Rusko experimentuje s „želvími tanky“. Ukrajinské jednotky našly jejich slabinu

Schopnosti ukrajinských bezpilotních letounů zničit téměř jakoukoliv ruskou bojovou techniku donutily okupační síly přizpůsobovat se. Jejich nejnovější inovací se stalo dodatečné pancéřování tanků. Podle webu Kyiv Post jde o další příklad zintenzivnění závodů ve zbrojení mezi konvenčními armádními silami Kremlu a ukrajinskými drony financovanými nebo přímo dodanými občanskými iniciativami. Obranné doplňky ale ztěžují posádce ruských tanků rozhled i zasažení cílů. A ukrajinští vojáci už přišli na to, jak „želví tanky“ zničit.

Koncem roku 2021 začalo Rusko svařovat kovové klece na věže svých tanků ve snaze ochránit je před útoky. Ukázaly se ale jako neúčinné a někteří západní analytici je v žertu nazývali „emocionálně podpůrným pancířem“, píše portál Economist. Letos v dubnu tankisté ruské armády bojující ve východním sektoru Krasnohorivky ve snaze prorazit ukrajinské roje dronů nasadili tank T-72 vylepšený dodatečným kovovým pancéřováním, uvádí Kyiv Post. Rusko tak některé své tanky pomocí kovových plátů zcela uzavřelo. Právě toto nové pancéřování vysloužilo vozidlům přezdívku „želví tanky“.

Bizarní obrněný tank nebyl ojedinělý – ve skutečnosti odstartoval nový trend ruské armády, píše Forbes. O několik týdnů později se želví tanky staly běžným jevem na celé východní frontě. Většina želvích tanků zpočátku patřila 5. motostřelecké brigádě, bývalé ukrajinské separatistické jednotce, která se loni připojila k ruské armádě. Následně se ale želví tanky začaly objevovat i v dílnách lépe vybavených ruských jednotek – včetně 90. tankové divize, uvádí dále web.

Jediný přeživší

A ačkoli se dodatečná úprava plechem může na první pohled zdát jako primitivní, ukázala se jako účinná. Želví tank provedl v bojích ve východním sektoru Krasnohorivky kolonu obrněných vozidel nástrahami dělostřelecké palby, kazetové munice i dronů, aby dosáhl ukrajinských bojových pozic během bojů v prvním dubnovém týdnu, popisuje Kyiv Post.

A zatímco nejméně šest z dalších osmi vozidel, která se útoku zúčastnila, zůstalo na bojišti, „želva“ se dostala až do vesnice a zpátky za ruské linie se vrátila zjevně bez úhony. Ukrajinské bezpilotní letouny na tento upravený tank podle všeho neútočily, píše Kyiv Post. Snímky z blízka podle portálu totiž ukazují, že střecha tanku byla opatřena 360stupňovou elektronickou rušičkou poháněnou speciálním generátorem, kterou v minulosti používaly ruské síly k narušení operace ukrajinských útočných dronů.

Zkušenosti ze světových válek

Pancéřování, které znamená přidání plechu v malé vzdálenosti od primární ochranné vrstvy, pochází z první světové války, kdy se používalo na lodích, připomíná Economist. V momentě, kdy střela narazí na první vrstvu plechu, je otupena a vychýlena z dráhy, takže je méně účinná, když dosáhne hlavního pancíře. Takzvaný distanční pancíř se pak používal i za druhé světové války – tentokrát na tancích, aby je chránil před hlavicemi nesoucími tehdy nové zbraně, jako je bazuka a raketový granát, dodává list.

Ruské ozbrojené síly zřejmě věřily, že plechy poskytnou podobnou ochranu proti ukrajinským dronům. A měly pravdu. Tyto bezpilotní letouny nesoucí nálože totiž nejsou dostatečně silné, aby prorazily silný čelní pancíř tanku. Místo toho se zaměřují na zranitelné tenké části, jako je střecha a boky, vysvětluje Economist. A nástavba připomínající přístřešek, která je obvykle vyrobena z vlnitého plechu, má právě těmto útokům zabránit.

Krunýř tedy blokuje z většiny směrů ukrajinské drony, zatímco rádiové rušičky mohou rušit jejich řídicí signály. Navíc chráněny před v té době nejdůležitější ukrajinskou municí, se mohly želví tanky relativně beztrestně valit k ukrajinským pozicím a pomocí speciálních válců odminovávat území, aby se ostatní vozidla mohla dostat dostatečně blízko a vysadit pěchotu, přibližuje Forbes.

Jako středověké brnění

Použití pancíře s sebou ale přináší i výrazné nevýhody. Kyiv Post upozorňuje, že přínosy „krunýře“, který by tank mohl ochránit před útokem dronů z téměř jakéhokoli úhlu, jsou vykoupeny tím, že věž tanku není možné otočit. To v praxi znamená, že je omezena schopnost vozidla pálit na nepřátele a posádka je navíc slepá vůči hrozbám, které se blíží odjinud než pod nízkým úhlem zepředu.

Pancíř je navíc těžký, což tank zpomaluje. Krunýře se podle webu Economist mohou časem ukázat jako něco podobného jako brnění v pozdním středověku – bylo sice účinné proti nově vynalezeným zbraním, jeho hmotnost ho ale činila tak nepraktickým, že brzy zastaralo. Špatný výhled a pohyblivost želvího tanku zpočátku nicméně nepředstavovaly zásadní problém – tedy dokud se zdálo nepravděpodobné, že by tanky utrpěly těžké poškození.

Rusko versus drony

Ačkoliv se jedná zatím o nejdůkladnější snahu ruských vojáků vypořádat se s ukrajinskými roji dronů, nejde zdaleka o první, připomíná Kyiv Post. Ukrajinští operátoři dronů, s nimiž Kyiv Post hovořil, odhadují, že každý ruský obrněný útok směřující k ukrajinským pozicím, pokud se pokusí projít otevřeným terénem, pro Rusko znamená ztrátu nejméně poloviny bojových vozidel a vojáků. Znehybněná vozidla jsou pak následně vystavena ještě opakovaným útokům FPV dronů, dokud nevzplanou.

FPV drony jsou vybaveny kamerou a snímky přenášejí v reálném čase zpět do jejich ovladače, který je může nasměrovat tak, aby zasáhly tanky v jejich nejzranitelnějších místech. Podle webu Foreign Policy se právě tyto drony ve třetím roce plnohodnotné ruské invaze staly na ukrajinském bojišti téměř všudypřítomnými. Mnoho z nich může nést více než 4,5 kilogramu výbušnin. Piloti dronů na obou stranách už navíc za dobu bojů získali spoustu praxe. „Před válkou jsem natáčel ‚filmová‘ videa pomocí FPV dronů,“ napsal loni v listopadu na síti X ukrajinský dokumentarista Anton Ptuškin. „Nyní je používáme k obraně země.“

Časopis Foreign Policy v první polovině dubna odhadl, že v současné době mají až dvě třetiny všech ruských tanků zničených v bojích na Ukrajině na svědomí právě FPV drony, které jsou financované téměř výhradně z individuálních darů ukrajinských občanů. Ruští výrobci zbraní na to reagovali nasazením protidronových rušicích systémů umístěných na střeše vozidel. Ukrajina odpověděla taktikou kombinující dělostřelectvo, minová pole a bezpilotní letouny, jejichž cílem je znehybnit ruské obrněnce, aby mohly být později zlikvidovány.

Economist upozorňuje, že obrovské množství levných účinných dronů používaných na Ukrajině je problémem pro obě strany – dokáží totiž zničit i ty nejsilněji pancéřované moderní tanky, včetně amerických Abramsů nebo britských Challengerů 2. Amerika i Británie vyvíjejí nové modely, které chtějí proti dronům chránit. Je však pravděpodobnější, že spíš než hrubý pancíř použijí pokročilé systémy aktivní ochrany – které pomocí radaru automaticky detekují přilétající střely a pak je zneškodní několik metrů od vozidla pomocí vysokorychlostního stíhače.

Nové prostředky, nová dynamika

Dokud měli Ukrajinci k obraně svých pozic k dispozici převážně FPV drony, byly želví tanky pro ruské síly vážným přínosem – a pro Ukrajinu vážnou hrozbou. V první polovině května už ale ukrajinské jednotky několik želvích tanků dokázaly zničit, což dokazuje, že žádná válečná inovace netrvá věčně, podotýká Forbes.

FPV za 500 dolarů, vyráběné v malých ukrajinských dílnách, totiž byly vždy jen provizorním řešením – způsobem, jak kompenzovat nedostatek dělostřelectva a raket, který byl většinou důsledkem několikaměsíční blokády pomoci Ukrajině v americkém Kongresu. Když ale tato blokáda padla, Pentagon Ukrajině urychleně dodal novou munici v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Tyto granáty a rakety spolu s velkou zásilkou munice pocházející z české iniciativy nyní mění na frontové linii dynamiku.

Když nyní ruské síly zaútočí, mohou ukrajinské brigády kromě dronů vysílat dělostřelecké granáty a rakety. Tenká kovová střecha může sice odklonit lehký dron s nákladem výbušnin, ale proti 45kilogramovému dělostřeleckému granátu, jehož výbušná nálož může přesáhnout jedenáct kilogramů, to příliš nepomůže – naopak. Střela, která prorazí plášť tanku, může vyvolat požár, který promění vozidlo s kovovým pláštěm v pec, popisuje Forbes. Krunýř, který ruským jednotkám jinak v boji pomáhá, pro ně tak může znamenat konec.

Jak budou Ukrajinci v příštích týdnech a měsících přezbrojovat, může být pro ně vyřazování útočících želvích tanků stále snazší, komentuje Forbes s tím, že to by mohlo Rusy přinutit, aby se této surové konstrukce vozidla vzdali, nebo ji alespoň upravili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...