Moskva odstranila bóje na hranici s Estonskem. Nepřijatelné, reagoval šéf diplomacie EU

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

„Tento hraniční incident je součástí širšího vzorce provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch u jeho námořních a pozemních hranic v oblasti Baltského moře,“ uvedl Borrell. Estonská pohraniční stráž 13. května instalovala prvních padesát bójí. Polovinu z nich ale Rusové o deset dní později odstranili, dodal šéf estonské pohraniční stráže Eerik Purgel.

Podle agentury AP Estonsko a Rusko desítky let – většinou ve vzájemné shodě – na léto instalovaly bóje na řeku Narvu, která od sebe odděluje estonské město Narva a ruský Ivangorod. „Každý rok je vyznačení lodních tras znovu kontrolováno, protože říční dno se postupem času mění,“ přiblížil Purgel.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ale napětí na estonsko-ruské hranici vzrostlo a v roce 2023 Moskva prohlásila, že s polohou estonských bójí na řece nesouhlasí. Následně zpochybnila plánovanou instalaci přibližně poloviny z 250 dalších, informoval server BBC.

Purgel řekl, že Estonsko se v roce 2024 rozhodlo instalovat plovoucí značení na vodu na letní sezonu v souladu s dohodou z roku 2022. „Toto značení je nutné k předcházení chybám v navigaci. Aby naši rybáři či další lidé nezabloudili omylem do ruských vod,“ podotkl Purgel.

Estonská reakce

Estonská premiérka Kaja Kallasová se nechala slyšet, že se snaží situaci s Ruskem vyjasnit. Podle ní odstranění bójí zapadá do širšího rámce ruských akcí, Moskva podle ní používá incidenty na hranicích k „vyvolání strachu a úzkosti“.

Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d'affaires a zdůraznilo, že odstranění bójí považuje za „provokativní incident“. Zároveň vyzvalo k jejich okamžitému vrácení na původní místo a dodalo, že bude po Rusku žádat vysvětlení.

Spor kolem bójí na řece Narvě přichází poté, co ruské ministerstvo obrany tento týden zveřejnilo návrh na revizi námořní hranice v Baltském moři. To vyvolalo znepokojení mezi členskými zeměmi NATO, včetně Estonska. Ministerstvo návrh po krátké době z webu smazalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 4 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 6 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 9 hhodinami
Načítání...