Rusko experimentuje s „želvími tanky“. Ukrajinské jednotky našly jejich slabinu

Schopnosti ukrajinských bezpilotních letounů zničit téměř jakoukoliv ruskou bojovou techniku donutily okupační síly přizpůsobovat se. Jejich nejnovější inovací se stalo dodatečné pancéřování tanků. Podle webu Kyiv Post jde o další příklad zintenzivnění závodů ve zbrojení mezi konvenčními armádními silami Kremlu a ukrajinskými drony financovanými nebo přímo dodanými občanskými iniciativami. Obranné doplňky ale ztěžují posádce ruských tanků rozhled i zasažení cílů. A ukrajinští vojáci už přišli na to, jak „želví tanky“ zničit.

Koncem roku 2021 začalo Rusko svařovat kovové klece na věže svých tanků ve snaze ochránit je před útoky. Ukázaly se ale jako neúčinné a někteří západní analytici je v žertu nazývali „emocionálně podpůrným pancířem“, píše portál Economist. Letos v dubnu tankisté ruské armády bojující ve východním sektoru Krasnohorivky ve snaze prorazit ukrajinské roje dronů nasadili tank T-72 vylepšený dodatečným kovovým pancéřováním, uvádí Kyiv Post. Rusko tak některé své tanky pomocí kovových plátů zcela uzavřelo. Právě toto nové pancéřování vysloužilo vozidlům přezdívku „želví tanky“.

Bizarní obrněný tank nebyl ojedinělý – ve skutečnosti odstartoval nový trend ruské armády, píše Forbes. O několik týdnů později se želví tanky staly běžným jevem na celé východní frontě. Většina želvích tanků zpočátku patřila 5. motostřelecké brigádě, bývalé ukrajinské separatistické jednotce, která se loni připojila k ruské armádě. Následně se ale želví tanky začaly objevovat i v dílnách lépe vybavených ruských jednotek – včetně 90. tankové divize, uvádí dále web.

Jediný přeživší

A ačkoli se dodatečná úprava plechem může na první pohled zdát jako primitivní, ukázala se jako účinná. Želví tank provedl v bojích ve východním sektoru Krasnohorivky kolonu obrněných vozidel nástrahami dělostřelecké palby, kazetové munice i dronů, aby dosáhl ukrajinských bojových pozic během bojů v prvním dubnovém týdnu, popisuje Kyiv Post.

A zatímco nejméně šest z dalších osmi vozidel, která se útoku zúčastnila, zůstalo na bojišti, „želva“ se dostala až do vesnice a zpátky za ruské linie se vrátila zjevně bez úhony. Ukrajinské bezpilotní letouny na tento upravený tank podle všeho neútočily, píše Kyiv Post. Snímky z blízka podle portálu totiž ukazují, že střecha tanku byla opatřena 360stupňovou elektronickou rušičkou poháněnou speciálním generátorem, kterou v minulosti používaly ruské síly k narušení operace ukrajinských útočných dronů.

Zkušenosti ze světových válek

Pancéřování, které znamená přidání plechu v malé vzdálenosti od primární ochranné vrstvy, pochází z první světové války, kdy se používalo na lodích, připomíná Economist. V momentě, kdy střela narazí na první vrstvu plechu, je otupena a vychýlena z dráhy, takže je méně účinná, když dosáhne hlavního pancíře. Takzvaný distanční pancíř se pak používal i za druhé světové války – tentokrát na tancích, aby je chránil před hlavicemi nesoucími tehdy nové zbraně, jako je bazuka a raketový granát, dodává list.

Ruské ozbrojené síly zřejmě věřily, že plechy poskytnou podobnou ochranu proti ukrajinským dronům. A měly pravdu. Tyto bezpilotní letouny nesoucí nálože totiž nejsou dostatečně silné, aby prorazily silný čelní pancíř tanku. Místo toho se zaměřují na zranitelné tenké části, jako je střecha a boky, vysvětluje Economist. A nástavba připomínající přístřešek, která je obvykle vyrobena z vlnitého plechu, má právě těmto útokům zabránit.

Krunýř tedy blokuje z většiny směrů ukrajinské drony, zatímco rádiové rušičky mohou rušit jejich řídicí signály. Navíc chráněny před v té době nejdůležitější ukrajinskou municí, se mohly želví tanky relativně beztrestně valit k ukrajinským pozicím a pomocí speciálních válců odminovávat území, aby se ostatní vozidla mohla dostat dostatečně blízko a vysadit pěchotu, přibližuje Forbes.

Jako středověké brnění

Použití pancíře s sebou ale přináší i výrazné nevýhody. Kyiv Post upozorňuje, že přínosy „krunýře“, který by tank mohl ochránit před útokem dronů z téměř jakéhokoli úhlu, jsou vykoupeny tím, že věž tanku není možné otočit. To v praxi znamená, že je omezena schopnost vozidla pálit na nepřátele a posádka je navíc slepá vůči hrozbám, které se blíží odjinud než pod nízkým úhlem zepředu.

Pancíř je navíc těžký, což tank zpomaluje. Krunýře se podle webu Economist mohou časem ukázat jako něco podobného jako brnění v pozdním středověku – bylo sice účinné proti nově vynalezeným zbraním, jeho hmotnost ho ale činila tak nepraktickým, že brzy zastaralo. Špatný výhled a pohyblivost želvího tanku zpočátku nicméně nepředstavovaly zásadní problém – tedy dokud se zdálo nepravděpodobné, že by tanky utrpěly těžké poškození.

Rusko versus drony

Ačkoliv se jedná zatím o nejdůkladnější snahu ruských vojáků vypořádat se s ukrajinskými roji dronů, nejde zdaleka o první, připomíná Kyiv Post. Ukrajinští operátoři dronů, s nimiž Kyiv Post hovořil, odhadují, že každý ruský obrněný útok směřující k ukrajinským pozicím, pokud se pokusí projít otevřeným terénem, pro Rusko znamená ztrátu nejméně poloviny bojových vozidel a vojáků. Znehybněná vozidla jsou pak následně vystavena ještě opakovaným útokům FPV dronů, dokud nevzplanou.

FPV drony jsou vybaveny kamerou a snímky přenášejí v reálném čase zpět do jejich ovladače, který je může nasměrovat tak, aby zasáhly tanky v jejich nejzranitelnějších místech. Podle webu Foreign Policy se právě tyto drony ve třetím roce plnohodnotné ruské invaze staly na ukrajinském bojišti téměř všudypřítomnými. Mnoho z nich může nést více než 4,5 kilogramu výbušnin. Piloti dronů na obou stranách už navíc za dobu bojů získali spoustu praxe. „Před válkou jsem natáčel ‚filmová‘ videa pomocí FPV dronů,“ napsal loni v listopadu na síti X ukrajinský dokumentarista Anton Ptuškin. „Nyní je používáme k obraně země.“

Časopis Foreign Policy v první polovině dubna odhadl, že v současné době mají až dvě třetiny všech ruských tanků zničených v bojích na Ukrajině na svědomí právě FPV drony, které jsou financované téměř výhradně z individuálních darů ukrajinských občanů. Ruští výrobci zbraní na to reagovali nasazením protidronových rušicích systémů umístěných na střeše vozidel. Ukrajina odpověděla taktikou kombinující dělostřelectvo, minová pole a bezpilotní letouny, jejichž cílem je znehybnit ruské obrněnce, aby mohly být později zlikvidovány.

Economist upozorňuje, že obrovské množství levných účinných dronů používaných na Ukrajině je problémem pro obě strany – dokáží totiž zničit i ty nejsilněji pancéřované moderní tanky, včetně amerických Abramsů nebo britských Challengerů 2. Amerika i Británie vyvíjejí nové modely, které chtějí proti dronům chránit. Je však pravděpodobnější, že spíš než hrubý pancíř použijí pokročilé systémy aktivní ochrany – které pomocí radaru automaticky detekují přilétající střely a pak je zneškodní několik metrů od vozidla pomocí vysokorychlostního stíhače.

Nové prostředky, nová dynamika

Dokud měli Ukrajinci k obraně svých pozic k dispozici převážně FPV drony, byly želví tanky pro ruské síly vážným přínosem – a pro Ukrajinu vážnou hrozbou. V první polovině května už ale ukrajinské jednotky několik želvích tanků dokázaly zničit, což dokazuje, že žádná válečná inovace netrvá věčně, podotýká Forbes.

FPV za 500 dolarů, vyráběné v malých ukrajinských dílnách, totiž byly vždy jen provizorním řešením – způsobem, jak kompenzovat nedostatek dělostřelectva a raket, který byl většinou důsledkem několikaměsíční blokády pomoci Ukrajině v americkém Kongresu. Když ale tato blokáda padla, Pentagon Ukrajině urychleně dodal novou munici v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Tyto granáty a rakety spolu s velkou zásilkou munice pocházející z české iniciativy nyní mění na frontové linii dynamiku.

Když nyní ruské síly zaútočí, mohou ukrajinské brigády kromě dronů vysílat dělostřelecké granáty a rakety. Tenká kovová střecha může sice odklonit lehký dron s nákladem výbušnin, ale proti 45kilogramovému dělostřeleckému granátu, jehož výbušná nálož může přesáhnout jedenáct kilogramů, to příliš nepomůže – naopak. Střela, která prorazí plášť tanku, může vyvolat požár, který promění vozidlo s kovovým pláštěm v pec, popisuje Forbes. Krunýř, který ruským jednotkám jinak v boji pomáhá, pro ně tak může znamenat konec.

Jak budou Ukrajinci v příštích týdnech a měsících přezbrojovat, může být pro ně vyřazování útočících želvích tanků stále snazší, komentuje Forbes s tím, že to by mohlo Rusy přinutit, aby se této surové konstrukce vozidla vzdali, nebo ji alespoň upravili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 39 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...