Estonsko strana 4 z 5

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Podražil i plyn. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň v pondělí zveřejnil, že podle rychlého odhadu stoupl hrubý domácí produkt (HDP) Unie ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Rusko si od únorového začátku invaze na Ukrajinu už několikrát vysloužilo od světových lídrů obvinění z terorismu. V úterý jej oficiálně prohlásil za teroristický stát estonský parlament a stal se tak po Litvě a Lotyšsku třetím národním zákonodárným sborem, který tak učinil. Toto označení má podporu i obou komor amerického Kongresu, USA však Rusko za státního sponzora terorismu zatím neoznačily. Podle odborníků oslovených magazínem Forbes by byl dopad tohoto kroku značný a mohl by ruskou ekonomiku zatížit na desítky let.

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další maximum. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.

Populární ruská zpěvačka Alla Pugačovová veřejně kritizovala válku, kterou vede Rusko na Ukrajině a která podle ní zabíjí vojáky pro iluzorní cíle, zatěžuje obyčejné lidi a mění Rusko v globálního vyvrhele. Pugačovová to uvedla na Instagramu, který je v Rusku zakázaný. Vyjádření zpěvačky, která je v Rusku ikonou, kritizoval místopředseda státní Dumy Pjotr Tolstoj a televizní propagandista Vladimir Solovjov. Kreml, jenž se dříve tento měsíc vyjádřil o Pugačovové pozitivně, zatím příspěvek nekomentoval.

Na letišti Mošnov začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Zahájil je společný seskok českých a polských parašutistů. Jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě, jen v sobotu ji navštívilo 85 tisíc lidí. I na neděli je přichystaných okolo deseti hodin programu. Kvůli letošímu vysokému zájmu veřejnosti se v okolí letiště ze všech stran tvořily několikakilometrové kolony aut.

V Bruselu mimořádně zasedli ministři energetiky zemí Evropské unie. Jak dopředu avizoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, státy EU se na zastropování ceny ruského plynu neshodly. Podle Síkely by to na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Sedmadvacítka navrhuje mimo jiného využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie. V pořadu Události, komentáře Síkela řekl, že Komise připraví novou legislativu během víkendu.

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Rusko spustilo ohlášenou třídenní odstávku dodávek plynu Nord Streamem 1 do Evropy. Starý kontinent si však klade otázku, zda se provoz plynovodu v sobotu opět vůbec rozběhne, a pokud ano, v jaké výši. Evropští lídři jsou skeptičtí a nejčastěji mluví o tom, že Moskva využívá plyn coby zbraně k prosazení svých cílů. Jednotlivé země EU se už také podle své energetické situace – která se  výrazně liší stát od státu – připravují na různě „studené scénáře“, které mohou podle odborníků nastat.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Česko by nemělo dávat víza ruským turistům a ani ruským sportovcům, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pořadu Události, komentáře. Je podle něj třeba Rusům zamezit, aby si v Evropě užívali toho, co doma sami nemají. Tento tlak má podle Vystrčila Rusům umožnit si uvědomit, že musí počítat s reakcí na agresi své země.

Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.