Rusko experimentuje s „želvími tanky“. Ukrajinské jednotky našly jejich slabinu

Schopnosti ukrajinských bezpilotních letounů zničit téměř jakoukoliv ruskou bojovou techniku donutily okupační síly přizpůsobovat se. Jejich nejnovější inovací se stalo dodatečné pancéřování tanků. Podle webu Kyiv Post jde o další příklad zintenzivnění závodů ve zbrojení mezi konvenčními armádními silami Kremlu a ukrajinskými drony financovanými nebo přímo dodanými občanskými iniciativami. Obranné doplňky ale ztěžují posádce ruských tanků rozhled i zasažení cílů. A ukrajinští vojáci už přišli na to, jak „želví tanky“ zničit.

Koncem roku 2021 začalo Rusko svařovat kovové klece na věže svých tanků ve snaze ochránit je před útoky. Ukázaly se ale jako neúčinné a někteří západní analytici je v žertu nazývali „emocionálně podpůrným pancířem“, píše portál Economist. Letos v dubnu tankisté ruské armády bojující ve východním sektoru Krasnohorivky ve snaze prorazit ukrajinské roje dronů nasadili tank T-72 vylepšený dodatečným kovovým pancéřováním, uvádí Kyiv Post. Rusko tak některé své tanky pomocí kovových plátů zcela uzavřelo. Právě toto nové pancéřování vysloužilo vozidlům přezdívku „želví tanky“.

Bizarní obrněný tank nebyl ojedinělý – ve skutečnosti odstartoval nový trend ruské armády, píše Forbes. O několik týdnů později se želví tanky staly běžným jevem na celé východní frontě. Většina želvích tanků zpočátku patřila 5. motostřelecké brigádě, bývalé ukrajinské separatistické jednotce, která se loni připojila k ruské armádě. Následně se ale želví tanky začaly objevovat i v dílnách lépe vybavených ruských jednotek – včetně 90. tankové divize, uvádí dále web.

Jediný přeživší

A ačkoli se dodatečná úprava plechem může na první pohled zdát jako primitivní, ukázala se jako účinná. Želví tank provedl v bojích ve východním sektoru Krasnohorivky kolonu obrněných vozidel nástrahami dělostřelecké palby, kazetové munice i dronů, aby dosáhl ukrajinských bojových pozic během bojů v prvním dubnovém týdnu, popisuje Kyiv Post.

A zatímco nejméně šest z dalších osmi vozidel, která se útoku zúčastnila, zůstalo na bojišti, „želva“ se dostala až do vesnice a zpátky za ruské linie se vrátila zjevně bez úhony. Ukrajinské bezpilotní letouny na tento upravený tank podle všeho neútočily, píše Kyiv Post. Snímky z blízka podle portálu totiž ukazují, že střecha tanku byla opatřena 360stupňovou elektronickou rušičkou poháněnou speciálním generátorem, kterou v minulosti používaly ruské síly k narušení operace ukrajinských útočných dronů.

Zkušenosti ze světových válek

Pancéřování, které znamená přidání plechu v malé vzdálenosti od primární ochranné vrstvy, pochází z první světové války, kdy se používalo na lodích, připomíná Economist. V momentě, kdy střela narazí na první vrstvu plechu, je otupena a vychýlena z dráhy, takže je méně účinná, když dosáhne hlavního pancíře. Takzvaný distanční pancíř se pak používal i za druhé světové války – tentokrát na tancích, aby je chránil před hlavicemi nesoucími tehdy nové zbraně, jako je bazuka a raketový granát, dodává list.

Ruské ozbrojené síly zřejmě věřily, že plechy poskytnou podobnou ochranu proti ukrajinským dronům. A měly pravdu. Tyto bezpilotní letouny nesoucí nálože totiž nejsou dostatečně silné, aby prorazily silný čelní pancíř tanku. Místo toho se zaměřují na zranitelné tenké části, jako je střecha a boky, vysvětluje Economist. A nástavba připomínající přístřešek, která je obvykle vyrobena z vlnitého plechu, má právě těmto útokům zabránit.

Krunýř tedy blokuje z většiny směrů ukrajinské drony, zatímco rádiové rušičky mohou rušit jejich řídicí signály. Navíc chráněny před v té době nejdůležitější ukrajinskou municí, se mohly želví tanky relativně beztrestně valit k ukrajinským pozicím a pomocí speciálních válců odminovávat území, aby se ostatní vozidla mohla dostat dostatečně blízko a vysadit pěchotu, přibližuje Forbes.

Jako středověké brnění

Použití pancíře s sebou ale přináší i výrazné nevýhody. Kyiv Post upozorňuje, že přínosy „krunýře“, který by tank mohl ochránit před útokem dronů z téměř jakéhokoli úhlu, jsou vykoupeny tím, že věž tanku není možné otočit. To v praxi znamená, že je omezena schopnost vozidla pálit na nepřátele a posádka je navíc slepá vůči hrozbám, které se blíží odjinud než pod nízkým úhlem zepředu.

Pancíř je navíc těžký, což tank zpomaluje. Krunýře se podle webu Economist mohou časem ukázat jako něco podobného jako brnění v pozdním středověku – bylo sice účinné proti nově vynalezeným zbraním, jeho hmotnost ho ale činila tak nepraktickým, že brzy zastaralo. Špatný výhled a pohyblivost želvího tanku zpočátku nicméně nepředstavovaly zásadní problém – tedy dokud se zdálo nepravděpodobné, že by tanky utrpěly těžké poškození.

Rusko versus drony

Ačkoliv se jedná zatím o nejdůkladnější snahu ruských vojáků vypořádat se s ukrajinskými roji dronů, nejde zdaleka o první, připomíná Kyiv Post. Ukrajinští operátoři dronů, s nimiž Kyiv Post hovořil, odhadují, že každý ruský obrněný útok směřující k ukrajinským pozicím, pokud se pokusí projít otevřeným terénem, pro Rusko znamená ztrátu nejméně poloviny bojových vozidel a vojáků. Znehybněná vozidla jsou pak následně vystavena ještě opakovaným útokům FPV dronů, dokud nevzplanou.

FPV drony jsou vybaveny kamerou a snímky přenášejí v reálném čase zpět do jejich ovladače, který je může nasměrovat tak, aby zasáhly tanky v jejich nejzranitelnějších místech. Podle webu Foreign Policy se právě tyto drony ve třetím roce plnohodnotné ruské invaze staly na ukrajinském bojišti téměř všudypřítomnými. Mnoho z nich může nést více než 4,5 kilogramu výbušnin. Piloti dronů na obou stranách už navíc za dobu bojů získali spoustu praxe. „Před válkou jsem natáčel ‚filmová‘ videa pomocí FPV dronů,“ napsal loni v listopadu na síti X ukrajinský dokumentarista Anton Ptuškin. „Nyní je používáme k obraně země.“

Časopis Foreign Policy v první polovině dubna odhadl, že v současné době mají až dvě třetiny všech ruských tanků zničených v bojích na Ukrajině na svědomí právě FPV drony, které jsou financované téměř výhradně z individuálních darů ukrajinských občanů. Ruští výrobci zbraní na to reagovali nasazením protidronových rušicích systémů umístěných na střeše vozidel. Ukrajina odpověděla taktikou kombinující dělostřelectvo, minová pole a bezpilotní letouny, jejichž cílem je znehybnit ruské obrněnce, aby mohly být později zlikvidovány.

Economist upozorňuje, že obrovské množství levných účinných dronů používaných na Ukrajině je problémem pro obě strany – dokáží totiž zničit i ty nejsilněji pancéřované moderní tanky, včetně amerických Abramsů nebo britských Challengerů 2. Amerika i Británie vyvíjejí nové modely, které chtějí proti dronům chránit. Je však pravděpodobnější, že spíš než hrubý pancíř použijí pokročilé systémy aktivní ochrany – které pomocí radaru automaticky detekují přilétající střely a pak je zneškodní několik metrů od vozidla pomocí vysokorychlostního stíhače.

Nové prostředky, nová dynamika

Dokud měli Ukrajinci k obraně svých pozic k dispozici převážně FPV drony, byly želví tanky pro ruské síly vážným přínosem – a pro Ukrajinu vážnou hrozbou. V první polovině května už ale ukrajinské jednotky několik želvích tanků dokázaly zničit, což dokazuje, že žádná válečná inovace netrvá věčně, podotýká Forbes.

FPV za 500 dolarů, vyráběné v malých ukrajinských dílnách, totiž byly vždy jen provizorním řešením – způsobem, jak kompenzovat nedostatek dělostřelectva a raket, který byl většinou důsledkem několikaměsíční blokády pomoci Ukrajině v americkém Kongresu. Když ale tato blokáda padla, Pentagon Ukrajině urychleně dodal novou munici v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Tyto granáty a rakety spolu s velkou zásilkou munice pocházející z české iniciativy nyní mění na frontové linii dynamiku.

Když nyní ruské síly zaútočí, mohou ukrajinské brigády kromě dronů vysílat dělostřelecké granáty a rakety. Tenká kovová střecha může sice odklonit lehký dron s nákladem výbušnin, ale proti 45kilogramovému dělostřeleckému granátu, jehož výbušná nálož může přesáhnout jedenáct kilogramů, to příliš nepomůže – naopak. Střela, která prorazí plášť tanku, může vyvolat požár, který promění vozidlo s kovovým pláštěm v pec, popisuje Forbes. Krunýř, který ruským jednotkám jinak v boji pomáhá, pro ně tak může znamenat konec.

Jak budou Ukrajinci v příštích týdnech a měsících přezbrojovat, může být pro ně vyřazování útočících želvích tanků stále snazší, komentuje Forbes s tím, že to by mohlo Rusy přinutit, aby se této surové konstrukce vozidla vzdali, nebo ji alespoň upravili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...