Ruská agrese strana 2 z 5

Rusové provedli vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy, kde zasáhli průmyslový podnik a zabili nejméně dva lidi, uvedla tamní prokuratura. Dalších nejméně sedm lidí včetně dítěte nepřežilo ruský úder na rezidenční čtvrť v Charkově. Kromě dronů vystřelili okupanti v noci na Ukrajinu i balistickou střelu. Rusko tvrdí, že sestřelilo nad ruským územím a nelegálně anektovaným ukrajinským Krymem osmnáct dronů z Ukrajiny.

Čeští dárci v červenci poslali víc peněz na pomoc Ukrajině a podle charitativních organizací je důvodem i ruský úder na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Po úderu na dětskou nemocnici jsme získali největší dar v historii Člověka v tísni – sto milionů korun,“ uvedl vedoucí fundraisingu Tomáš Vyhnálek. Podle dat z letošního února Češi přispěli na podporu napadené země už víc než sedm miliard. Terčem ruských útoků se stávají i samotné dodávky pomoci. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, dva čeští občané už při nich zemřeli a další čtyři utrpěli zranění.

Ruské jednotky dosáhly významných taktických zisků u Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zatímco ukrajinské síly se podle některých zdrojů stáhly z určitých míst jihovýchodně od města, píše americký Institut pro studium války (ISW). Pokrovsk je významným dopravním uzlem, jehož ztráta by mohla Ukrajincům způsobit podobné komplikace jako pád Avdijivky, uvádí ukrajinský analytik Tatarigami. Podle listu The New York Times (NYT) je pro Rusko postup na Donbasu zřejmě důležitější než vyhnání Ukrajinců z Kurské oblasti.

Proruské kanály na platformě Telegram tvrdí, že ukrajinská armáda se pokouší proniknout i do Bělgorodské oblasti. Region sousedí s Kurskou oblastí, kam pronikly ukrajinské jednotky začátkem srpna a od té doby její část okupují. Informace o tom, že se Ukrajinci snaží svou operaci rozšířit, se objevily už dříve.

Rusové za pomoci dronů a střel v noci na úterý opět zaútočili na Ukrajinu. Ve městě Kryvyj Rih zasáhli hotel, kde zabili nejméně dva lidi a pět zranili. Další tři mrtvé a pět zraněných hlásí po ruských útocích i Záporožská oblast, nejméně dva mrtví jsou ve městě Záporoží. Rusko vypálilo na Ukrajinu přes devadesát dronů a raket, protivzdušná obrana zlikvidovala více než dvě třetiny z nich, uvedlo letectvo.

Moskva a Kyjev si vyměnily po 115 válečných zajatcích, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Návrat zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko mezitím zabilo v Kosťantynivce v Doněcké oblasti pět civilistů, informovaly tamní úřady. Dva mrtvé a čtyři zraněné si vyžádal úder na Cherson, další tři lidé podle agentury AP zemřeli na severovýchodě země. V ruské Voroněžské oblasti hoří po útoku dronů muniční sklad, uvedl ruský telegramový kanál. Institut pro studium války (ISW) píše, že Ukrajinci mírně postoupili v Kurské oblasti.

V úterý brzy ráno bojovali hasiči na východě Ukrajiny s požáry, které vznikly v důsledku ruského úderu na město Hluchiv v Sumské oblasti. Regionální úřad Státní služby pro mimořádné situace uvedl, že do operace bylo zapojeno několik jednotek hasičů, a to i mimo obec Hluchiv. Podle zprávy tamních médií začal útok na město kolem jedné hodiny ranní. Očitý svědek ho označil za nejsilnější v oblasti od začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022.

V Kurské oblasti „zmizel“ jeden ze dvou pontonových mostů přes řeku Sejm, které Rusové postavili poté, co tam Ukrajinci začali ničit pevné mosty. Píše to na svém webu stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ukrajinci v neděli podle ruských zdrojů zasáhli poslední ze tří pevných mostů, které přes řeku vedly. Rusové tak musejí spoléhat na pontonové mosty, aby nezůstali v místě odříznuti. Okupanti tvrdí, že dobyli obec Ňju-Jork v ukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinské vedení označuje za obtížnou situaci u Pokrovsku a Torecku.

Ukrajinská armáda podle ruských vojenských blogerů zničila v ruské Kurské oblasti třetí most přes řeku Sejm. Ukrajinské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Rusové v Kurské oblasti nasadili i vojáky Vzdušných a vesmírných sil, takzvanou hvězdnou pěchotu, napsal investigativní server Važnyje istoriji. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajinci ovládli na ruském území více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí. V ukrajinské Doněcké oblasti mezitím okupanti dál postupují k městu Pokrovsk, které vyhlásilo evakuaci.

Ukrajinské síly operující v ruské Kurské oblasti tvrdí, že zničily druhý důležitý most. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk o zničení informoval na platformě Telegram. Zveřejnil také video, které podle něj ukazuje přesný vzdušný úder na most. Podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti rozmístila Ukrajina na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků. Bělorusko vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Ukrajinská pohraniční stráž ale dle médií tvrdí, že žádné změny na hranici s Běloruskem nezaznamenala.

Ukrajinská ofenziva v ruském příhraničí, která začala minulý týden v Kurské oblasti, se rozšířila do sousední Bělgorodské oblasti, popsali podle listu The Washington Post (WP) ukrajinští vojáci. Podle nich probíhají v regionu ostré boje. V Bělgorodské oblasti vyhlásila Moskva federální nouzový stav. Stejné opatření platí i v Kurské oblasti. Na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny mezitím okupanti dál postupují směrem k Pokrovsku.

Rusko v noci na středu podniklo jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Ukrajinu od začátku války, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony podle vojáků sestřelila protivzdušná obrana. Zatím nejsou hlášeny žádné škody ani oběti, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.

Zatímco ukrajinská armáda musela v důsledku zpožděných dodávek západních zbraní či nedostatku personálu přejít na bojišti v minulých měsících do defenzivy, ruští okupanti převzali inciativu a zaznamenávají postup na mnoha místech fronty. Představitelé ukrajinské armády ale tvrdí, že jde jen o lokální úspěchy, kterých navíc agresor dosahuje za cenu příliš velkých ztrát, a že se situace brzy obrátí k lepšímu.

Většina ukrajinských sportovců se na olympiádu v Paříži kvůli agresi Moskvy připravuje v zahraničí. Někteří mají obavy z napětí s ruskými soupeři. Už dřív na různých soutěžích hrozila ukrajinským sportovcům diskvalifikace třeba za to, že soupeři ze země agresora nepodali ruku. Do Paříže pojede 140 ukrajinských sportovců, což je nejméně v historii.

Ukrajina bojuje za právo na svou existenci, a proto nemůže přistoupit na ruské podmínky, řekla v Událostech, komentářích šéfredaktorka internetových novin Ukrajinska pravda Sevhil Musajevová. Přijetí ruských podmínek by mimo jiné znamenalo, že by se Ukrajina musela vzdát svého území, připomněla novinářka. Moskva používá zastrašování, aby donutila Kyjev k vyjednávání, přičemž součástí této strategie je podle Musajevové i nedávný útok na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě.

V boji proti ruské invazi podporují ukrajinské obránce také dobročinné organizace. V zemi je více než pět tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří pomáhají civilistům i vojákům. Do seznamu ale nespadají nezletilí. Právě děti často pořádají sbírky na financování ukrajinské armády. Se dvěma z nich natáčela reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Podle ruských interních dokumentů invazní síly za poslední rok omylem shodily téměř čtyřicet klouzavých bomb na vlastní území. S největší pravděpodobností se tak stalo kvůli nefunkčním naváděcím systémům. Některé bomby zasáhly i město Bělgorod s populací zhruba čtyř set tisíc obyvatel. Informaci původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala ji deníku The Washington Post.

Problémy s placením energií zažívá v Česku přes 1,25 milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Číslo se za poslední tři roky téměř zdvojnásobilo. Energetická chudoba zasahuje hlavně samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a seniorky, které žijí samy.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojska dobyla osadu Šumy u Torecka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev oznámil, že v oblasti Torecka Rusové oživili tlak. V Doněcké oblasti se odehrávají boje i u Časiv Jaru, který má významnou strategickou pozici. Oběti má ruský útok na město Vilňansk v Záporožské oblasti, informoval oblastní šéf.

Rusové podnikli v noci na čtvrtek další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinských úřadů zasáhli zařízení ve čtyřech regionech, jedna tepelná elektrárna je poškozena těžce. Sedm pracovníků energetických závodů Rusové zranili. Zcela bez proudu se po ruském ostřelování ocitl Cherson. Na ruském území útočily drony, které způsobily požáry v několika ropných skladech.

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.