TÉMA

Moskva strana 4 z 5

Ruští emigranti zapouštějí kořeny v Srbsku. Bělehrad stále lavíruje

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.
12. 9. 2024|

Rusko čelilo velkému dronovému útoku

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. V Moskvě přerušila provoz letiště, na jednom z nich vypukl podle telegramových kanálů požár. Ve městě Ramenskoje spadly podle tvrzení ruských úřadů trosky sestřeleného dronu na obytné budovy a jednoho člověka zabily. Ukrajina hlásí sestřelení desítek ruských dronů nad svým územím a dva zraněné v Čerkasech.
10. 9. 2024Aktualizováno10. 9. 2024|

Ruské „volby“ byly podvodem od začátku do konce, říká Romancov

Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
10. 9. 2024|

Rusko snižuje výdaje na vědu o čtvrtinu. Putin na jaře sliboval opak

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.
5. 9. 2024|

Po masivním vzdušném útoku hoří v Moskvě rafinerie, Rusové devastují Charkov

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.
1. 9. 2024Aktualizováno1. 9. 2024|

„Vstanete a nevíte, co vás čeká.“ Boje vyhání Ukrajince z příhraničí

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.
26. 8. 2024|

Pobaltí si připomnělo lidský řetěz proti sovětské okupaci

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.
23. 8. 2024|

Módí v Kyjevě vyzval k jednání s Ruskem

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
23. 8. 2024|

„Nepřítel je tu, ale bude poražen.“ Kreml chystá Rusy na novou realitu, píše Meduza

Kreml předpokládá, že nepřátelské akce v Kurské oblasti mohou i podle optimistických scénářů přetrvávat několik měsíců, a tak připravuje Rusy na „nový normál“, kdy ukrajinské síly ovládají ruské území, píše s odkazem na nejmenované zdroje v Kremlu a v ruské vládě nezávislý server Meduza, který sídlí v Lotyšsku. Kreml se k dění v pohraničním regionu oficiálně nevyjadřuje. Rusko tvrdí, že sestřelilo nejméně jedenáct ukrajinských dronů hluboko na svém území. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina šlo o jeden z dosud největších podobných útoků. Kyjev to zatím nijak nekomentoval.
21. 8. 2024Aktualizováno21. 8. 2024|

Vývoj na Blízkém východě a Ukrajině testuje vztahy Ruska a Íránu

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.
16. 8. 2024|

Moskva vyhostila pracovníka české ambasády kvůli dovozu léků

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.
9. 8. 2024|

Rusko a několik západních zemí si vyměnily v Turecku vězně

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.
1. 8. 2024Aktualizováno1. 8. 2024|

Rusko obvinilo pracovníka české ambasády z pokusu o pašování

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
29. 7. 2024|

Polským policistům na hranici s Běloruskem má zákon zlehčit použití zbraně. Ozývá se kritika

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.
26. 7. 2024Aktualizováno26. 7. 2024|

Místo v Budapešti jednání v Bruselu. EU reaguje na kroky Maďarska

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.
22. 7. 2024Aktualizováno23. 7. 2024|

Harrisová by byla snadnější soupeř než Biden, reaguje Trump

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.
21. 7. 2024Aktualizováno22. 7. 2024|

Slovensko odmítlo bojkotovat maďarské předsednictví

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.
18. 7. 2024|

Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpad lidstva, vzkázal Lipavský do Moskvy

Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Rusové tam podle městské správy zabili 33 lidí, zraněných je 120. Další mrtví jsou v Dněpropetrovské oblasti. Celkem pondělní ruské útoky zabily na Ukrajině čtyři desítky lidí a přes 170 zranily. Kreml trvá na tom, že ruské síly neútočí na civilní cíle. Monitorovací mise OSN ale uvedla, že dětskou nemocnici, která byla při útoku také poškozena, velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat na ministerstvo ruského velvyslance, ve svém vyjádření označuje vrahy, kteří útočí na děti v nemocnici, za odpad.
9. 7. 2024Aktualizováno9. 7. 2024|

Módí objímal Putina. Jde o ropu, zbraně i vztahy s Čínou

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.
9. 7. 2024|

Rusko zablokovalo desítky médií včetně ČT

Rusko omezí přístup ze svého území k více než osmdesáti médiím z Evropské unie. Oznámilo to v úterý podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost okamžitě. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například Česká televize, německý magazín Der Spiegel, španělský El País, italská La Stampa, francouzský Le Monde, ale i servery s celounijní působností Politico a EUobserver. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) krok označil za skandální. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.
25. 6. 2024Aktualizováno25. 6. 2024|

Peníze ze zmrazených ruských aktiv v EU může získat Kyjev

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
24. 6. 2024Aktualizováno24. 6. 2024|

Mírový summit ukáže sílu Zelenského plánu. Čína akci ignoruje, Rusko zlehčuje

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.
14. 6. 2024|

Berlín i Washington otočily s užíváním svých zbraní proti Rusku. Další země ani omezení nezavedly

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.
31. 5. 2024Aktualizováno31. 5. 2024|

Sikorski pro ČT: Rusko je destruktivní element a je třeba ho brát vážně

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.
31. 5. 2024|
Načítání...