Kreml striktně odmítl bezpečnostní garance zahraničních armád pro Ukrajinu

10 minut
Horizont ČT24: Evropské země hodlají zajistit případný mír
Zdroj: ČT24

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Poskytnutí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zvažují zejména země v takzvané koalici ochotných, jejíž lídři ve čtvrtek jednali v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dohromady 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu.

Šéf Kremlu Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem, a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Garance bezpečnosti jsou nutné i pro Moskvu, dodal vůdce země, která kromě Ukrajiny napadla pod jeho vedením také Gruzii a vede hybridní válku proti Západu.

Putin také zdůraznil, že „Rusko bude tyto dohody bezpochyby dodržovat“. Moskva přitom pod jeho vedením řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Ukrajina se jedenáctým rokem brání ruské agresi a čtvrtým rokem čelí plnohodnotné pozemní invazi. Zatím není na obzoru konec války navzdory úsilí zejména amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat ke společnému jednacímu stolu šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov řekl, že před setkáním mezi Ruskem a Ukrajinou na vyšší nebo nejvyšší úrovni je třeba udělat „obrovské množství práce“.

Trump tvrdí, že brzy promluví s Putinem

Trump ve čtvrtek oznámil, že bude s Putinem brzy hovořit. „Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s ruským vůdcem. Kreml uvedl, že přípravy zatím neprobíhají, ale že je možné hovor sjednat rychle.

Trump se s Putinem setkal v polovině minulého měsíce na Aljašce, ale summit nepřinesl výrazný pokrok ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou začalo Rusko v roce 2014 nelegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v únoru 2022 ji vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí do sousední země.

V rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala stanice CBS News, Trump řekl, že je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi Putinem a Zelenským.

Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější z válek, kterými se dosud zabýval, a že jich už „urovnal mnoho“.

Se Zelenským a evropskými lídry z takzvané koalice ochotných Trump na dálku hovořil ve čtvrtek. Podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy.

Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku se Zelenským, pokud bude dobře nachystána a pokud povede k hmatatelným výsledkům, a ukrajinského prezidenta vyzval, ať na schůzku přijede do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 51 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 3 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 4 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...