Moskva strana 4 z 5

Ruský vůdce Vladimir Putin během rozhovorů s prezidentem USA Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval stažení ukrajinské armády z Doněcké a Luhanské oblasti, napsal list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Výměnou šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská armáda plnohodnotnou válku proti Ukrajině rozpoutala, nabídl zmrazení frontové linie v současném stavu a zastavení svých vojsk v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti. Šéf Bílého domu už o tom měl informovat i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Americký prezident Donald Trump se sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. Po zhruba tříhodinovém jednání ocenili na společném brífinku vzájemné rozhovory, dohodli se také na příštím setkání. Toho by se měl prý účastnit také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Šéf Bílého domu v následném rozhovoru pro Fox News uvedl, že s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem, podrobnosti však nesdělil. Oznámil také, že je na Zelenském, aby se s Kremlem dohodl.

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Ukrajinská armáda tvrdí, že osvobodila vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti na severu země. Podle agentury AFP jde o vzácný úspěch Ukrajiny v boji proti ruským silám, které pokračují v postupu na východě země. Ruský nedělní útok v Záporoží si vyžádal nejméně dvacet zraněných. Moskva už v noci na neděli vyslala na Ukrajinu stovku dronů, protivzdušná obrana podle Kyjeva sestřelila sedmdesát z nich. Ukrajinská armáda uvedla, že zasáhla rafinerii v ruském městě Saratov.

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.

U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s devatenácti obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých, informovala státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. Mělo se konat 27. července. Gergijev je osobním přítelem ruského vládce Vladimira Putina, informace o jeho vystoupení tak vyvolala kritiku. Organizátoři festivalu Un'Estate da Re (Prožít léto královsky) nicméně v prohlášení důvod zrušení vystoupení nesdělili, napsala agentura AFP.

Členové ukrajinské tajné služby (SBU) a úřadu generálního prokurátora (OHP) podnikli operaci s cílem rozkrýt ruský vliv v protikorupční agentuře (NABU). Zadrželi jednoho z jejích významných detektivů, informují ukrajinská média.

Ukrajinské dronové útoky na Moskvu způsobily masivní dopravní komplikace na letištích ruské metropole a poškodily řadu výškových budov i aut. Píše to agentura DPA. Celkem 132 vlaků nabralo zpoždění až patnáct hodin po útoku bezpilotního stroje na stanici v Rostovské oblasti, uvedly ruské dráhy.

Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico (Smer), který řekl, že další odmítání podpory nových sankcí by poškodilo slovenské zájmy.

Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval svého českého kolegu Petra Fialu (ODS), aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico tak reagoval na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě. Fiala to odmítl.

Premiér Petr Fiala (ODS) dopisem požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica (Smer), aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený osmnáctý balík protiruských sankcí. Uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.