Ruská agrese strana 3 z 3

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.

Moskevský soud vyměřil čtyři roky vězení ruskému nacionalistovi Igoru Girkinovi za údajné výzvy k extremistické činnosti. Odsouzený vinu odmítl. Girkin je stoupencem ruské agrese proti Ukrajině, kritizoval ale ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost při vedení války. Bývalý důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel Ruskem koordinovaným silám na Donbasu. Nizozemský soud ho v nepřítomnosti odsoudil na doživotí v případu malajsijského letadla sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Rusko osoby odsouzené v případu odmítá vydat.

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že letošní rok bude v mezinárodních vztazích stejně turbulentní, jako byly dva roky předcházející. Řekl to v Interview ČT24. Varoval před takzvanou únavou z ruské války proti Ukrajině, neboť jde podle něj ve skutečnosti o únavu z hrozícího nebezpečí, kterému bychom mohli podlehnout. V souvislosti s nepodloženým obviněním ze strany Moskvy, že Ukrajinci zabili v ruském Bělgorodu civilisty pomocí raketometů české výroby, Lipavský konstatoval, že čím horší věci Moskva páchá, tím víc špíny hází na ostatní.

Rusko v noci na neděli vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů, protivzdušná obrana jich 21 zlikvidovala, uvedlo ukrajinské letectvo. Na Charkov podle něj Rusové útočili i šesti protiletadlovými střelami S-300, v jejich případě se o sestřelení nezmiňuje. Město hlásí poškození obytných domů, kavárny či hotelu a na třicet zraněných, mezi nimi jsou i děti či britský novinář a členové týmu německé stanice ZDF. V Izjumském okrese v Charkovské oblasti dva lidé zemřeli. Další vlna ruských útoků pak přišla v neděli odpoledne. V Chersonu byl podle tamních úřadů zabit 14letý chlapec a další byl vážně zraněn.

Bílý dům poslal Ukrajině poslední letošní balík vojenské pomoci – další munici za 250 milionů dolarů. Jde o protiletecké a protitankové rakety i dělostřelecké granáty. V Kongresu ale uvízla pomoc za dalších 60 miliard. Její schválení republikáni podmiňují zásadním zpřísněním ochrany hranice s Mexikem.

Ruské invazní síly nedávno postoupily v ukrajinské Záporožské oblasti a znovu obsadily některé pozice, které ukrajinská armáda osvobodila během letošní letní protiofenzívy, píše ve své poslední analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Jeho analytici se domnívají, že ruský postup nyní není významný, ale může se jím stát, pokud se Kyjevu nedostane západní podpory. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Ukrajinci dál rozšiřují předmostí na levém břehu Dněpru.

Rusko i Ukrajina posilují před zimou své obranné pozice na frontě. Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že tam bojuje 617 tisíc ruských vojáků. Množí se přitom i počet Rusů, kteří s invazí nesouhlasí natolik, že se rozhodli napadenou zemi bránit se zbraní v ruce.

Nová vláda vedená Donaldem Tuskem v úterý získala důvěru poslanců polského Sejmu, dolní komory tamního parlamentu. Podpořilo ji 248 ze 449 hlasujících poslanců. Tusk v Sejmu řekl, že Polsko se pod vedením nové vládní koalice vrátí na místo, které mu v Evropě náleží. Slíbil také, že jeho kabinet bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda.

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Počet obětí ruského raketového útoku na západoukrajinský Lvov stoupl na deset, uvedl podle agentury Ukrinform starosta města Andrij Sadovyj. V pátek ráno ještě informovalo ministerstvo vnitra o devíti zemřelých. Zraněných je podle ministerstva 42 lidí. Záchranné práce po úderu, který se odehrál v noci ze středy na čtvrtek, pokračují. Místní úřady vyhlásily dvoudenní smutek.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Ukrajinka Anastasija Blyščyková pracovala jako televizní moderátorka. Její přítel na začátku invaze narukoval, na dálku ji ještě z fronty požádal o ruku, následně ale na bojišti padl. Potom se i ona sama rozhodla vstoupit do armády a bojovat.

Ukrajinská vláda chce více pomáhat občanům, kteří před válkou utekli do zahraničí. Vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková v rozhovoru s ukrajinskou spolupracovnicí ČT Vitalijí Tokarčukovou vysvětlila, že je důležité, aby se tito lidé měli kam obrátit. Má také plán na to, jak zajistit, aby se lidé na Krymu vrátili do ukrajinského prostoru.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Finská premiérka Sanna Marinová udělala zřejmě už definitivní tečku za svou večírkovou aférou. Šestatřicetiletá politička se v slzách omluvila za další uniklé snímky z jejích oslav. Poté, co se objevila na videu, kde tančí s přáteli, pobouřila část veřejnosti fotografie dvou spoře oděných žen z premiérčina sídla. Marinová nad fotografií vyjádřila lítost, brání se ale s tím, že nic špatného nedělala a že i jako premiérka má právo na zábavu.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.

Rusko stále ostřeluje ukrajinské město Charkov vzdálené jen zhruba třicet kilometrů od hranice. Terčem palby je od prvního dne bojů. Moskva ho plánovala obsadit během několika dní. Narazila ale na houževnatý odpor. Město je stále v částečném obklíčení, a jeho obyvatelům jde o život, jak zaznamenal zpravodaj Martin Jonáš.