Estonsko strana 3 z 5

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

I v Estonsku se pěstuje vinná réva, jen za výrazně jiných podmínek než třeba na slunném jihu Evropy. Vinice jsou ukryté ve sklenících a množství odrůd není kvůli chladnému podnebí velké. Hodně se taky experimentuje s ovocnými víny. Přestože Estonsko k pěstování nabízí jen velmi těžké podmínky, je po celé zemi přes dvacet vinařů.

Tartu je stotisícové město na jihu Estonska. Všude okolo se rozprostírají lesy a bažiny, padesát kilometrů na východ už se line ruská hranice. Tady, na konci demokratického světa, žijí také tři české řádové sestry, Františkánky Marie Immaculaty – Milada, Františka a Benedikta. Jejich kongregace sem původně přišla v roce 1936, za totality v nemocnici tajně křtily děti, dnes pracují ve škole a školce.

Severoatlantická aliance pořádá v Estonsku největší světové cvičení obrany v kyberprostoru. Zapojí se do něj celkem tři tisíce účastníků z 38 členských a partnerských zemí. Výraznou roli mají specialisté z Polska, na které společně s Pobaltím cílí nejvíce ruských hackerských útoků.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podobně si budou moci léky vyzvednout v Česku i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Estonské parlamentní volby se 31,2 procenta hlasů jasně vyhrála Reformní strana současné premiérky Kaji Kallasové. Druhá podle předběžných výsledků skončila pravicově-populistická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) se 16,1 procenta. V novém parlamentu zasedne celkem šest politických uskupení, Kallasová by měla pokračovat v čele vlády.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně Česka. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání, takzvané whistleblowery, před případnou odvetou, oznámila ve středu Komise.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

V demokracii celkově žije méně než polovina světové populace, konkrétně 45,3 procenta. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), která zkoumala vývoj demokracie ve 167 zemích světa. Nejvíce si loni v tomto směru ze všech sledovaných států pohoršilo Rusko, které loni v únoru znovu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Česko si mírně polepšilo a je na pětadvacáté pozici, společně s Řeckem. Slovensko obsadilo 43. příčku.

Některé státy hrozí, že budou bojkotovat letní olympijské hry v Paříži v příštím roce. Reagovaly tak na oznámení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že by na Hrách mohli startovat sportovci z Ruska a Běloruska. O bojkotu mluví Ukrajina či Lotyšsko, další státy plán MOV kritizují. Naopak Spojené státy ho neodmítly. Český olympijský výbor bojkot vyloučil. Česká diplomacie označila úvahy o účasti Rusů a Bělorusů na Hrách za překvapivé, stejně se vyjádřil předseda Národní sportovní agentury (NSA).

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Nic nenasvědčuje tomu, že potopení trajektu Estonia v roce 1994 způsobila kolize, nebo exploze. Obě verze vyloučilo obnovené vyšetřování. Estonští a švédští experti se nyní chystají vyzdvihnout ze dna příď a prozkoumat přední vrata. Při nejhorší tragédii v evropských mořích v období míru zahynulo 852 lidí.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

Nerozhodnost Západu ohledně dodávky tanků Kyjevu stojí Ukrajince životy, uvedl na Twitteru poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Představitele západních zemí, kteří se v pátek sešli na americké letecké základně Ramstein v Německu, pak vyzval, aby si dodávky těžké techniky rozmysleli rychleji. K dodání tanků Ukrajině vyzvali Berlín také ministři zahraničí Polska a pobaltských zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ne všechna domluvená pomoc Ukrajině byla oznámená veřejně.