Ruská agrese strana 2 z 3

Rusové v noci na pátek zaútočili raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny a zabili nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, informoval šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak. Dalších 29 lidí je zraněno. Ukrajinské dráhy uvedly, že zasažena byla i železniční infrastruktura, nádraží v Dnipru dočasně přerušilo provoz. Během dne Rusové udeřili na Oděsu, úřady hlásí jednoho zraněného a škody v přístavu.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR sestřelilo ruský strategický bombardér Tu-22M3. Je to poprvé, co Kyjev tento typ letounu zasáhl. Rusko před ukrajinským oznámením potvrdilo, že se stroj zřítil, hovořilo ale o „technické závadě“.

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.

Ruská agrese citelně poznamenala i ukrajinský sport. Ostřelování poškodilo stovky objektů, ve kterých se olympionici měli chystat na nadcházející Hry v Paříži. Země je bude schopná obnovit teprve poté, co boje ustanou.

Při ruských útocích na Charkov bezpilotními letouny Šáhed v noci na čtvrtek zahynuli nejméně čtyři lidé. Jsou mezi nimi tři záchranáři, kteří přijeli na místo jednoho z předchozích úderů. Čtvrtou obětí je žena ve věku 68 let. Uvedli to ukrajinští činitelé a záchranná služba. Dalšího člověka zabil v regionu jiný ruský útok. Charkov a Charkovská oblast čelí ruským úderům pravidelně, v poslední době je okupanti zintenzivňují.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Po boku ukrajinských obránců bojují proti ruským okupantům také někteří čeští občané. Povolení připojit se do tamní armády jich získalo od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana přes sto padesát. Na bojišti našli také nové přátele.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

Rusko patrně při středečním útoku na východoukrajinský Charkov použilo nový typ řízené bomby. Uvedli to ukrajinští činitelé, podle nichž jde o zbraň na pomezí řízené letecké bomby a střely. Ruská invazní armáda na město zaútočila leteckými pumami poprvé od roku 2022, upozornil náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Při útoku jeden člověk zemřel a dalších devatenáct utrpělo zranění včetně čtyř dětí ve věku od tří měsíců do devíti let.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Východoukrajinský Kupjansk, který leží jen pár kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků. Okupanti se snaží město v Charkovské oblasti spíše obejít, než aby se chtěli dostat přímo dovnitř, opakovaně na něj ale cílí raketovými údery, leteckými pumami či dělostřelectvem, popsala zpravodajka ČT Darja Stomatová, která v Kupjansku natáčí společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Ve městě, které během současné války zažilo ruskou okupaci, zůstávají asi tři tisíce lidí. Na každém z břehů řeky Oskil, která městem protéká, platí jiná pravidla.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Nejméně dvacet lidí zahynulo při útoku Ruska na jihoukrajinskou Oděsu. Oznámil to předseda oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého dalších 75 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými i zraněnými jsou rovněž příslušníci záchranných složek, kteří se vydali na místo na pomoc po prvním ruském úderu, po kterém pak následoval další. Ve středoukrajinské Vinnycké oblasti zabil útok okupantů dva lidi.

Vláda Spojených států poprvé od prosince oznámila novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo k tomuto účelu dodatečné prostředky. Pro zemi bránící se ruské agresi Washington nyní připravil dodávku v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun). Podle Bílého domu to umožnily úspory Pentagonu při dřívějších nákupech zbraní.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Když Rusko před deseti lety napadlo Ukrajinu, začalo se více mluvit o hybridní válce. Mnozí experti sice upozorňují, že jde o poměrně vágní a neohraničený pojem, který se v posledních letech nadužívá a vyprazdňuje. Zároveň ale obrátil pozornost k tomu, co všechno Kreml při své agresi vůči sousední zemi použil a že jde i o prostředky, které nemusejí být na první pohled patrné. Kromě toho má ruská hybridní válka rovněž širší kontext – není namířená jen proti Ukrajině, ale Kreml ji vede proti celému Západu, proti jeho hodnotám a soudržnosti.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.