Kreml striktně odmítl bezpečnostní garance zahraničních armád pro Ukrajinu

Nahrávám video

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Poskytnutí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zvažují zejména země v takzvané koalici ochotných, jejíž lídři ve čtvrtek jednali v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dohromady 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu.

Šéf Kremlu Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem, a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Garance bezpečnosti jsou nutné i pro Moskvu, dodal vůdce země, která kromě Ukrajiny napadla pod jeho vedením také Gruzii a vede hybridní válku proti Západu.

Putin také zdůraznil, že „Rusko bude tyto dohody bezpochyby dodržovat“. Moskva přitom pod jeho vedením řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Ukrajina se jedenáctým rokem brání ruské agresi a čtvrtým rokem čelí plnohodnotné pozemní invazi. Zatím není na obzoru konec války navzdory úsilí zejména amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat ke společnému jednacímu stolu šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov řekl, že před setkáním mezi Ruskem a Ukrajinou na vyšší nebo nejvyšší úrovni je třeba udělat „obrovské množství práce“.

Trump tvrdí, že brzy promluví s Putinem

Trump ve čtvrtek oznámil, že bude s Putinem brzy hovořit. „Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s ruským vůdcem. Kreml uvedl, že přípravy zatím neprobíhají, ale že je možné hovor sjednat rychle.

Trump se s Putinem setkal v polovině minulého měsíce na Aljašce, ale summit nepřinesl výrazný pokrok ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou začalo Rusko v roce 2014 nelegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v únoru 2022 ji vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí do sousední země.

V rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala stanice CBS News, Trump řekl, že je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi Putinem a Zelenským.

Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější z válek, kterými se dosud zabýval, a že jich už „urovnal mnoho“.

Se Zelenským a evropskými lídry z takzvané koalice ochotných Trump na dálku hovořil ve čtvrtek. Podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy.

Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku se Zelenským, pokud bude dobře nachystána a pokud povede k hmatatelným výsledkům, a ukrajinského prezidenta vyzval, ať na schůzku přijede do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 2 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 14 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.