Ruská agrese strana 2 z 5

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévry potrvají do úterý na území obou zemí včetně Kaliningradské oblasti a také v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ se koná každé čtyři roky, to poslední využila Moskva jako přípravu k plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu.

Při průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink Aliance.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

Země Severoatlantické aliance odsoudily nezodpovědné ruské chování a vyjádřily podporu Polsku, jehož vzdušný prostor v noci narušily ruské drony, řekl šéf NATO Mark Rutte, který reakci spojeneckých sil z několika evropských zemí označil za velmi úspěšnou. Polské a alianční letouny některé z dronů sestřelily. Podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové existují náznaky, že narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony bylo úmyslné. Za úmysl považuje průnik ruských dronů nad Polsko také německý ministr obrany Boris Pistorius. Řada zemí po incidentu nabídla Polsku pomoc s posílením protivzdušné obrany.

Rusové v noci na neděli provedli další masivní útoky na ukrajinská města. Kromě raket použili rekordní počet dronů, přes osm set. V Kyjevě svými údery zabili několik lidí včetně malého dítěte a další dvě desítky včetně těhotné ženy zranili. V důsledku úderu utrpěla škody i hlavní vládní budova. Cílem ruských útoků se stala také města Kryvyj Rih, Kremenčuk, Záporoží či Oděsa. Ukrajina zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země.

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Chystaná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem k ruské agresi na Ukrajině byla tématem Událostí, komentářů, které moderovala Jana Peroutková. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS), místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) diskutovali o tom, zda je možné očekávat spravedlivý a trvalý mír, nebo zda bude chtít Trump dosáhnout zastavení bojů za každou cenu.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Rusové při svých útocích na civilní cíle na Ukrajině stále častěji využívají modernizované drony Šáhed s reaktivním (tryskovým) motorem. V souvislosti s několika nedávnými ruskými nálety to uvedlo ukrajinské letectvo i ministerstvo vnitra. Tyto nové drony létají rychleji a ve větších výškách, a proto je pro protivzdušnou obranu složitější je sestřelit.

V ruských státních médiích se objevila zpráva, že v Luhansku na okupované Ukrajině se údajně chystá otevření soukromé čínské školy. Podle analytiků může jít o pouhou propagandu, ale třeba také o potenciální krytí pro čínské špiony. I kdyby nakonec žádná škola nevznikla, potvrzuje podle nich šíření takové zprávy sílící snahu Moskvy zapojit Čínu do okupace Ukrajiny. Peking se tam už na některých projektech podílí.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Části Ukrajiny čelí rojům milionů sarančat, která ohrožují úrodu zemědělských plodin. Podle úřadů i expertů jde i o důsledek Ruskem rozpoutané války. Blízkost fronty totiž znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců ze vzduchu a zničení Kachovské přehrady okupanty změnilo tamní ekosystém, jehož podmínky teď škůdcům přejí.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. Uvedly to místní úřady. Nejméně čtyři lidé utrpěli zranění. Více než čtyřicet zraněných včetně šesti dětí hlásí Charkov, na který okupanti svrhli během dne letecké pumy. Sedm lidí zranili Rusové také při útoku na Čerkasy.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že poprvé od svého nástupu do úřadu letos v lednu pošle Ukrajině nový balík vojenské pomoci. Uvádí to stanice CBS News, která se odkazuje na několik diplomatických zdrojů.

Rusko podniklo další masivní dronový a raketový útok na Ukrajinu, již třetí noc po sobě. Cílem se stala města po celé zemi včetně západu. Několik mrtvých a přes dvacet zraněných je v Černovicích na západě země, zranění jsou taktéž i v západoukrajinském Lvově či v Charkově na východě. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zaútočilo Rusko téměř šesti sty drony a 26 raketami. Další mrtvé hlásí východ Ukrajiny po ruském ostřelování i vzdušných útocích během dne.