Rusko experimentuje s „želvími tanky“. Ukrajinské jednotky našly jejich slabinu

Schopnosti ukrajinských bezpilotních letounů zničit téměř jakoukoliv ruskou bojovou techniku donutily okupační síly přizpůsobovat se. Jejich nejnovější inovací se stalo dodatečné pancéřování tanků. Podle webu Kyiv Post jde o další příklad zintenzivnění závodů ve zbrojení mezi konvenčními armádními silami Kremlu a ukrajinskými drony financovanými nebo přímo dodanými občanskými iniciativami. Obranné doplňky ale ztěžují posádce ruských tanků rozhled i zasažení cílů. A ukrajinští vojáci už přišli na to, jak „želví tanky“ zničit.

Koncem roku 2021 začalo Rusko svařovat kovové klece na věže svých tanků ve snaze ochránit je před útoky. Ukázaly se ale jako neúčinné a někteří západní analytici je v žertu nazývali „emocionálně podpůrným pancířem“, píše portál Economist. Letos v dubnu tankisté ruské armády bojující ve východním sektoru Krasnohorivky ve snaze prorazit ukrajinské roje dronů nasadili tank T-72 vylepšený dodatečným kovovým pancéřováním, uvádí Kyiv Post. Rusko tak některé své tanky pomocí kovových plátů zcela uzavřelo. Právě toto nové pancéřování vysloužilo vozidlům přezdívku „želví tanky“.

Bizarní obrněný tank nebyl ojedinělý – ve skutečnosti odstartoval nový trend ruské armády, píše Forbes. O několik týdnů později se želví tanky staly běžným jevem na celé východní frontě. Většina želvích tanků zpočátku patřila 5. motostřelecké brigádě, bývalé ukrajinské separatistické jednotce, která se loni připojila k ruské armádě. Následně se ale želví tanky začaly objevovat i v dílnách lépe vybavených ruských jednotek – včetně 90. tankové divize, uvádí dále web.

Jediný přeživší

A ačkoli se dodatečná úprava plechem může na první pohled zdát jako primitivní, ukázala se jako účinná. Želví tank provedl v bojích ve východním sektoru Krasnohorivky kolonu obrněných vozidel nástrahami dělostřelecké palby, kazetové munice i dronů, aby dosáhl ukrajinských bojových pozic během bojů v prvním dubnovém týdnu, popisuje Kyiv Post.

A zatímco nejméně šest z dalších osmi vozidel, která se útoku zúčastnila, zůstalo na bojišti, „želva“ se dostala až do vesnice a zpátky za ruské linie se vrátila zjevně bez úhony. Ukrajinské bezpilotní letouny na tento upravený tank podle všeho neútočily, píše Kyiv Post. Snímky z blízka podle portálu totiž ukazují, že střecha tanku byla opatřena 360stupňovou elektronickou rušičkou poháněnou speciálním generátorem, kterou v minulosti používaly ruské síly k narušení operace ukrajinských útočných dronů.

Zkušenosti ze světových válek

Pancéřování, které znamená přidání plechu v malé vzdálenosti od primární ochranné vrstvy, pochází z první světové války, kdy se používalo na lodích, připomíná Economist. V momentě, kdy střela narazí na první vrstvu plechu, je otupena a vychýlena z dráhy, takže je méně účinná, když dosáhne hlavního pancíře. Takzvaný distanční pancíř se pak používal i za druhé světové války – tentokrát na tancích, aby je chránil před hlavicemi nesoucími tehdy nové zbraně, jako je bazuka a raketový granát, dodává list.

Ruské ozbrojené síly zřejmě věřily, že plechy poskytnou podobnou ochranu proti ukrajinským dronům. A měly pravdu. Tyto bezpilotní letouny nesoucí nálože totiž nejsou dostatečně silné, aby prorazily silný čelní pancíř tanku. Místo toho se zaměřují na zranitelné tenké části, jako je střecha a boky, vysvětluje Economist. A nástavba připomínající přístřešek, která je obvykle vyrobena z vlnitého plechu, má právě těmto útokům zabránit.

Krunýř tedy blokuje z většiny směrů ukrajinské drony, zatímco rádiové rušičky mohou rušit jejich řídicí signály. Navíc chráněny před v té době nejdůležitější ukrajinskou municí, se mohly želví tanky relativně beztrestně valit k ukrajinským pozicím a pomocí speciálních válců odminovávat území, aby se ostatní vozidla mohla dostat dostatečně blízko a vysadit pěchotu, přibližuje Forbes.

Jako středověké brnění

Použití pancíře s sebou ale přináší i výrazné nevýhody. Kyiv Post upozorňuje, že přínosy „krunýře“, který by tank mohl ochránit před útokem dronů z téměř jakéhokoli úhlu, jsou vykoupeny tím, že věž tanku není možné otočit. To v praxi znamená, že je omezena schopnost vozidla pálit na nepřátele a posádka je navíc slepá vůči hrozbám, které se blíží odjinud než pod nízkým úhlem zepředu.

Pancíř je navíc těžký, což tank zpomaluje. Krunýře se podle webu Economist mohou časem ukázat jako něco podobného jako brnění v pozdním středověku – bylo sice účinné proti nově vynalezeným zbraním, jeho hmotnost ho ale činila tak nepraktickým, že brzy zastaralo. Špatný výhled a pohyblivost želvího tanku zpočátku nicméně nepředstavovaly zásadní problém – tedy dokud se zdálo nepravděpodobné, že by tanky utrpěly těžké poškození.

Rusko versus drony

Ačkoliv se jedná zatím o nejdůkladnější snahu ruských vojáků vypořádat se s ukrajinskými roji dronů, nejde zdaleka o první, připomíná Kyiv Post. Ukrajinští operátoři dronů, s nimiž Kyiv Post hovořil, odhadují, že každý ruský obrněný útok směřující k ukrajinským pozicím, pokud se pokusí projít otevřeným terénem, pro Rusko znamená ztrátu nejméně poloviny bojových vozidel a vojáků. Znehybněná vozidla jsou pak následně vystavena ještě opakovaným útokům FPV dronů, dokud nevzplanou.

FPV drony jsou vybaveny kamerou a snímky přenášejí v reálném čase zpět do jejich ovladače, který je může nasměrovat tak, aby zasáhly tanky v jejich nejzranitelnějších místech. Podle webu Foreign Policy se právě tyto drony ve třetím roce plnohodnotné ruské invaze staly na ukrajinském bojišti téměř všudypřítomnými. Mnoho z nich může nést více než 4,5 kilogramu výbušnin. Piloti dronů na obou stranách už navíc za dobu bojů získali spoustu praxe. „Před válkou jsem natáčel ‚filmová‘ videa pomocí FPV dronů,“ napsal loni v listopadu na síti X ukrajinský dokumentarista Anton Ptuškin. „Nyní je používáme k obraně země.“

Časopis Foreign Policy v první polovině dubna odhadl, že v současné době mají až dvě třetiny všech ruských tanků zničených v bojích na Ukrajině na svědomí právě FPV drony, které jsou financované téměř výhradně z individuálních darů ukrajinských občanů. Ruští výrobci zbraní na to reagovali nasazením protidronových rušicích systémů umístěných na střeše vozidel. Ukrajina odpověděla taktikou kombinující dělostřelectvo, minová pole a bezpilotní letouny, jejichž cílem je znehybnit ruské obrněnce, aby mohly být později zlikvidovány.

Economist upozorňuje, že obrovské množství levných účinných dronů používaných na Ukrajině je problémem pro obě strany – dokáží totiž zničit i ty nejsilněji pancéřované moderní tanky, včetně amerických Abramsů nebo britských Challengerů 2. Amerika i Británie vyvíjejí nové modely, které chtějí proti dronům chránit. Je však pravděpodobnější, že spíš než hrubý pancíř použijí pokročilé systémy aktivní ochrany – které pomocí radaru automaticky detekují přilétající střely a pak je zneškodní několik metrů od vozidla pomocí vysokorychlostního stíhače.

Nové prostředky, nová dynamika

Dokud měli Ukrajinci k obraně svých pozic k dispozici převážně FPV drony, byly želví tanky pro ruské síly vážným přínosem – a pro Ukrajinu vážnou hrozbou. V první polovině května už ale ukrajinské jednotky několik želvích tanků dokázaly zničit, což dokazuje, že žádná válečná inovace netrvá věčně, podotýká Forbes.

FPV za 500 dolarů, vyráběné v malých ukrajinských dílnách, totiž byly vždy jen provizorním řešením – způsobem, jak kompenzovat nedostatek dělostřelectva a raket, který byl většinou důsledkem několikaměsíční blokády pomoci Ukrajině v americkém Kongresu. Když ale tato blokáda padla, Pentagon Ukrajině urychleně dodal novou munici v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Tyto granáty a rakety spolu s velkou zásilkou munice pocházející z české iniciativy nyní mění na frontové linii dynamiku.

Když nyní ruské síly zaútočí, mohou ukrajinské brigády kromě dronů vysílat dělostřelecké granáty a rakety. Tenká kovová střecha může sice odklonit lehký dron s nákladem výbušnin, ale proti 45kilogramovému dělostřeleckému granátu, jehož výbušná nálož může přesáhnout jedenáct kilogramů, to příliš nepomůže – naopak. Střela, která prorazí plášť tanku, může vyvolat požár, který promění vozidlo s kovovým pláštěm v pec, popisuje Forbes. Krunýř, který ruským jednotkám jinak v boji pomáhá, pro ně tak může znamenat konec.

Jak budou Ukrajinci v příštích týdnech a měsících přezbrojovat, může být pro ně vyřazování útočících želvích tanků stále snazší, komentuje Forbes s tím, že to by mohlo Rusy přinutit, aby se této surové konstrukce vozidla vzdali, nebo ji alespoň upravili.