Estonská premiérka čelí výzvám k rezignaci. Její manžel podniká v Rusku

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

Podle estonských médií má manžel Kallasové Arvo Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě Stark Logistics, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, respektive přepravovala zboží pro estonského klienta, který má v Rusku továrnu.

Podle deníku Eesti Päevaleht na tom společnost od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu vydělala 1,5 milionů eur (36 milionů korun).

Kallasovou, která vyzývala evropské firmy, aby ukončily podnikání v Rusku, k objasnění situace vyzval prezident Alar Karis i sociální demokraté, kteří jsou součástí vládní koalice.

Představitelé opozice premiérku vyzvali k rezignaci a chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře.

„Vím o tom teprve od pondělí“

Na čtvrteční vládní tiskové konferenci Kallasová prohlásila, že ve věci obchodních aktivit svého manžela v Rusku nemá co skrývat a že se o nich dozvěděla teprve v pondělí. Podle médií je však její vysvětlení neuspokojivé. Bulvární list Õhtuleht uvedl, že se Kallasová „kroutí jako ryba chycená v síti“. Kriticky se ke Kallasové reakci na narůstající skandál vyjádřili i někteří její straničtí kolegové.

Podle Kallasové neměl její manžel v Rusku žádnou firmu ani klienty, pouze pomáhal estonskému partnerovi ukončit aktivity v sousední zemi, a to v souladu se zákonem a sankcemi uvalenými na Rusko. Hallik v pátek podle deníku Postimees uvedl, že svůj vlastnický podíl ve firmě Stak Logistics prodá a zcela z ní odejde.

Kallasová je na mezinárodním poli považována za jednoho z největších zastánců Ukrajiny v její obraně proti Rusku. Od začátku války se prezentovala jako rozhodná stoupenkyně sankcí Evropské unie proti Moskvě a dodávek zbraní na Ukrajinu. Média ji rovněž řadila mezi kandidáty na příštího šéfa NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 18 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...