Estonská premiérka čelí výzvám k rezignaci. Její manžel podniká v Rusku

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

Podle estonských médií má manžel Kallasové Arvo Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě Stark Logistics, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, respektive přepravovala zboží pro estonského klienta, který má v Rusku továrnu.

Podle deníku Eesti Päevaleht na tom společnost od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu vydělala 1,5 milionů eur (36 milionů korun).

Kallasovou, která vyzývala evropské firmy, aby ukončily podnikání v Rusku, k objasnění situace vyzval prezident Alar Karis i sociální demokraté, kteří jsou součástí vládní koalice.

Představitelé opozice premiérku vyzvali k rezignaci a chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře.

„Vím o tom teprve od pondělí“

Na čtvrteční vládní tiskové konferenci Kallasová prohlásila, že ve věci obchodních aktivit svého manžela v Rusku nemá co skrývat a že se o nich dozvěděla teprve v pondělí. Podle médií je však její vysvětlení neuspokojivé. Bulvární list Õhtuleht uvedl, že se Kallasová „kroutí jako ryba chycená v síti“. Kriticky se ke Kallasové reakci na narůstající skandál vyjádřili i někteří její straničtí kolegové.

Podle Kallasové neměl její manžel v Rusku žádnou firmu ani klienty, pouze pomáhal estonskému partnerovi ukončit aktivity v sousední zemi, a to v souladu se zákonem a sankcemi uvalenými na Rusko. Hallik v pátek podle deníku Postimees uvedl, že svůj vlastnický podíl ve firmě Stak Logistics prodá a zcela z ní odejde.

Kallasová je na mezinárodním poli považována za jednoho z největších zastánců Ukrajiny v její obraně proti Rusku. Od začátku války se prezentovala jako rozhodná stoupenkyně sankcí Evropské unie proti Moskvě a dodávek zbraní na Ukrajinu. Média ji rovněž řadila mezi kandidáty na příštího šéfa NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...