„Už neukazuji vojáky na bojišti“. YouTube přitvrdil pravidla pro válečné blogery

Nahrávám video
Horizont: Váleční blogeři a YouTube
Zdroj: ČT24

Rozmazávat záběry s krví, nepouštět videa hořících tanků a vyhýbat se slovům jako znásilnění, vražda nebo fašista. Takové podmínky musí splnit váleční blogeři, kteří na YouTube mluví o ruské válce na Ukrajině. Pokud to neudělají, může jim síť zakázat klíčové příjmy z reklamy. Podle blogerů je informování o válce náročnější než na začátku plnohodnotné ruské invaze. YouTube se hájí tím, že záběry znepokojivých událostí ze světa mohou poškodit značku inzerentů.

Váleční blogeři mají na YouTube statisíce odběratelů. Shodují se ale, že nejsledovanější sociální síť na světě povoluje méně záběrů než dřív. „Vzpomínám si, že jsem v prvním roce války udělal video nazvané Pět granátů zabíjí nebo Pět tanků vybuchuje. Ukazoval jsem všechno. A YouTube na to nebyl připravený,” uvedl válečný bloger z Estonska Artur Rehi.

Nový přístup k obsahu

První zlom přišel už ve druhé půlce roku 2022. Autoři najednou zjišťovali, že YouTube zakázal reklamu na desítkách jejich videí. Metodou pokus-omyl se naučili, co zveřejňovat nesmějí. „Neukazuji už vojáky na bojišti, protože YouTube se to nelíbí. Jen vozidla a to je vše,“ říká válečný bloger z Ukrajiny Denys Davydov.

„Našel jsem způsob, jak mluvit o této válce takovým rodinným způsobem. Používám slova jako zbavený života spíš než zabitý. Říkám, že někdo někoho sejmul, a ne zabil. Nezmiňuji slova znásilnění a vražda,” doplňuje Rehi.

Podle válečných blogerů je cílem popsat realitu války tak, aby automatický systém nezaznamenal citlivý obsah. „Rozmazávám to špatné, výbuchy, krev a všechno. Když chci mluvit o Hitlerovi, řeknu člověk s knírkem,” uvádí Rehi.

Pokud systém přesto zachytí něco nevhodného, dopady jsou vidět okamžitě. YouTube stáhne reklamu a video zobrazí menšímu počtu lidí. Drsné záběry války tak na síti snadno zapadnou. „Ano, zhlédnutí se sníží. Obvykle nejméně o padesát procent. O třicet až padesát procent,” potvrzuje Davydov.

„Já ale ve své práci musím mluvit o násilí. Je těžké mluvit o válce a nezmínit násilí,” brání se Rehi. Na dotazy České televize YouTube zareagoval, že musí hájit zájmy zadavatelů reklamy.

Specifika platforem

„Zpravodajství o válce samo o sobě nepodléhá žádným monetizačním omezením, pokud obsah dodržuje naše Pokyny pro komunitu. YouTube odstraňuje obsah, který podněcuje násilí nebo popírá či bagatelizuje tragické události,” uvedla ředitelka komunikace Google Alžběta Houzarová.

Sociální síť také zdůrazňuje, že ruští tvůrci zcela přišli o možnost těžit z reklamy na YouTube. Autoři, kteří v současné válce podporují Ukrajinu, to oceňují. Stejně tak se domnívají, že na YouTube smějí hovořit svobodněji než na některých jiných platformách.

„TikTok rozhodně blokuje politická videa. Třeba pokud mluvíte o Trumpovi nebo o Putinovi. V případě YouTube takové důkazy nemám,” říká Davydov.

Vliv sociálních sítí na válečná témata

Podle některých válečných blogerů nicméně zájem o rusko-ukrajinskou válku upadá. Osekaná videa jsou pak pro diváky ještě méně lákavá, přestože pro tvůrce jsou náročnější. „Je velmi složité mluvit o válce. Pro mě ne, protože se tomu věnuji už celou věčnost a vím, co dělám. Ale když do toho někdo jen tak naskočí, dostane zákaz,” popisuje Rehi. Navzdory svému úspěchu se tak domnívají, že pro nové válečné blogery je mnohem těžší se prosadit a přiblížit divákům na sítích téma války.

„Naše pozornost vůči tématům klesá výrazně rychleji, než si myslíme,“ uvádí konzultantka a lektorka sociálních médií Eliška Vyhnánková. Podle ní se lidé stávají odolnější vůči různým zprávám a musí tak přicházet výraznější události, aby se k daným tématům vraceli. Zprávy se pro čtenáře či diváky podle ní stávají určitou rutinou.

Ruská válka na Ukrajině byla prvním větším konfliktem, který zažil sociální sítě typu TikTok, „a určitě se dá považovat za jistý milník“, dodala Vyhnánková. „Už jenom pokrytím novináři, civilisty, případně i politickými zástupci. Už jenom Volodymyr Zelenskyj, jak vlastně komunikuje konflikt na svých sociálních sítích od prvního dne, tak to je naprosto bezprecedentní,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 4 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 5 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 7 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 9 hhodinami
Načítání...