díky němu pak i oni mohou využívat výhod digitalizace. Vrcholem je pak estonská občanka s bezpečným čipem.
Zkušenost s tím má například Jan Stupka, který se do Estonska přistěhoval před pěti lety. Když si chtěl koupit auto, zjistil, že to zvládne udělat v podstatě na dálku, a to přesto, že je potřeba oslovit víc institucí. Zatímco doma by musel na úřad, zařizovat plnou moc, objednat se na evidenční kontrolu a pak vyřizovat malý a velký technický průkaz, po přestěhování do Estonska se mu situace zásadně zjednodušila. „Auto jsem vybral on-line, nechal prověřit on-line a objednal mechanika, který dojel na místo a prověřil technický stav vozidla. Potřásli jsme si u něj v garáži rukou, přihlásili se do portálu, vyplnili vzor smlouvy, oba podepsali elektronicky, já rovnou i pojistil,“ říká. Platbu poslal ihned – a tak po chvilce odjížděl už ve svém autě a se všemi náležitosmi.
Firmu založila za 15 minut v sauně
Stejně pozitivně Stupka hodnotí možnost využít digitalizaci při zakládání firmy. Estonsko nabízí program e-Residency of Estonia, který umožňuje cizincům založit společnost, zařídit si bankovnictví, zpracování plateb a podat daňové přiznání. „V Česku jsem zakládal firmu naposledy v roce 2007 a snad se to zlepšilo, ale tehdy to znamenalo navštívit živnosťák, finančák, zdravotní pojišťovnu, celníky,“ říká Stupka. „Pamatuji si na situaci podobnou jako v Hlavě XXII, kdy finančák měl lhůtu měsíc na dodání dokladu, zatímco ČSSZ ho vydala ihned, dokument ale nesměl být starší než měsíc,“ vzpomíná.
V Estonsku je podle něj založení firmy pro rezidenty otázka hodiny strávené na webovém portálu. „Zakládal jsem firmu s člověkem, který také nepocházel z Estonska. Musel si nejdřív vyřídit e-residency, aby mohl podepisovat dokumenty on-line, a pak to bylo hotovo během jednoho odpoledne,“ doplňuje Stupka. Klára Kaiserová si zase vybavuje moment, jak firmu založila během 15 minut v sauně. „Tak jednoduché to je,“ usmívá se.
Pro Kaiserovou ani Stupku nebyla úroveň digitalizace v Estonsku motivací, proč se do země přestěhovali, je to však jeden z důvodů, proč teď nechtějí pryč. „Člověk si na to zvykne hrozně rychle. Zvykat si na fronty na úřadech, které si mezi sebou nedokážou pořádně předat informace, je horší,“ vysvětluje důvody svého pobytu v přímořském státě Kaiserová.
Elektronizace veřejné správy jako odpoutání od sovětského dědictví
Elektronizace veřejné správy v Estonsku začala poté, co země po pádu Sovětského svazu získala nezávislost. „Tehdejší politici věděli, že se Estonsko jako malý stát musí něčím odlišit a vsadili na digitalizaci, díky čemuž jsou v této oblasti dodnes na evropské špičce,“ říká Michal Bláha, ředitel platformy Hlídač státu a odborník na digitalizaci.
Estonská digitální infrastruktura odpovídá nejvyšším bezpečnostním standardům. V roce 2007 se země stala obětí hackerského útoku, ze kterého podezřívá Moskvu. I kvůli tomu se Estonci rozhodli důkladně zaměřit na kyberbezpečnost a šifrování, vláda na tom spolupracuje i se soukromými firmami.
V Česku sice v poslední době probíhají změny směrem k elektronizaci veřejné správy, jedním z hlavních problémů, který nás od estonské úrovně vzdaluje, je ale ten, že spolu dosud nekomunikují jednotlivé agendové systémy. Přestože tak stát má o občanech veškeré potřebné informace, jeho jednotlivé instituce spolu nedokážou jednoduše komunikovat. Aby se situace zlepšila, musí se změnit některé zákony.
Například jedna z menších změn, novela zákona, která má přinést eDokladovku, tedy doklady v mobilu, je nyní v připomínkovém řízení. Sněmovna před dvěma týdny zase schválila novelu zákoníku práce, podle které by od příštího roku mělo stačit uzavírat smlouvu mailem.
„Mandátní rejstřík, abyste při přepisu auta nepotřeboval plnou moc a nemusel chodit na poštu, ale zařídil to přes Portál občana, potřebuje změnu legislativy. Mobilní aplikace na všechno však změnu nepotřebuje,“ vysvětluje Bláha. O úpravě zákona v souvislosti s mandátními rejstříky by podle něj sněmovna měla jednat na podzim.
Estonsko je podle žebříčku DESI 2022 vydávaného Evropskou komisí lídrem EU v oblasti digitálních veřejných služeb. Téměř 90 procent uživatelů internetu má přístup ke službám elektronické veřejné správy, což je výrazně nad průměrem EU. Podle žebříčku společnosti Surfshark je pak 8. na světě v oblasti e-governmentu. Česko je v prvním zmiňovaném žebříčku oproti tomu až na 18. místě, ve druhé je na 39. pozici.