Kreml striktně odmítl bezpečnostní garance zahraničních armád pro Ukrajinu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Evropské země hodlají zajistit případný mír
Zdroj: ČT24

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Poskytnutí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zvažují zejména země v takzvané koalici ochotných, jejíž lídři ve čtvrtek jednali v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dohromady 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu.

Šéf Kremlu Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem, a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Garance bezpečnosti jsou nutné i pro Moskvu, dodal vůdce země, která kromě Ukrajiny napadla pod jeho vedením také Gruzii a vede hybridní válku proti Západu.

Putin také zdůraznil, že „Rusko bude tyto dohody bezpochyby dodržovat“. Moskva přitom pod jeho vedením řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Ukrajina se jedenáctým rokem brání ruské agresi a čtvrtým rokem čelí plnohodnotné pozemní invazi. Zatím není na obzoru konec války navzdory úsilí zejména amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat ke společnému jednacímu stolu šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov řekl, že před setkáním mezi Ruskem a Ukrajinou na vyšší nebo nejvyšší úrovni je třeba udělat „obrovské množství práce“.

Trump tvrdí, že brzy promluví s Putinem

Trump ve čtvrtek oznámil, že bude s Putinem brzy hovořit. „Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s ruským vůdcem. Kreml uvedl, že přípravy zatím neprobíhají, ale že je možné hovor sjednat rychle.

Trump se s Putinem setkal v polovině minulého měsíce na Aljašce, ale summit nepřinesl výrazný pokrok ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou začalo Rusko v roce 2014 nelegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v únoru 2022 ji vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí do sousední země.

V rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala stanice CBS News, Trump řekl, že je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi Putinem a Zelenským.

Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější z válek, kterými se dosud zabýval, a že jich už „urovnal mnoho“.

Se Zelenským a evropskými lídry z takzvané koalice ochotných Trump na dálku hovořil ve čtvrtek. Podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy.

Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku se Zelenským, pokud bude dobře nachystána a pokud povede k hmatatelným výsledkům, a ukrajinského prezidenta vyzval, ať na schůzku přijede do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...