Moskva odstranila bóje na hranici s Estonskem. Nepřijatelné, reagoval šéf diplomacie EU

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

„Tento hraniční incident je součástí širšího vzorce provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch u jeho námořních a pozemních hranic v oblasti Baltského moře,“ uvedl Borrell. Estonská pohraniční stráž 13. května instalovala prvních padesát bójí. Polovinu z nich ale Rusové o deset dní později odstranili, dodal šéf estonské pohraniční stráže Eerik Purgel.

Podle agentury AP Estonsko a Rusko desítky let – většinou ve vzájemné shodě – na léto instalovaly bóje na řeku Narvu, která od sebe odděluje estonské město Narva a ruský Ivangorod. „Každý rok je vyznačení lodních tras znovu kontrolováno, protože říční dno se postupem času mění,“ přiblížil Purgel.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ale napětí na estonsko-ruské hranici vzrostlo a v roce 2023 Moskva prohlásila, že s polohou estonských bójí na řece nesouhlasí. Následně zpochybnila plánovanou instalaci přibližně poloviny z 250 dalších, informoval server BBC.

Purgel řekl, že Estonsko se v roce 2024 rozhodlo instalovat plovoucí značení na vodu na letní sezonu v souladu s dohodou z roku 2022. „Toto značení je nutné k předcházení chybám v navigaci. Aby naši rybáři či další lidé nezabloudili omylem do ruských vod,“ podotkl Purgel.

Estonská reakce

Estonská premiérka Kaja Kallasová se nechala slyšet, že se snaží situaci s Ruskem vyjasnit. Podle ní odstranění bójí zapadá do širšího rámce ruských akcí, Moskva podle ní používá incidenty na hranicích k „vyvolání strachu a úzkosti“.

Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d'affaires a zdůraznilo, že odstranění bójí považuje za „provokativní incident“. Zároveň vyzvalo k jejich okamžitému vrácení na původní místo a dodalo, že bude po Rusku žádat vysvětlení.

Spor kolem bójí na řece Narvě přichází poté, co ruské ministerstvo obrany tento týden zveřejnilo návrh na revizi námořní hranice v Baltském moři. To vyvolalo znepokojení mezi členskými zeměmi NATO, včetně Estonska. Ministerstvo návrh po krátké době z webu smazalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. Do země v sobotu odletí čeští záchranáři.
02:27Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ukrajina zřejmě zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zaútočila na ruský Volgograd, kde podle zpráv na sociálních sítích zasáhla střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, jenž vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily místní úřady, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí.
před 56 mminutami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 4 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...