Enormní užívání dronů na Ukrajině, které postupně mění válečnou strategii, si začalo vybírat daň na jednom z nejmocnějších symbolů vojenské síly – tanku. Za poslední dva měsíce vyřadili Rusové z provozu pět z jednatřiceti tanků M1 Abrams americké výroby, které Pentagon loni na podzim poslal armádě okupované země, což potvrdil jeden z vysoce postavených amerických činitelů. Také Ukrajina se ovšem na používání dronů zaměřila. I proto, že se hlasování ve Sněmovně reprezentantů USA o balíčku další pomoci ve výši 61 miliard dolarů notně pozdrželo.
Drony útočí. Zbraň za pět set dolarů dokáže zničit tank za deset milionů
„Kromě pěti tanků M1 Abrams byly minimálně další tři středně poškozeny od doby, kdy byly vyslány do předních linií počátkem tohoto roku,“ uvedl plukovník Markus Reisner, rakouský vojenský specialista, který pozorně sleduje, jak se zbraně používají a jak ve válce postupně mizí.
Podle statistik nizozemského vojenského analytického webu Oryx, jenž počítá ztráty na základě vizuálních důkazů, jde jen o střípek ze 796 stěžejních ukrajinských bojových tanků, které byly zničeny nebo zajaty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Drtivá většina z nich pocházela ze sovětské éry, byla ruské nebo ukrajinské výroby. Pouze asi 140 z těch, které byly použity na frontě, pocházejí z poskytnutých zdrojů od států NATO. Rusko podle Oryx zatím přišlo o více než 2900 tanků, ačkoli Ukrajina tvrdí, že počet přesahuje sedm tisíc.
Analytický web poukazuje i na fakt, že terčem válečných ataků se staly také německé tanky Leopard, přičemž nejméně třicet z nich bylo zničeno.
Vysoce přesný a zároveň levný „zabiják“ tanků
Navzdory své síle nejsou tanky podle NY Times neproniknutelné a nejzranitelnější jsou tam, kde je jejich těžký kovový pancíř nejtenčí: na střeše, na zadním bloku motoru a v prostoru mezi trupem a věží.
Po mnoho let se na ně zaměřovaly zejména pozemní miny, improvizovaná výbušná zařízení, raketové granáty a protitankové řízené střely. Ty byly velmi často používány i na začátku války na Ukrajině, protože mohly zasáhnout tanky shora.
Ale drony, které se nyní používají proti tankům na Ukrajině, jsou ještě přesnější. V první řadě FPV drony s kamerou, jež přenášejí snímky v reálném čase zpět do jejich ovladače, který je může nasměrovat tak, aby zasáhly tanky v jejich nejzranitelnějších místech. Dle vedoucího pracovníka programu Eurasia pro zahraniční politiku Roba Leeho je ke zničení tanku zapotřebí více než deset FPV dronů.
„V závislosti na jejich velikosti a technologické vyspělosti mohou stát pouhých pět set dolarů, což je extrémně přijatelná investice na zneškodnění tanku M1 Abrams v hodnotě deseti milionů dolarů. A některé z nich mohou nést i munici, která zesílí dopad jejich výbuchu,“ vysvětlil plukovník Reisner s tím, že v ukrajinském případě nejde o drony za miliony dolarů, jimiž disponují například USA při hledání teroristů na Blízkém východě.
Ve třetím roce ruské invaze se FPV drony staly podle webu Foreign Policy na ukrajinském bojišti téměř všudypřítomnými. Mnoho z nich může nést více než 4,5 kilogramu výbušnin. Po téměř 800 dnech konfliktu navíc získali piloti dronů na obou stranách spoustu praxe. „Před válkou jsem natáčel ‚filmová‘ videa pomocí FPV dronů,“ napsal loni v listopadu na sociální síti X ukrajinský dokumentarista Anton Ptuškin. „Nyní je používáme k obraně země.“
Zmíněný M1 Abrams je se svým stodvacetimilimetrovým dělem a výkonným turbínovým motorem považován za nejschopnější tank na světě. Má kompozitní pancíř – směs oceli a wolframu či uranu a dalších materiálů – který v přední části chrání tisíc milimetrů oceli. Ale na střeše ho chrání jen pětadvacet milimetrů oceli, což znamená, že i dron za pět set dolarů mu může zasadit klíčovou ránu.
„To, že je vyřazen z provozu explodujícími drony mnohem snáz, než někteří odborníci původně předpokládali, ukazuje další způsob, jak konflikt na Ukrajině přetváří samotnou povahu moderního válčení,“ upozornil Can Kasapoglu, analytik z Hudsonova institutu ve Washingtonu.
Vzhledem k nízké cenovce je ovšem nutné podotknout, že provozuschopnost FPV dronu je například v noci značně omezená. A omezená je i dráha doletu, která činí dle člena programu ruských studií think-tanku Samuela Bendetta deset kilometrů.
Jak efektivní budou z dlouhodobého hlediska, není jasné. Ale stejně jako improvizovaná výbušná zařízení ve válce v Íráku, způsobily levné drony revoluci na bojišti – prozatím. „Je možné, že jakékoli vozidlo, jakýkoli zbraňový systém, jakýkoli voják, který se právě teď pohybuje na ukrajinském bojišti, může být viděn, pozorován a nakonec zasažen dronem,“ přidal Bendett. „Neexistuje nic takového, že se jen tak nezištně pohybujeme.“
Jak je zastavit?
FPV drony lze ovšem pochopitelně i zastavit – například „rušičkami“, které naruší jejich spojení s pilotem. Ke zničení nebo zachycení některých z nich na ukrajinské frontě byly použity také brokovnice, a dokonce i jednoduché rybářské sítě.
„V této fázi je nejúčinnějším prostředkem používaným k porážce FPV elektronický boj pomocí rušiček a různé typy pasivní ochrany včetně dodatečného pancéřování či jiných druhů štítů na tancích,“ konstatoval Michael Kofman, vedoucí pracovník programu Rusko a Eurasie ve Washingtonu. Doplnil, že zničení FPV dronů vyžaduje „přizpůsobený přístup na bojišti“ a že ukrajinské síly jsou v něm stále zběhlejší.
Plukovník Reisner ale naznačil, že Ukrajina tak zoufale touží po protivzdušné obraně, že připravuje tanky o plnou ochranu tím, že posílá systémy Gepard nebo jiné protiletadlové zbraně, které by za normálních okolností nasazovala do předních linií, na ochranu měst a kritické infrastruktury před útokem dronů.
Proti FPV se však v dohledné době může bojovat i jiným způsobem. „Některé armády už testují laserové paprsky, které by mohly zničit drony tím, že je v podstatě spálí energií,“ prohlásil náměstek generálního tajemníka NATO pro vznikající bezpečnostní výzvy David M. van Weel.
„Tyto takzvané zbraně s řízenou energií budou pravděpodobně levnější než jiné druhy munice a budou schopny zasáhnout malé cíle, jako jsou například drony. Ale stejně jako u každé nově vznikající válečné munice je jen otázkou času, než budou vynalezena protiopatření k jejich zneškodnění, dokonce i ozbrojených laserů,“ dodal van Weel.
Jsou už tanky válečným přežitkem?
Jsou už tedy tanky zastaralou zbraní? Podle plukovníka Reisnera v žádném případě. Ani enormní nasazení dronů dle jeho názoru neodsune M1 Abrams či německé Leopardy na druhou kolej. „Pokud se chcete zmocnit terénu, potřebujete tank,“ řekl rezolutně Reisner.
Také podle The Telegraph budou hrát tanky klíčovou roli v pozemních bojích i nadále. I proto, že úprava designu a zvýšená ochrana střechy na úkor přední části by měly nabídnout přiměřeně kvalitní ochranu proti dronům.
Švédští inženýři to dokonce vyzkoušeli už před několika lety, když přidali silné pancéřování na vršky svých tanků Stridsvagn 122 (tamější verze německých Leopardů 2, pozn. autora). A právě deset těchto tanků severská země Ukrajině darovala. Za zmínku navíc rozhodně stojí fakt, že už nyní přežily Stridsvagny několik útoků ruských dronů.
Plukovník Reisner doplnil, že by se válka díky používání FPV mohla poměrně brzy odehrávat ve stylu sci-fi filmů. „Za těchto okolností by vojáci nasměrovali zbraňové systémy z nedalekých podzemních bunkrů, aby zajistili, že budou moci nad zbraněmi udržovat viditelnou kontrolu a rádiovou frekvenci. Takové pozemní bitvy by mohly do značné míry postavit drony proti bezpilotním pozemním vozidlům. Budou spolu bojovat jako v ‚Terminátorovi‘,“ zakončil Reisner.